Co je moniliniová spála?
Choroba meruněk
Moniliniová spála patří k nejzávažnějším chorobám meruněk a višní, může se vyskytnout i u třešní, broskvoní a slivoní. Tato choroba se nejčastěji vyskytuje za vlhkého počasí, kdy teploty nepřesáhnou 12°C.
Původcem moniliniové spály je houba Monilinia laxa. Patogeny přežívají v napadených plodech, které zůstaly na stromě nebo spadené pod stromy (lidově se těmto plodům říká mumie). Na těchto plodech se na jaře vytvoří výtrusy, které jsou větrem nebo hmyzem zanášeny do květů. Ty hnědnou a houba prorůstá přes květní stopky až do větviček. Napadené květy a větvičky odumírají. Na letorostech se často objevují kapky klejotoku.
Moniliniová spála
Vzniklé ranky jsou osidlovány dřevokaznými mikroorganismy. Silně napadené stromy usychají a hynou.
Větve napadené monilionovou spálou
Co je to klejotok?
Klejotok je průhledná hmota podobná pryskyřici, kterou vylučují napadené rostliny na povrchu. Hmota je lepkavá, zabarvená žlutě nebo oranžově.
Klejotok na kmeni meruňky
Ochrana a prevence před moniliniovou spálou
Základem ochrany je důsledné a včasné odstraňování napadených větviček a plodů. Je nutné odstraňovat všechny plody, i když jsou k větvím tzv. přilepené. Napadené stromy je možné před květem postříkat vhodným chemickým prostředkem.
Podobné články:
- Vlnovník jabloňový – škůdce jabloní Vlnovníci jsou roztoči, kteří napadají všechny části rostlin kromě kořenů. Při svém šíření využívají vítr, zvířata a také lidi. Využijí jakoukoliv možnost rozptylu z jednoho hostitele na druhý. Dospělí vlnovci jsou velmi malí, cca 0,2 mm. Barvu mají světle až jantarově žlutou, se dvěma páry krátkých nohou ve přední části těla...
- Neobvyklé poškození rostlin Spála růžokvětých dřevin Zhoubná choroba jabloní, hrušní, hlohu, skalníku, kdoulovce, hlohyně, aj. Napadené výhony vadnou a odumírají. Typickým příznakem jsou hnědé odumřelé listy, které neopadávají. Větve odřízneme 60 cm níže, než jsou známky infekce. Rozšíří-li se choroba do kmene, musíme rostlinu vykopat a spálit. Spála pupenů Škodlivou houbou infikované pupeny..
- Obyčejná voda proti mšicím Vodou proti mšicím Mšice, svilušky a třásněnky se dají dobře omezovat postřiky vodovodní vodou, tedy sprchováním rostlin. Pro úspěch této metody je důležité důkladné postříkání svrchní, a zejména spodní strany listů vlažnou vodou. Ošetření je třeba několikrát opakovat, protože na listech ještě většinou zůstanou vajíčka, ze kterých se líhnou nové..
- Škůdci a choroby košťálové zeleniny Pro výsadbu používáme vždy zdravou sadbu, košťáloviny nikdy nepěstujeme na záhoně, kde se choroba vyskytla, a to nejméně 4 až 6 let a kořeny i zdravých rostlin po sklizni nedáváme do kompostu, ale po usušení je pálíme. K dobrému vývoji rostlin přispívá časté okopávání, zalévání a přihnojování, nejlépe zředěnými tekutými průmyslovými..