Čemeřice – královna jarní zahrady
Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později.
Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější zveličené kalichy, které jsou zbarveny jako koruna a vytrvávají až do uznání semen. Mají barvu od zelené, přes bílou po růžovou a nachovou.
Původ čemeřice
Asi dvacet druhů čemeřic pochází převážně z Evropy a orientu. Čemeřice měchýřkatá roste v Sýrii a Turecku. Čemeřice smrdutá v jižní a západní Evropě, čemeřice korsická na Korsice a také na Sardinii. U nás se nejčastěji pěstuje čemeřice černá, která pochází z východních Alp a z Balkánu. Čemeřice nachová roste ve východní Evropě. Na zahradě se kromě botanických druhů pěstuje tzv. čemeřice zahradní. Toto pojmenování zahrnuje mnoho kříženců, zpravidla mezi čemeřicí východní, která je velmi variabilní a dalšími druhy.
Pěstování čemeřice
Kde roste čemeřice
Čemeřice na přírodních stanovištích dávají přednost listnatým lesům a jejich okrajům a vlhčím plochám s nezapojenou vegetací. Potřebují propustnou půdu s dostatkem humusu. Substrát vyhledávají většinou neutrální až mírně alkalický. Půda je zpravidla vlhká, ale rostliny nikdy nestojí ve vodě. Z těchto poznatků vychází i pěstování v zahradách. Vybíráme místa mírně zastíněná, chráněná keři nebo vzrostlými stromy. Větší sucho během období většině druhů nevadí. Půda však nesmí přeschnout.
Čemeřice v zahradě pěstujeme jako solitéry, v menších skupinkách nebo je můžeme kombinovat s dalšími na jaře kvetoucími hajními druhy, jako jsou plicníky, sasanky, kandíky, kyčelnice apod. Někdy se pěstují také na mírně zastíněných partiích skalek.
Množení čemeřice
Čemeřice přezimuje v podobě oddenku. Dělením starších trsů je možné rostliny rozmnožovat. Takovým způsobem získáme sice jen několik rostlin, ale jsou totožné s rostlinou původní. Pokud vysejeme semena, a to bychom měli udělat ještě týž rok, co dozrají, získáme potomstvo velmi variabilní. Semenáče rostou velmi pomalu a vykvétají až čtvrtým rokem. Na dobře vybraném stanovišti nám čemeřice budou dělat radost po mnoho let.
Čemeřice ve váze
Pro pěstování k řezu se využívají především časně kvetoucí rostliny, například čemeřice černá. Rostliny pěstujeme v hluboké humózní půdě. Čemeřice rychlíme přímo na stanovišti tak, že je překryjeme fólií nebo pařeništními okny, nebo rostliny v polovině listopadu vyzvedneme z půdy i s baly a umístíme do skleníku. Při teplotě kolem 8 °C rozkvetou asi za šest týdnů. Pokud teplotu zvýšíme, doba se zkrátí, ale kvalita květů již není taková. První dva týdny rychlení je vhodné rostliny zatemnit, aby došlo k prodloužení délky květní stopky. Květy řežeme plně rozkvetlé. Ve váze vydrží až dva týdny. Někdy se pěstují i jako hrnkové rostliny. Tento způsob se však příliš nerozšířil.
Pozor na jedovatou čemeřici!
Všechny druhy čemeřice jsou jedovaté! Obsahují srdeční glykosid helleborin a některé další látky. Nebezpečné jsou zvláště pro osoby s nemocným srdcem. Pozor také na děti, aby nesnědly jedovatá semena.
Podobné články:
- Pěstování jiřin na zahradě Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin. Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti. Kde pěstujeme jiřiny Jiřiny se původně..
- Pěstujeme čínskou astru Čínská astra – Callistephus Čínská astra je letnička, která je velmi oblíbená. Používá se k osázení do záhonů květin, do balkonových truhlíků nebo k řezu. Podle druhu je dělíme na nízké astry, polovysoké nebo vysoké. Květy jsou jednoduché, jehlicovité nebo chryzantémové. Čínské astry nikdy nevysazujeme na stejné místo, jako v minulém roce. Podobné..
- Mavuň červená – Centranthus ruber Mavuň červená je trvalka vysoká cca 30 až 80 cm, původem z jižní Evropy. Má bohaté květenství červených, růžových nebo bílých kvítků. Množení a sázení mavuně Mavuň se snadno množí semenem, které je opatřeno chmýřím. Nejvhodnější je výsev přímo na stanovišti ihned po dozrání. Sazenice se pro svůj kůlový kořen hůře..
- Kakost sivý Kakost sivý je trvalka vysoká cca 10 až 15 cm. Pochází horských oblastí středozemí. Kakost kvete od května do srpna. Vysazujeme jej do skalek mezi štěrbiny kamenů. Kakost vyžaduje slunné a teplé stanoviště s písčitou, méně úrodnou půdou. Nevadí mu sušší prostředí. Podobné články: Hyacinty v květináči Prvosenka – posel jara..