Jak pěstovat kejklířku
Pěstování kejklířky
Kejklířky pěstované ze semen lze vysazovat jak do záhonů, tak za okno. Potřebují dostatečnou zálivku a půdu, která drží vláhu.
Venku se nejčastěji pěstuje vytrvalá Mimulus luteus, ve skleníku pak Mimulus Aurantiacus. Prvně jmenovaná se snadno množí. Nové výhony přiléhají k zemi, brzy zakoření a dají se oddělit. Kejklířce nesvědčí přímé slunce, je vhodnou skalničkou do vlhčích míst, letničkou za okno, na východ i západ. Díky snadnému rozrůstání vytváří brzy velké trsy, které vypadají atraktivně. I listy jsou zajímavě zubaté.
Mimulus Aurantiacus roste ochotně i na slunci, má nepevné, dolů se klonící výhony. Květy jsou přes 3 cm dlouhé, oranžové a vždy zaujmou. Listy této kejklířky jsou tmavě zelené, kopinaté, jemně pilovité. Rostlina se množí řízkováním v zimě, ve skleníku. Aby dobře vypadala (větvila se), musí se po zakořenění a přesazení zaštípnout. Hezké jsou rostliny dvouleté a starší.
Pěstování kejklířky
Přezimování kejklířky
Kejklířky zimují na chodbě, ve skleníku, v teplotě 10 až 15 °C. Nově vyrůstající výhony zakořeňují snadno, pokud nezdřevnatí. Rostliny potřebují dostatek vláhy a péče, obdobně jako petúnie. Nehnojené zastaví růst, kvetou velmi omezeně. Hodí se do společenství rostlin přikrývajících půdu v truhlících.
Škůdci kejklířky
Kejklířky nelákají škůdce, výjimečně se na nich usídlí molice. Zbavíme se jich použitím chemického postřiku na savé škůdce.
Podobné články:
- Jak nachystat begónie před sázením V březnu nebo na začátku dubna necháme na rašelině hlízy begónií narašit. Má-li hlíza více pupenů, můžeme ji rozdělit podle počtu oček na více řízků. Jednotlivé řízky po zaschnutí řezné rány, kterou můžeme také zasypat dřevěným uhlím, rozesadíme do jednotlivých květináčů. Hlízu begónie s vyrašeným pupenem položíme do květináče na směs zeminu..
- Verbena neboli sporýš Verbena, sporýš nebo také železník – to jsou jména pro jednu velmi oblíbenou letničku. Pro verbenu jsou typické malé a většinou vonné květy s očkem, uspořádané v květenství na vrcholu stonků. Vzpřímeně rostoucí odrůdy se používají pro osázení záhonů. V poslední době vzrůstá obliba převislých odrůd pro nádoby. Verbena kvete od července do..
- Nejčastější nemoci muškátů Virus žluté skvrnitosti – způsobuje skvrnitost, deformace a zasychání listů. Napadené rostliny nelze vyléčit, je nutné je zlikvidovat, aby se choroba nešířila dál. Tuto chorobu přenáší mšice a jiný savý hmyz. Bakterie Xanthomonas – způsobuje skvrnitost a hnilobu starších listů. Lodyhy v místě infekce hnědnou a zahnívají. Rez muškátová – vytváří..
- Choroby převislých pelargonií a muškátů Korkovitost Korkovitost – projevuje se během vegetace, hlavně v zimním období, jako zelené a hnědé výrůstky na spodních stranách listů. Tato choroba vzniká nedostatkem světla, nerovnoměrnou zálivkou nebo vysokou vlhkostí vzduchu. Objevuje se hlavně při přezimování pelargonií. Jakmile se rostliny přenesou na venkovní stanoviště, korkovitost většinou zmizí. Staré poškozené listy jsou..