Pěstování třešní


Třešně jsou naše nejranější domácí ovoce, proto se těší velké oblibě. Nevýhodou třešní je, že je mají rádi také červi.

Červivost třešní

Červivost třešní způsobují bílé larvy malé pestré mouchy vrtule třešňové. Hnědé kukly přezimují v půdě pod stromy, v květnu se z nich líhnou mouchy, jejichž samičky kladou vajíčka do plodů poloraných a pozdních odrůd třešní. Dužnina napadených plodů pak hnědne a zahnívá.

Jak zabránit červivosti třešní

Raně zrající odrůdy napadení vrtulí zpravidla unikají. Třešně jsou cizosprašné, musíme mít na zahradě nebo v její blízkosti alespoň dvě vzájemně se opylující odrůdy. Případně je také možné na jeden strom naroubovat druhou odrůdu.

Třešně

Třešně

Ekologická ochrana před červivostí třešní

Prevencí červivosti třeští je důsledné sklízení všech plodů (i červivých), sesbíraní i popadaných, aby se larvy vylezlé z plodů nemohli v zemi zakuklit. Úplné sklizni často brání příliš vysoké stromy třešní, na nichž je sklizeň pro pěstitele značně riziková. Proto se vyplatí pěstovat třešně s nižšími korunami na zakrslých podnožích. Vysoké koruny starších stromů snížíme na bezpečnou výšku a to buď po sklizni nebo rovnou při sklizni (plody očešeme z ořezaných větví).

V polovině května, přibližně v době před rozkvětem bezu černého, zavěsíme do korun třešní lepem natřené žluté lapače vrtulí. Vrtule, stejně jako ostatní mouchy, totiž láká žlutá barva. Lapače je možné zakoupit v zahrádkářských potřebách.

Před sklizní je dobré posypat půdu pod korunu třešně prachovým páleným vápnem. Ve styku s ním larvy vylezlé z plodů uhynou. Pomáhá také podzimní hluboké zrytí půdy pod stromy. Kukly se dostanou hluboko do země, odkud nebudou moci na jaře mouchy vylézt.

Chemická ochrana před červivostí třešní

Třešně určené k přímému konzumu pokud možno chemicky neošetřujeme. Pokud se ovšem červivost opakuje a je hodně rozšířená, stříkáme na jaře cca 2 až 3 týdny po náletu vrtulí vhodným postřikem s co nejnižší ochrannou lhůtou.




Podobné články:

Léto na zahradě – červen AngreštAmerické padlí angreštové – nemoci ovocných dřevin Jeřáb, pěstováníJeřáb moravský Ovocné stromyPodzimní nebo jarní výsadba ovocných dřevin Ovocné stromyTvary ovocných dřevin

Mohlo by vás zajímat:

  • Kdouloň obecná: pěstování, péče a využití plodů kdouloně Kdouloň obecná (Cydonia oblonga) je tradiční ovocný strom, který si v posledních letech znovu získává oblibu mezi zahrádkáři. Pochází z oblasti Malé Asie a patří mezi jádrové ovoce. Díky svým krásným květům, nenáročnému pěstování a aromatickým plodům je kdoule ideální volbou pro každou zahradu. V tomto článku se dozvíte, jak..
  • Jak na pěstování jahod Jahody patří vedle třešní k nejranějšímu ovoci sklízenému na našich zahradách. Jsou oblíbené pro svou lahodnou chuť. Obsahují značné množství vitamínu C. Pro pěstitele mají jahody tu výhodu, že je lze pěstovat v nejrůznějších klimatických podmínkách. Po výsadbě v polovině léta můžeme plody sklízet již v červnu příštího roku. Předpoklady dobré úrody jahod Přestože..
  • Kdy a jak sázet révu vinnou Réva vinná se sází většinou na jaře, když se půda dostatečně prohřeje, a to v dubnu až květnu. V teplých oblastech je možné sázet révu i na podzim od konce října až do listopadu, pokud nemrzne. Kam vysadit révu vinnou Réva vinná je teplomilná dřevina, které se dobře daří v nadmořské výšce 200..
  • Kamčatská borůvka Pěstování kamčatské borůvky Kamčatská borůvka je keř vysoký 1,2 až 1,5 metrů, v dobrých podmínkách můžou dorůstat až do dvou metrů. Je nenáročná na kyselou půdu. Na rozdíl od kanadské borůvky roste všude. Plody kamčatské borůvky dozrávají již v květnu, zrají postupně celý měsíc. Je to první ovoce ze zahrady, minimálně 14..