Kopřiva a její využití v kuchyni

V dřívějších dobách se kopřiva využívala nejen v kuchyni, ale také jako surovina z které se vyrábělo plátno. V řadě zemí byla kopřiva považována za bylinu s mystickými účinky.

V našich zeměpisných šířkách roste několik druhů kopřiv. Nejznámější je kopřiva dvoudomá. Na rumištích a v okolí lidských obydlí roste kopřiva žahavka.

Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá bylina, která dorůstá do výšky až 1,5 metru. Má hranatou, větvenou nebo nevětvenou lodyhu, která je dutá, ale tuhá. Listy mají pilovitý okraj a jsou zašpičatělé. Květenství této kopřivy tvoří hrozny nebo laty s drobnými zelenými kvítky. Rostlina je pokryta žahavými chloupky.

Kopřiva dvoudomá

Využití kopřivy

Kopřivu můžeme využít téměř celou – od kořene přes stonek s listy až po semínka. V průběhu léta a s blížícím se podzimem sbíráme pro vnitřní použití spíše mladé vrcholové listy vzrostlých rostlin. Větší starší listy se hodí na odvar do koupele nebo oplach vlasů.

Semínka mají našedlou nebo nahnědlou barvu. V průběhu zimy pod sněhem najdeme mladé rostlinky, které můžeme používat v této roční době.

Nejznámější formou použití kopřivy je nálev (odvar), který se využívá k oplachování poškozených vlasů. Bylinkáři kopřivu používají na tinktury. Zahrádkáři z ní vyrábějí kopřivovou jíchu, kterou pak hnojí rostliny na zahradě.

Proč některá kopřiva nežahá?

Není to druhem kopřivy, ale způsobem, jakým kopřivu chytneme. Pokud ji při sběru chytneme odspodu, směrem k vrcholové části, vyhneme se nepříjemnému žahnutí.

Podobné články:

Bylinka dobromysl neboli oregano Květiny k jídlu Medvědí česnek (Allium ursinum) Kozlík (Valeriana officinalis) Bobkový list (Laurus nobilis) v kuchyni

• Problémy při pěstování kopru Kopr, s jeho svěží chutí a výraznou vůní, je oblíbenou bylinkou ve světě kulinářství. 08 Přemnožení kopru Kopr má tendenci rychle se šířit a občas může vyžadovat kontrolu, aby nedominovat ostatním rostlinám. Semena kopru se snadno samovolně rozptylují a mohou vést k nekontrolovanému růstu. Abychom tomu předešli, doporučuje se pravidelně..
• Libeček lékařský (Levisticum officinale) Libeček lékařský je známá mohutná trvalka pocházející z jižní Evropy. Květy jsou drobné, žlutozelené, v okolíku složené z četných okolíčků. Celá rostlina silnou vůní připomíná polévkové koření maggi, proto se jí říká „maggi kořen“. Použití libečku lékařského Používá se oddenek, nať, ale i semena. Droga působí močopudně, podporuje vylučování nežádoucích solí a kyseliny..
• Jak pěstovat tymián Pěstování tymiánu Tymián neklade zvláštní nároky na půdu. Stačí, když není kyselá a není chudá na humus. U písčitých a hlinitých půd je nutná nastýlka kompostu nebo vyzrálého chlévského hnoje. U tymiánu můžeme počítat s dobrými výsledky pouze na slunných stanovištích, chráněných před větrem. Tymián dorůstá do výšky cca 25 cm..
• Květiny k jídlu Víte o tom, že některé letničky nám přinášejí nejen radost a krásu, ale že je možné je také konzumovat? Nejlepší jsou k tomu květy z vlastní zahrady, u kterých víme, v jakých podmínkách vyrostly a můžeme je jíst bez obav. Květiny vhodné k jídlu Ke květinám, na kterých si pochutnáme, patří: lichořeřišnice větší, měsíček..