Pěstování pivoněk na zahradě

Pivoňky patří k nejkrásnějším kvetoucím rostlinám časného léta.

Pivoňka lékařská

Pivoňka lékařská pochází z jižní a jihovýchodní Evropy, Malé Asie a Arménie, kde se objevovala především na zarostlých skalách. Dřevité druhy z jihovýchodní Asie byly v císařských zahradách pěstované již v 3. tisíciletí před n. l. Latinský název získala od boha lékařství Paiona (Apollóna), který pivoňku používal k zmírňování porodních bolestí bohyň. Od pradávna byla uctívána pro své ochranné síly.

Rozkvetlá pivoňka

Sázení a přesazování pivoněk

Pivoňky sázíme koncem léta na slunné záhony s výživnou půdou. Nesmíme je sázet příliš hluboko, jinak by nekvetly. Proto mají být pupeny na kořenovém krčku nejvýše 3 cm pod povrchem půdy. První rok po výsadbě je přes zimu chráníme proti větším mrazům. Pivoňkám vyhovuje, když je nepřesazujeme, ale ponecháme na jednom stanovišti deset i více let. Množíme je dělením starších trsů nebo kořenovými řízky.

Poupata pivoňky

Pivoňky vyžadují kyprou a humózní půdu, proto je můžeme obložit vyzrálým kompostem, který pak lehce zapravíme do půdy. Zejména v období letních veder nesmíme zapomenout na dostatek vláhy.

Pivoňka jako léčivka

• Semena kousky kořene lze využít k výrobě amuletů nebo náhrdelníků, svého majitele pak chrání před zlomyslností, zlem i šílenstvím. Pro tyto účely se zásadně sbírají v noci.

Pivoňka

• Lidoví léčitelé používají červené korunní plátky z plně rozvinutého květu. Ty se rychle usuší, aby neztratily svoji barvu.
• Dále se využívá kořen, který se ze země vykopává na jaře a semena, která se sbírají v září.
• Látky obsažené v pivoňce nejsou zcela neškodné, proto je třeba užití pivoňky k léčebným účelům konzultovat s lékařem.

Podobné články:

Pivoňka bělokvětá Floxy – Plamenky Třapatka Sullivantova – Rudbeckia Sullivantii Řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina) Pěstování orlíčků

• Pěstování narcisů Jaro bez narcisů si nelze představit. Jejich bílé, žluté nebo oranžové až červené květy rozkvétají snad na všech zahradách nebo v květináčích a truhlících na terasách, balkónech, oknech u třeba u vchodových dveří. Narcisy zdobí zahradní zákoutí a řezané pak přinášejí jaro do našich domovů. Jak pěstovat narcisy Narcisy vyžadují kyprou..
• Pelargónie páskatá – Pelargonium zonale Pěstování pelargonie páskaté Pelargónie páskatá je lidově taktéž nazývaná muškát. Často je pěstovaná na oknech a balkónech. Oblíbená je hlavně proto, že kvete od jara do prvních mrazíků v nejrůznějších barevných odstínech. Květy pelargonií jsou jednoduché i plné, u některých druhů s výrazným očkem. Listy můžou být sytě zelené nebo pestrobarevné, bíle..
• Kakost sivý Kakost sivý je trvalka vysoká cca 10 až 15 cm. Pochází horských oblastí středozemí. Kakost kvete od května do srpna. Vysazujeme jej do skalek mezi štěrbiny kamenů. Kakost vyžaduje slunné a teplé stanoviště s písčitou, méně úrodnou půdou. Nevadí mu sušší prostředí. Podobné články: Pivoňka bělokvětá Floxy – Plamenky Třapatka Sullivantova..
• Ixiolirion tataricum Ixiolirion tataricum je vytrvalá cibulnatá květina vysoká cca 20 až 35 cm. Vysazujeme ji větších skalek a do květinových záhonů. Hodí se i k řezu. Je ozdobná svými široce rozevřenými květy trychtýřovitého tvaru. Květina pochází z jižního Ruska, vyžaduje slunnou a propustnou půdu. Proti zimním mrazům je odolná, ale můžeme ji zasypat..