Pěstování pryskyřníků



Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.

Co potřebují pryskyřníky

Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.

Kam umístit pryskyřníky

Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.

Pěstování pryskyřníků doma v bytě

Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.

Pěstování pryskyřníků

Pěstování pryskyřníků

Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.

Množení pryskyřníků

Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.

Choroby a škůdci pryskyřníků

Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.






  • Pěstování bílých kopretin Bílým kopretinám se v zahraničí říká margaretky. Tato květina má bílé okvětní lístky a žlutý střed, existuje  více druhů. Kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum) má zubaté listy a bílé květy. V zahradách se pěstují druhy vysoké od 40 do 90 cm. Kopretinu vysazujeme na záhony s úrodnou hlinitou půdou zásobenou vápníkem. Vyniknou ve skupinách..
  • Jak přezimovat balkonové květiny Přezimování balkonových květin U rostlin, které chceme přezimovat, pravidelně kontrolujeme, zda nejsou napadeny mšicemi, sviluškami nebo molicemi. Také dáváme pozor na některé choroby, např. plísně nebo padlí. Pelargonie přestaneme koncem srpna přihnojovat dusíkatými hnojivy. Během září omezíme zálivku. Tím docílíme dozrání rostlin, které pak lépe přezimují. Pokud nemáme vhodné prostory..
  • Léto na zahradě – červenec Začínáme sušit rozkvetlé květiny do zimních vazeb. Květy sušíme zavěšené stonky nahoru ve stínu a mírném průvanu. Mezi vhodné květiny na sušení patří: okrasné bodláky, slaměnky, šatery. Ovoce a zelenina v červenci V červenci začínáme sklízet drobné ovoce a peckoviny. Dbáme na to, abychom při sklizni stromy a keře nepoškodili. Rybíz..
  • Dlužicha – ozdoba zahrad Pěstování dlužichy Pěknou ozdobou zahrad je nízká trvalka dlužicha. V době květu dlužicha vytváří 30 až 60 cm vysoké bezlisté stvoly s jemnými květy zvonkovitého tvaru v barvě růžové nebo bílé. Květy vydrží kvést 2 až 3 měsíce. Květy dlužichy jsou vhodné i k řezu do kytic, ke zjemnění. Kam umístit dlužichu Dlužicha má..