Zázrak jménem kompost

Jak vytvořit kompost

Zahrada přísun živin potřebuje. Kompost nebo kompostér musí mít volné dno, aby kompost od spodu mohli osídlit prospěšní živočichové, zejména žížaly, které napomáhají rozkladným procesům.

Častou chybou je, že lidé při sekání trávníku vysypou všechnu posekanou trávu do kompostu najednou. Nedochází pak k procesu kompostování, ale spíše silážování, kdy z kompostérů vytéká zapáchající tekutina a tvoří se kyseliny. Jednotlivé vrstvy vhodných složek by se naopak měly střídat, to je pravidlo číslo jedna.

Do kvalitního kompostu patří i přídavek půdy, zejména jílovité, která dobře poutá vodu a v ní rozpuštěné živiny. Zároveň výrazně poutá případný zápach, což ocení hlavně sousedé.

Kompost v kompostéru

Pro správnou tvorbu kompostu je třeba respektovat poměr uhlíku a dusíku. 30:1 – třicet dílů uhlíku na jeden díl dusíku. Obecně platí, že čím je vstupní materiál starší, tmavší a dřevnatější, tím více uhlíku v něm je. Naopak materiál čerstvý, vlhčí a zelenější, kam patří třeba tráva, obsahuje více dusíku.

Do kompostu patří také strukturní materiál, tedy větvičky, sláma, kůra a vše ostatní, co dobře umožní průnik vzduchu. Bakterie a houby totiž v počáteční fázi tlení dokážou spotřebovat kyslík v jednom metru krychlovém během dvou hodin. Pokud založíte kompost opravdu pečlivě a dodržíte střídání vrstev a jejich pestrost, není třeba jej ani přehazovat, případně jen jednou za šest měsíců.

Podobné články:

Brambořík – Cyclamen Pěstování ve skleníku Tygřice – Tigridia pavonia Velkokvětý plamének – Clematis Pěstební plán

• Použití průmyslových hnojiv na zahradě Chceme-li dosáhnout při pěstování rostlin vysokých výnosů, nevystačíme ve výživě rostlin jen s organickými hnojivy. K doplnění potřeby živin používáme proto ještě průmyslová hnojiva. Ta jsou buď jednosložková, obsahující jen jednu základní živinu (dusíkatá, fosforečná, draselná), nebo vícesložková, obsahující více živin. Mnohé z nich, např. cererit, obsahují i důležité mikroprvky. Dávkování průmyslových hnojiv..
• Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..
• Pěstování slivoní – plody Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve. Plody slivoní Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností..
• Pěstování salátu Jak pěstovat salát na zahradě V létě pěstujeme odrůdy odolnější proti vybíhání do květu. Sazenice si předpěstujeme tak, abychom je mohly v dubnu a v květnu vysazovat na záhon. Hlávky se sklízejí v červenci a srpnu. Ledový salát je oblíbený pro svoje velké hlávky křehkých listů. Ledový salát je náročnější na teplo. Trpí zahníváním..