Jak správně plánovat umístění plodin na záhonech
Správné plánování umístění plodin na záhonech je klíčovým krokem k dosažení úspěšné a produktivní zahrádky. Každá rostlina má své specifické potřeby vzhledem k slunečnímu svitu, prostoru, vodě a sousedství s jinými plodinami.
Rotace plodin
Rotace plodin je důležitou strategií, která zabraňuje vyčerpání půdy a snižuje riziko výskytu škůdců a nemocí. Plánováním rotace zeleniny na záhonech můžete zajistit, že každá plodina bude mít optimální půdní podmínky a minimalizujete potenciální problémy.
Příklad rotace plodin na záhonech:
První rok – kořenová zelenina (např. mrkev, ředkvičky)
Druhý rok – listová zelenina (např. špenát, salát)
Třetí rok – plodová zelenina (např. rajčata, papriky)
Sazenice paprik
Výšková hierarchie
Umístění plodin podle jejich výšky je dalším klíčovým faktorem. Plodiny, které rostou výše, by neměly zakrývat plodiny níže rostoucí, aby jim nebránily přístupu ke světlu. Např. vzrostlé plodiny, jako jsou kukuřice nebo fazole, by měly být umístěny na záhonech na jižní straně, aby nerozšiřovaly stín na ostatní rostliny. Nižší rostoucí plodiny, jako jsou rajčata nebo ředkvičky, mohou být umístěny na severní straně, kde budou dostávat méně slunečního svitu.
Sousedství plodin
Některé plodiny si spolu mohou vzájemně prospívat, buď tím, že se chrání před škůdci nebo tím, že se vzájemně podporují. Např. tykvovité plodiny, jako jsou dýně a cukety, mohou být umístěny vedle kukuřice. Kukuřice jim poskytuje podporu a stín, zatímco tykvovité plodiny mohou bránit růstu plevelů. Bylinky jako bazalka nebo tymián mohou být umístěny vedle rajčat, aby odrazovaly škůdce a zlepšovaly chuť rajčat.
Sluneční paprsky
Slunečnímu svit je klíčová pro růst většiny rostlin. Plánujte umístění plodin tak, aby dostávaly odpovídající množství slunečního svitu. Plodová zelenina, jako jsou rajčata a papriky, potřebují dostatek slunečního svitu, a proto by měly být umístěny na slunných záhonech. Listová zelenina, jako je špenát, snáší více stínu a může být umístěna pod vyššími rostlinami.
Předcházení konkurenčnímu boji
Některé rostliny mohou být mezi sebou velmi konkurenční, co se týče výživy a vody. Plánujte umístění plodin tak, aby nemusely soupeřit o zdroje. Např. silně rostoucí plodiny, jako jsou dýně a cukety, mohou potřebovat více prostoru a živin. Ujistěte se, že budou mít dostatek prostoru na svůj růst a nebudou zastiňovat ostatní rostliny.
Podobné články:
- Použití průmyslových hnojiv na zahradě Chceme-li dosáhnout při pěstování rostlin vysokých výnosů, nevystačíme ve výživě rostlin jen s organickými hnojivy. K doplnění potřeby živin používáme proto ještě průmyslová hnojiva. Ta jsou buď jednosložková, obsahující jen jednu základní živinu (dusíkatá, fosforečná, draselná), nebo vícesložková, obsahující více živin. Mnohé z nich, např. cererit, obsahují i důležité mikroprvky. Dávkování průmyslových hnojiv..
- Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..
- Třešně v zahradě Třešně mají lahodnou chuť a jsou jedním z prvních plodů léta. Jsou velmi oblíbené zejména mezi dětmi pro svoji sladkou chuť. Třešně zrají podle odrůdy od konce května do cca poloviny července. Kam zasadit strom třešně Třešně mají rády stanoviště s teplou propustnou půdou s dostatkem vápníku. Nejvhodnější jsou mírné jižní svahy polohy,..
- Jarní práce na zahradě – březen Jarní zalévání stromů V březnu důkladně zalijeme stálezelené keře nedávno vysazené jehličnany. Za vyšších teplot ve dne totiž silně odpařují vodu, ale v noci, kdy ještě mrzne, nestačí kořeny její úbytek uhradit. Přes polední slunce keře také stíníme prknem, podepřenou deskou nebo pytlovinou. Trávník přihnojíme plným hnojivem nebo rozhozením kompostu...