Jak vypěstovat rododendron



Rododendron patří mezi jarní skvosty našich zahrad. Vyniká rozmanitostí barev, je dominantou každé zahrady. Můžeme jej vysazovat jako solitéru nebo také ve skupině.

Pěstování rododendronu

Rododendrony si můžeme snadno vypěstovat sami metodou hřížení, která je velmi jednoduchá. Podobá se řízkování, tj. že rostlina si vytvoří své vlastní kořeny. Hříženec ale neoddělujeme od mateřské rostliny v době, kdy zakořeňuje. Hřížením rozmnožujeme ty rostliny, jejichž větve se dají snadno ohnout k zemi nebo ty, které mají klíční rostlina na dlouhých šlahounech. Takto můžeme rozmnožit nejen rodendrony, ale také svídu, plamének nebo vistárii.

Postup hřížení

  • Časně na jaře vybereme zdravý výhon z loňského roku, který je již pevný, ale stále pružný. Výhon ohneme asi 30 cm od vrcholu k půdě a toto místo si označíme. Vykopeme jamku přibližně 10 cm hlubokou a 20 až 25 cm dlouhou a vysypeme ji směsí rašeliny a hrubého písku.
  • Asi 15 cm pod vrcholem ořežeme listy s listovými řapíky po délce 60 cm. Pak stonek opatříme takovým řezem, abychom mohli vrchol výhonu ohnout v pravém úhlu. Kořeny porostou ze stonku těsně pod řezem.
  • Stonek pevně přichytíme drátěným obloučkem do jamky. Vrchol výhonu s listy je nad povrchem půdy.
  • Jamku vyplníme půdou, do níž jsme přidali trochu rašeliny a hrubého písku. Výhon zakořeníme jen ve tmě, proto stonek důkladně zakryjeme. Půdu jemně upěchujeme, aby udržela stonek na místě, a dobře zalijeme.
  • Blízko k vrcholu hřížence, který je nad zemí, zapíchneme tyčku jako oporu a výhon k ní přivážeme. V létě často zaléváme. Jakmile hříženec zakoření, odřízneme jej od mateřské rostliny, ale ponecháme ho v zemi. Přesazujeme až asi po šesti týdnech.

Rododendron, jak vypěstovat

Rododendron, jak vypěstovat






  • Okrasné dřeviny do zahrady Okrasné dřeviny nejen zahradu zkrášlují svým vzhledem, ale mají také ochrannou funkci – brání pohledům zvenčí, ochraňují před prachem, hlukem i slunečním úpalem. Okrasné dřeviny do malých a velkých zahrad Okrasné dřeviny můžou vynikat svým vzrůstem, okrasnými listy, květy nebo barvou. Nejkrásnější se uplatňují jako solitéry a jsou dominantou zahrady...
  • Antraknóza – nemoc ovocných dřevin Antraknóza způsobuje předčasný opad listů rybízu a angreštu. Na vině je houba pakustřebka rybízová. Infekce se nejdříve projevuje drobnými 1 až 2 mm velkými žlutozelenými skvrnkami, které se později zvětšují a hnědnou, listy žloutnou. Jako ochrana proti této chorobě se doporučuje likvidace napadených listů a pěstování odolnějších odrůd. Podobné články:..
  • Rostliny pro živý plot Buk – v zelenolisté nebo červenolisté formě je vhodný pro zvláště vysoké živé ploty k ochraně proti větru. Dobře snáší vápenaté půdy. Stříhá se v srpnu, případně v únoru. Habr – vhodný pro souvislý živý plot. Vyžaduje vlhčí půdu. Habr roste velmi rychle. Plot z habru může dosáhnout výšky až 2,5 metru. Stříháme jej v srpnu...
  • Kamčatská borůvka Pěstování kamčatské borůvky Kamčatská borůvka je keř vysoký 1,2 až 1,5 metrů, v dobrých podmínkách můžou dorůstat až do dvou metrů. Je nenáročná na kyselou půdu. Na rozdíl od kanadské borůvky roste všude. Plody kamčatské borůvky dozrávají již v květnu, zrají postupně celý měsíc. Je to první ovoce ze zahrady, minimálně 14..