Škůdci a choroby košťálové zeleniny

Pro výsadbu používáme vždy zdravou sadbu, košťáloviny nikdy nepěstujeme na záhoně, kde se choroba vyskytla, a to nejméně 4 až 6 let a kořeny i zdravých rostlin po sklizni nedáváme do kompostu, ale po usušení je pálíme.

K dobrému vývoji rostlin přispívá časté okopávání, zalévání a přihnojování, nejlépe zředěnými tekutými průmyslovými hnojivy. Použití zředěného zákvasu drůbežího trusu je rizikové, protože láká květilku zelnou. Jedná se o mouchu, která klada vajíčka ke krčku rostlin a vylíhlé larvy je pak ožírají a rostliny hynou. Zvláště citlivý je květák.

Z dalších škůdců působí za suchého teplého počasí značné škody dřepčíci, kteří požírají listy, zvláště na mladých rostlinách. Preventivně pomáhá kypření půdy a pravidelná zálivka, při velkém výskytu postřik.

Chemický postřik je účinný i proti krytonosci zelnému, jehož larvy jsou příčinou nádorů na kořenech košťálové zeleniny, v nichž se vyvíjejí.

Proti listovým mšicím, které jsou zejména u zel příčinou zkrabacení listů a později zahnívání hlávek, je nejvhodnější postřik.

Mšice, škůdci na zahradě

Nejvážnější chorobou košťálovin je nádorovitost kořenů, kterou působí houba hlenka kapustová. Rostliny napadené chorobou se špatně vyvíjejí a mají malé konzumní části. Protože choroba se vyskytuje hlavně na kyselé půdě, je preventivním opatřením vápnění záhonů prachovým páleným vápnem buď na podzim při rytí, nebo na jaře s 2 až 3 týdenním předstihem před výsadbou sazenic.

Podobné články:

Choroby a škůdci česneku Pokroucené listy u cibule sazečky Hnědé skvrny na luscích hrášku Mšice – škůdce českých zahrad Jak se brání příroda proti chorobám a škůdcům?

• Problémy při pěstování kopru Kopr, s jeho svěží chutí a výraznou vůní, je oblíbenou bylinkou ve světě kulinářství. 08 Přemnožení kopru Kopr má tendenci rychle se šířit a občas může vyžadovat kontrolu, aby nedominovat ostatním rostlinám. Semena kopru se snadno samovolně rozptylují a mohou vést k nekontrolovanému růstu. Abychom tomu předešli, doporučuje se pravidelně..
• Plíseň šedá u rostlin Plíseň šedá je houbová choroba, která působí nejvíce škody ve vlhké sezóně. Plíseň obvykle napadá nejdříve mrtvé nebo poškozené části rostlin, ovšem velmi brzy se rozšíří i na zbytek rostliny. Co udělat s napadenými rostlinami Na listech se objevuje šedý chmýřitý povlak a u mnoha letniček (např. petúnie, cínie) a..
• Moniliová hniloba plodů Moniliová hniloba plodů je způsobená houbou Monilinia fructigena. Na jablkách a hruškách poškozených krupobitím, obalečem, vosami nebo jinými škůdci, způsobuje hnědou hnilobu a potom na povrchu soustředné kruhy šedavých výtrusnic. Na poraněných plodech uložených ve sklepě se tato choroba projevuje černou hnilobou a to zpravidla do 14 dnů po uskladnění...
• Bělásek zelný – škůdce Škůdce košťálovin Bělásek zelný je známý zejména pěstitelům košťálovin. První motýli se objevují začátkem května, dospělí jedinci poletují od července do srpna. Mladé housenky se objevují od července na rubu listů košťálovin. V této době je lze mechanicky hubit. Dospělé housenky dokáží decimovat listovou plochu živých rostlin. Nejvíce je běláskem ohrožen..