Pěstování pryskyřníků



Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.

Co potřebují pryskyřníky

Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.

Kam umístit pryskyřníky

Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.

Pěstování pryskyřníků doma v bytě

Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.

Pěstování pryskyřníků

Pěstování pryskyřníků

Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.

Množení pryskyřníků

Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.

Choroby a škůdci pryskyřníků

Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.





  • Rychlení konvalinek Jak rychlit konvalinky Konvalinky, které již mají zatažené a uschlé listy, na podzim vyryjeme ze záhonu. Jednotlivé oddenky od sebe oddělíme (jsou srostlé) a vybereme jen ty, které mají pupen s květním zárodkem. Poznáme je tak, že jsou největší a nemají pravidelný kuželovitý tvar, v zárodku jsou zřetelné zárodky květu. Konvalinkám před..
  • Blatouchy na zahradách Blatouchy jsou rostliny pěstované na vlhčích místech, kvetou od dubna do června žlutými kvítky, které jsou velké asi 4 cm. Blatouchy jsou jedovaté. V teplých oblastech blatouchy zatahují na léto listy, v chladnějších vydrží olistěné až do podzimu. Daří se jim u potoků nebo jezírek, případně v mělké vodě u břehů. Mají rády..
  • Třapatky neboli rudbekie Třapatky jsou vytrvalé, ojediněle dvouleté nebo jednoleté rostliny. Jsou středně vysoké až vysoké. Většinou mají zářivě žluté květy. Jejich květy vynikají zejména v pozdním létě a na podzim. Dobře se uplatňují v trvalkových záhonech vedle modrých a červených květin. Druhy třapatek Třapatka dřípatá patří svým vzrůstem mezi nejvyšší, dorůstá až do 2..
  • Ixiolirion tataricum Ixiolirion tataricum je vytrvalá cibulnatá květina vysoká cca 20 až 35 cm. Vysazujeme ji větších skalek a do květinových záhonů. Hodí se i k řezu. Je ozdobná svými široce rozevřenými květy trychtýřovitého tvaru. Květina pochází z jižního Ruska, vyžaduje slunnou a propustnou půdu. Proti zimním mrazům je odolná, ale můžeme ji zasypat..