Co je moniliniová spála?
Choroba meruněk
Moniliniová spála patří k nejzávažnějším chorobám meruněk a višní, může se vyskytnout i u třešní, broskvoní a slivoní. Tato choroba se nejčastěji vyskytuje za vlhkého počasí, kdy teploty nepřesáhnou 12°C.
Původcem moniliniové spály je houba Monilinia laxa. Patogeny přežívají v napadených plodech, které zůstaly na stromě nebo spadené pod stromy (lidově se těmto plodům říká mumie). Na těchto plodech se na jaře vytvoří výtrusy, které jsou větrem nebo hmyzem zanášeny do květů. Ty hnědnou a houba prorůstá přes květní stopky až do větviček. Napadené květy a větvičky odumírají. Na letorostech se často objevují kapky klejotoku.
Moniliniová spála
Vzniklé ranky jsou osidlovány dřevokaznými mikroorganismy. Silně napadené stromy usychají a hynou.
Větve napadené monilionovou spálou
Co je to klejotok?
Klejotok je průhledná hmota podobná pryskyřici, kterou vylučují napadené rostliny na povrchu. Hmota je lepkavá, zabarvená žlutě nebo oranžově.
Klejotok na kmeni meruňky
Ochrana a prevence před moniliniovou spálou
Základem ochrany je důsledné a včasné odstraňování napadených větviček a plodů. Je nutné odstraňovat všechny plody, i když jsou k větvím tzv. přilepené. Napadené stromy je možné před květem postříkat vhodným chemickým prostředkem.
Podobné články:
- Růže dužnoplodá a její škůdci Jak využít růži dužnoplodou? Růže dužnoplodá je nejen okrasný keř, který najdeme v zahradách, ale je to také zdroj šípků, ze kterých je možné vyrábět džemy. Šípky růže dužnoplodé jsou velké až 30 mm a obsahem látek jsou srovnatelné se šípky růže šípkové. Škůdce šípků – vrtule V posledních letech odchází k častému..
- Choroby vinné révy v průběhu roku Choroby a škůdci na vinné révě Choroby a škůdce můžeme na vinné révě pozorovat již na jaře. Brzy po vyrašení mohou listy a letorosty napadnout roztoči a objeví se plstnatost nebo kadeřavost. Tyto choroby nezpůsobují výraznější poškození révových keřů. Napadení by muselo být extrémní, aby došlo k poškození a omezení růstu,..
- Škůdci a choroby košťálové zeleniny Pro výsadbu používáme vždy zdravou sadbu, košťáloviny nikdy nepěstujeme na záhoně, kde se choroba vyskytla, a to nejméně 4 až 6 let a kořeny i zdravých rostlin po sklizni nedáváme do kompostu, ale po usušení je pálíme. K dobrému vývoji rostlin přispívá časté okopávání, zalévání a přihnojování, nejlépe zředěnými tekutými průmyslovými..
- Pravidla chemické ochrany rostlin Při práci vždy používáme ochranný oblek a pomůcky, jako např. gumové rukavice, plášť, holínky, pokrývku hlavy z nepromokavého materiálu, šátek na krk, ochranné brýle nebo obličejový štít z plexiskla. Postřik připravujeme na volném prostranství, ne v uzavřené místnosti, aby nedošlo k nadýchání nebezpečných toxických výparů. Připravujeme jen takové množství, které ten den, nejvýše následující..