Pěstební plán

K čemu je dobrý pěstební plán

Pro nejčastější způsob pěstování zeleniny střídáním plodin si vytvoříme pěstební plán. Když ho dobře propracujeme, poslouží nám nejen na letošní rok, ale může se stát naším pěstebním modelem na mnoho dalších let. Záhony zelinářské zahrady si rozdělíme na čtyři díly – tzv. tratě.

Na záhonech první tratě budeme pěstovat takové plodiny, které mají vysoké nároky na organické hnojení: okurky, cukety, tykve, pórek, bulvový celer, brambory, kukuřici cukrovou a košťáloviny.

Na záhonech ve druhé trati pěstujeme takovou zeleninu, která má středně vysoké nároky na živiny a tvoří ji ty druhy, které nejsou vyjmenovány v předešlé skupině anebo v té následující.

Kozlíček polníček

Na záhonech třetí tratě uplatníme plodiny s nízkými nároky na hnojení a živiny: hrách, fazole, ředkvičky, cibule sazečka, polníček a většina jednoletých kořeninových rostlin.

Záhony ve čtvrté trati pak znamenají pěstební plochu pro takové druhy, které lze pěstovat na tomtéž místě více roků, aniž bychom poškodili kvalitu plodů i půdy samotné. V těchto plochách můžeme pěstovat víceleté druhy koření, jahody, chřest nebo reveň.

Když máme pěstební plán hotový, příští rok a další roky jen posuneme tu či onu produkci do sousedního záhonu.

Podobné články:

Stříhání živého plotu Podzim na zahradě – listopad Nákup fontány nebo vodopádu do jezírka Co lze přikrývat netkanou textilií Co dát ptákům do krmítka

• Kompostování a recyklace odpadů v zeleninové zahradě Práce v  zeleninové zahradě je nejen o pěstování chutných plodů, ale také o péči o půdu a životní prostředí kolem nás. Kompostování a recyklace odpadů jsou klíčové prvky udržitelného zemědělství, které nejenže snižují zátěž skládek, ale také přispívají k bohatším a živějším půdním podmínkám. Jak efektivně využívat kompostování a recyklaci..
• Sklízení a skladování mrkve Co potřebuje mrkev Mrkev sklízíme co možná nejpozději, protože až do pozdního podzimu stále dorůstá a snese i slabé mrazíky. Ze země ji vyrýváme pomocí rýče. Uskladnění mrkve Než mrkve uložíme do sklepa, odřežeme nať. Před uložením necháme kořeny několik dnů oschnout na volném místě chráněném před vlhkem. Mrkev ukládáme..
• Zakládáme ovocnou zahradu Než se rozhodneme založit ovocnou zahradu, měli bychom si rozmyslet, pro kolik osob budeme ovoce pěstovat, zda budeme chtít zajistit celoroční spotřebu nebo pokrýt jen část. Dále uvážíme, zda máme kde ovoce dlouhodobě uschovat tak, aby vydrželo zimní podmínky. V neposlední řadě také zvážíme, zda budeme stačit na každoroční údržbu vzrostlých..
• Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...