Čemeřice – královna jarní zahrady



Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později.

Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější zveličené kalichy, které jsou zbarveny jako koruna a vytrvávají až do uznání semen. Mají barvu od zelené, přes bílou po růžovou a nachovou.

Původ čemeřice

Asi dvacet druhů čemeřic pochází převážně z Evropy a orientu. Čemeřice měchýřkatá roste v Sýrii a Turecku. Čemeřice smrdutá v jižní a západní Evropě, čemeřice korsická na Korsice a také na Sardinii. U nás se nejčastěji pěstuje čemeřice černá, která pochází z východních Alp a z Balkánu. Čemeřice nachová roste ve východní Evropě. Na zahradě se kromě botanických druhů pěstuje tzv. čemeřice zahradní. Toto pojmenování zahrnuje mnoho kříženců, zpravidla mezi čemeřicí východní, která je velmi variabilní a dalšími druhy.

Pěstování čemeřice

Pěstování čemeřice

Kde roste čemeřice

Čemeřice na přírodních stanovištích dávají přednost listnatým lesům a jejich okrajům a vlhčím plochám s nezapojenou vegetací. Potřebují propustnou půdu s dostatkem humusu. Substrát vyhledávají většinou neutrální až mírně alkalický. Půda je zpravidla vlhká, ale rostliny nikdy nestojí ve vodě. Z těchto poznatků vychází i pěstování v zahradách. Vybíráme místa mírně zastíněná, chráněná keři nebo vzrostlými stromy. Větší sucho během období většině druhů nevadí. Půda však nesmí přeschnout.

Čemeřice v zahradě pěstujeme jako solitéry, v menších skupinkách nebo je můžeme kombinovat s dalšími na jaře kvetoucími hajními druhy, jako jsou plicníky, sasanky, kandíky, kyčelnice apod. Někdy se pěstují také na mírně zastíněných partiích skalek.

Množení čemeřice

Čemeřice přezimuje v podobě oddenku. Dělením starších trsů je možné rostliny rozmnožovat. Takovým způsobem získáme sice jen několik rostlin, ale jsou totožné s rostlinou původní. Pokud vysejeme semena, a to bychom měli udělat ještě týž rok, co dozrají, získáme potomstvo velmi variabilní. Semenáče rostou velmi pomalu a vykvétají až čtvrtým rokem. Na dobře vybraném stanovišti nám čemeřice budou dělat radost po mnoho let.

Čemeřice ve váze

Pro pěstování k řezu se využívají především časně kvetoucí rostliny, například čemeřice černá. Rostliny pěstujeme v hluboké humózní půdě. Čemeřice rychlíme přímo na stanovišti tak, že je překryjeme fólií nebo pařeništními okny, nebo rostliny v polovině listopadu vyzvedneme z půdy i s baly a umístíme do skleníku. Při teplotě kolem 8 °C rozkvetou asi za šest týdnů. Pokud teplotu zvýšíme, doba se zkrátí, ale kvalita květů již není taková. První dva týdny rychlení je vhodné rostliny zatemnit, aby došlo k prodloužení délky květní stopky. Květy řežeme plně rozkvetlé. Ve váze vydrží až dva týdny. Někdy se pěstují i jako hrnkové rostliny. Tento způsob se však příliš nerozšířil.

Pozor na jedovatou čemeřici!

Všechny druhy čemeřice jsou jedovaté! Obsahují srdeční glykosid helleborin a některé další látky. Nebezpečné jsou zvláště pro osoby s nemocným srdcem. Pozor také na děti, aby nesnědly jedovatá semena.






  • Pěstování minirůží Skupina drobnokvětých růžiček s menším vzrůstem se těší popularitě především pro možnost pěstovat je jako pokojové rostliny. Potřebují stejné podmínky jako velké růže, tedy dostatek slunce hnojenou zem, občasný řez a ochranu před mšicemi, padlím a listovými chorobami. Očkované na šípku vydrží dlouho bez vody, sázejí se především do skalek, záhonů..
  • Gazánie Gazánie je květina, která kvetou jen, když svítí slunce. Do Evropy se dostaly ve 14. století z Jižní Afriky. Pěstování gazánií Výsev do skleníku nebo pařeniště provádíme v době, kdy ještě mrzne, tzn. V březnu a dubnu. Na záhony gazánie vysazujeme po ledových mužích, tj. v druhé polovině května. Na záhony gazánie vysazujeme do vzdálenosti..
  • Pěstování azalek a rododendronů Azalky a rododendrony jsou oblíbené keře našich zahrad. Nejčastěji rostou v polostínu.  Rododendrony dorůstají do výšky od 0,3 do 6 metrů, podle druhu. Květy se objevují nejčastěji od dubna do května a mají různé barvy – od bílé, růžové, červené až po fialovou. Listu jsou stálezelené. Nejdůležitější pro dobrý růst rododendronů..
  • Koniklec trvalka do skalky Koniklec – Pulsatilla je trvalka, která se hodí především do skalek. Má vzpřímené nebo převislé zvonkovité květy. Po odkvětu se listy nápadně zvětší. Koniklec potřebuje ke svému růstu plné slunce a úrodnou půdu, dobře propustnou a bohatou na humus. Je velmi citlivý na poškození kořenů. Koniklec množíme v zimě kořenovými..