Čemeřice – královna jarní zahrady
Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později.
Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější zveličené kalichy, které jsou zbarveny jako koruna a vytrvávají až do uznání semen. Mají barvu od zelené, přes bílou po růžovou a nachovou.
Původ čemeřice
Asi dvacet druhů čemeřic pochází převážně z Evropy a orientu. Čemeřice měchýřkatá roste v Sýrii a Turecku. Čemeřice smrdutá v jižní a západní Evropě, čemeřice korsická na Korsice a také na Sardinii. U nás se nejčastěji pěstuje čemeřice černá, která pochází z východních Alp a z Balkánu. Čemeřice nachová roste ve východní Evropě. Na zahradě se kromě botanických druhů pěstuje tzv. čemeřice zahradní. Toto pojmenování zahrnuje mnoho kříženců, zpravidla mezi čemeřicí východní, která je velmi variabilní a dalšími druhy.
Pěstování čemeřice
Kde roste čemeřice
Čemeřice na přírodních stanovištích dávají přednost listnatým lesům a jejich okrajům a vlhčím plochám s nezapojenou vegetací. Potřebují propustnou půdu s dostatkem humusu. Substrát vyhledávají většinou neutrální až mírně alkalický. Půda je zpravidla vlhká, ale rostliny nikdy nestojí ve vodě. Z těchto poznatků vychází i pěstování v zahradách. Vybíráme místa mírně zastíněná, chráněná keři nebo vzrostlými stromy. Větší sucho během období většině druhů nevadí. Půda však nesmí přeschnout.
Čemeřice v zahradě pěstujeme jako solitéry, v menších skupinkách nebo je můžeme kombinovat s dalšími na jaře kvetoucími hajními druhy, jako jsou plicníky, sasanky, kandíky, kyčelnice apod. Někdy se pěstují také na mírně zastíněných partiích skalek.
Množení čemeřice
Čemeřice přezimuje v podobě oddenku. Dělením starších trsů je možné rostliny rozmnožovat. Takovým způsobem získáme sice jen několik rostlin, ale jsou totožné s rostlinou původní. Pokud vysejeme semena, a to bychom měli udělat ještě týž rok, co dozrají, získáme potomstvo velmi variabilní. Semenáče rostou velmi pomalu a vykvétají až čtvrtým rokem. Na dobře vybraném stanovišti nám čemeřice budou dělat radost po mnoho let.
Čemeřice ve váze
Pro pěstování k řezu se využívají především časně kvetoucí rostliny, například čemeřice černá. Rostliny pěstujeme v hluboké humózní půdě. Čemeřice rychlíme přímo na stanovišti tak, že je překryjeme fólií nebo pařeništními okny, nebo rostliny v polovině listopadu vyzvedneme z půdy i s baly a umístíme do skleníku. Při teplotě kolem 8 °C rozkvetou asi za šest týdnů. Pokud teplotu zvýšíme, doba se zkrátí, ale kvalita květů již není taková. První dva týdny rychlení je vhodné rostliny zatemnit, aby došlo k prodloužení délky květní stopky. Květy řežeme plně rozkvetlé. Ve váze vydrží až dva týdny. Někdy se pěstují i jako hrnkové rostliny. Tento způsob se však příliš nerozšířil.
Pozor na jedovatou čemeřici!
Všechny druhy čemeřice jsou jedovaté! Obsahují srdeční glykosid helleborin a některé další látky. Nebezpečné jsou zvláště pro osoby s nemocným srdcem. Pozor také na děti, aby nesnědly jedovatá semena.
Podobné články:
- Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) Pěstování šuškardy Šuškarda klasnatá je původem severoamerická trvalka, která působí velmi dekorativně tvarem i barvou květenství. Z tuhých hlízek v zemi vyrůstá přízemní trs úzkých listů a 60 až 80 cm vysoké lodyhy s klasnatým fialově růžovým květenstvím, v němž jednotlivé kvítky rozkvétají shora dolů. Proto se jí lidově říká „shorakvět“. Šuškardě se daří..
- Hledík (Antirrhinum) – vysévání a pěstování Hledík patří k letničkám, které nesmí chybět na žádné zahrádce, terase nebo balkóně. Pochází ze Středomoří a Severní Ameriky. Hledíky najdou uplatnění jako obruby záhonů nebo je můžeme vysazovat do nádob. Vysévání hledíků Hledíky vyséváme každý rok v únoru nebo březnu. Drobná černá semena nezasypáváme substrátem, necháme volně několik dní pod mikrotenovou..
- Druhy aksamitníků Existují tři základní druhy aksamitníku. Aksamitník jemnolistý – Tagetes tenuifolia – je nejméně pěstovaný. Má drobné jednoduché úbory a jemné olistění. Květů je velké množství. Používá se nejčastěji v kombinaci s jinými letničkami na květinových záhonech nebo jako obruby záhonů, případně do skalek. Aksamitník rozkladitý – Tagetes patula – nejčastěji pěstovaný aksamitník...
- Léto na zahradě – srpen Okrasná zahrada v srpnu V srpnu sestřihujeme živé ploty z jehličnatých a stále zelených dřevin, jako je buxus. V okrasné zahradě můžeme začít přesazovat pivoňky. Dbáme na to, abychom jejich hlízy zbytečně neporanili. Pivoňky jsou velmi citlivé na hloubku sázení, která musí být stejná jako na původním stanovišti. Pokud je zasadíme hlouběji, nekvetou..