Pěstování pryskyřníků



Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.

Co potřebují pryskyřníky

Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.

Kam umístit pryskyřníky

Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.

Pěstování pryskyřníků doma v bytě

Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.

Pěstování pryskyřníků

Pěstování pryskyřníků

Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.

Množení pryskyřníků

Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.

Choroby a škůdci pryskyřníků

Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.






  • Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) Pěstování šuškardy Šuškarda klasnatá je původem severoamerická trvalka, která působí velmi dekorativně tvarem i barvou květenství. Z tuhých hlízek v zemi vyrůstá přízemní trs úzkých listů a 60 až 80 cm vysoké lodyhy s klasnatým fialově růžovým květenstvím, v němž jednotlivé kvítky rozkvétají shora dolů. Proto se jí lidově říká „shorakvět“. Šuškardě se daří..
  • Pnoucí růže Pnoucí růže jsou oblíbené k popnutí pergol, loubí nebo zahradních oblouků. Nejčastěji se pěstují kultivary kvetoucí červeně, bíle, růžově, žlutě. Květy mají většinou plné, ale i jednoduché. Při větších mrazech výhony pnoucích růží namrzají, proto pro ně vybíráme stanoviště v teplejší chráněné poloze. Řezání pnoucích růží Pnoucí růže vyžadují při jarním řezu..
  • Krásné květy hortenzií Hortenzie pocházejí z východní Asie a Ameriky, dnes je známo přes 80 druhů. U nás se jim velmi daří, přitom žádný druh zde přirozeně nevyrostl. Jako první k nám byla dovezena hortenzie stromečkovitá, která dorůstá do výšky až tří metrů. Dnes s pěstuje především její kultivar Grandiflora, který má květy v ploše kulovitých květenství..
  • Kohoutek Jovišův – Lychnis flos-jovis Kohoutek Jovišův je nenáročná trvalka vysoká asi 20 až 40 cm. Vysazujeme ji do skalek nebo na trvalkové záhony, kde upoutá barvou svých květů. Na půdu není příliš náročný. Kohoutek je možné snadno množit semenem. Podobné články: Zimní spánek u pokojových květin a kaktusů Okrasné ibišky Zalévání květin Aksamitníky neboli..