Jak rozdělujeme růže

Růže obsahují více jak 20 tisíc odrůd a jsou rozděleni podle svých vlastností do několika skupin. Rozdíl mezi jednotlivými druhy je v barvě, velikosti a tvaru květu, ve výšce rostlin nebo také v použití.

Půdopokryvné růže

Půdopokryvné růže jsou také nazývány pokryvné. Jsou nenáročné na údržbu, proto jsou vhodné nejen do zahrad, ale i jako květiny pro veřejná prostranství. Můžeme je vysazovat i na mírnější svahy a to přibližně ve vzdálenosti 40 cm od sebe. Na zimu není nutné půdopokryvné růže přikrývat. Výška porostu půdopokryvných růže je asi 80 cm.

Miniaturní růže

S miniaturními růžemi se můžeme setkat ve skalkách. Říká se jim také trpasličí nebo zakrslé. Jsou vhodné i k pěstování v nádobách a jsou tak často ozdobou interiérů. Do skalek jsou vhodné miniaturní růže zejména s jednoduchými květy. Můžeme je také vysazovat jako lemy záhonů – jednotlivé rostliny by měly být ve vzdálenosti asi 30 cm od sebe. Na zimu miniaturní růže přihrnujeme listím nebo kompostem. Miniaturní růže jsou vysoké max. 50 cm. Tvoří kompaktní vzpřímeně rostoucí keříky.

Sadové růže

Sadové nebo také parkové růže je velice rozmanitá skupina, do které patří růže málo šlechtěné s jednoduchými květy. Většinou kvetou jen na začátku léta, novější odrůdy pak i opakovaně. Jedná se o mohutné keře, které vyžadují dostatek prostoru. Proto je vysazujeme solitérně. Tyto růže nevyžadují ochranu na zimu, protože nejsou choulostivé. Je ale nutné zajistit ochranu před zvěří.

Sadové růže mají květy s plným nebo prázdným středem.

Anglické růže

Tyto růže byly vyšlechtěny cca před 60 lety v Anglii. Jsou většinou voňavé s hustou stavbou květů. Jednotlivé rostliny vysazujeme asi metr od sebe. Velké květy jsou těžké a výhony se často pod nimi ohýbají. Špatně snášejí déšť. Květy anglických růží jsou velké 8 cm a více.

Čajohybridy

Čajohybridy jsou růže s dokonale tvarovaným plným květem, které jsou vhodné do vázy, protože mají dlouhý stonek. Jedná se o nejpěstovanější skupinu růží. Mají velké množství barev. Čajohybridy vysazujeme do záhonů asi 50 cm od sebe. Kvetou opakovaně až do prvních mrazů. Na zimu rostliny přihrneme hlínou.

Floribundy

Floribundy jsou často pěstované růže. Kvetou nepřetržitě celé léto. Vysazujeme je do záhonů na vzdálenost asi 40 cm mezi rostlinami. Na zimu je nutné floribundy přihrnout.

Velkokvěté floribundy mají v květenství 4 až 9 květů.

Polyantky

Polyantky mají malé květy, keř mívá výšku až 1 metr. Jsou pro pěstování nenáročné. Můžeme je vysazovat jako solitérní rostliny.

Popínavé růže

Pnoucí nebo také popínavé růže potřebují pro zdárný růst oporu. Květy mohou být malé i velké. Kvetou na začátku léta, některé odrůdy opakovaně. Pnoucí růže vysazujeme ke stěnám, k pergolám nebo na kovové konstrukce oblouků. Výhony jsou dlouhé alespoň 2 metry.

Záhonové růže

Je to označení pro všechny růže, které se pěstují na záhonech.

Další názvy růží

Stromkové růže – pěstované na kmínku, který tvoří podnož.

Terasové růže – jedná o jiný název miniaturních růží.

Malé pnoucí růže – jedná se o půdopokryvné růže, které jsou vyvazovány na oporu.

---

• Stromy a keře v okrasné zahradě Jaké stromy pěstovat v okrasné zahradě? Stromy do zahrady vybíráme s rozmyslem. V malých zahradách působí jeden dobře umístěný strom lépe než skupina stromů, které vrhají hodně stínu. Ve velké zahradě působí vzrostlý velký strom jako nosná kostra zahradní architektury. Stromy a keře vytvářejí trvalé, zdřevnatělé stonky a kořeny. Dorůstají do mnohem..
• Symbol Vánoc – jmelí (Viscum) Historie jmelí Jmelí je jedním ze symbolů Vánoc. Jako magická rostlina se objevuje již v severských ságách. Keltští druidové jej považovali za posvátné a ze stromů jej odřezávali zlatým nožem. Sběr jmelí Jmelí je zelené po celou zimu. Je spojené s plodností a štěstím. Jedná se o poloparazitickou rostlinu, která roste v korunách..
• Podzimní nebo jarní výsadba ovocných dřevin Podzimní výsadba ovocných dřevin Ovocné dřeviny většinou vysazujeme na podzim. Při podzimní výsadbě sazenice vytvoří ještě do zámrazu půdy nové sací kořínky a na jaře startují do nového růstu dříve a rychleji než při jarní výsadbě. Během vegetace vytvoří pak stromky i keře větší letorosty a mají rok předstih před..
• Velkokvětý plamének – Clematis Pěstování plaménků Velkokvěté plaménky patří na našich zahradách k nejoblíbenějším popínavým dřevinám. Aby plaménky bohatě kvetly, potřebují úrodnou humózní a propustnou půdu na slunném stanovišti. Současně je však nutné, aby spodní část rostliny, tzv. krček, byl zastíněný proti jižnímu slunci. Na zastínění podsazujeme nízkými keři nebo polštářovitými trvalkami, např. floxy. Stříhání..