Další ošetřování záhonů s vysetou kořenovou zeleninou


Jak pečovat o oseté záhony

Oseté záhony za sucha kropíme, aby semena v půdě nezaschla a rostliny brzy a rovnoměrně vzešly. Pokud se bude na povrchu záhonů tvořit po dešti škraloup, opatrně ho rozrušíme motyčkou, plečkou nebo nejlépe ježkovým válečkem.

Značkovací rostliny

Protože u většiny druhů kořenové zeleniny dlouho trvá, než vzejdou, nepoznáme, kde jsou řádky, ledaže bychom si je po stranách záhonu vyznačili kolíčky. Proto je vhodné přisít do řádků vždy na vzdálenost 25 až 30 cm od sebe semena značkovací rostliny. Ta brzy vzejdou, a vyznačí tak směr řádků, mezi nimiž lze půdu kypřit a odplevelovat. Nejvhodnější značkovací rostlinou je ředkvička, kterou můžeme vzhledem k její krátké vegetační době a menším prostorovým nárokům nechat dorůst až do sklizně. Získáme tak ze záhonu ještě druhotný užitek. Hlavní plodinu – kořenovou zeleninu – to ve výnosech neohrozí.

Sazenice salátu

Sazenice salátu

Jako značkovací rostlinu lze využít i špenát nebo salát, které však po vzejití hlavní plodiny musíme vytrhat, jinak by jí konkuroval a snižovat výnos.

Jednocení kořenové zeleniny

Co nejdříve po vzejití, jakmile můžeme rostlinky uchopit prsty, je vyjednotíme. Během vegetace záhony plejeme, kypříme a zavlažujeme. U mrkve se v době tloustnutí kořenů vyvarujeme nadměrné zálivky, aby kořeny nepraskaly, zvláště po předchozím období sucha. K praskání kořenů dochází i v období vydatných dlouhotrvajících dešťů. Proti tomu žádná efektivní ochrana neexistuje, leda snad přikrytí fólií. Proti napadení mrkve pochmurnatkou pomáhá přikrytí záhonů počátkem září netkanou textilií a chytání dospělců na žluté, lepem natřené lapače umístěné na záhony.




Podobné články:

Pěstování řapíkatého celeru TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Jakou zeleninu pěstovat a v jakém množství Pěstování batátů Problémy při pěstování ředkviček

Mohlo by vás zajímat:

  • Přívalové deště a zahrada Přívalové deště jsou častým jevem v letním období, který může mít negativní dopad na zahradu. Náhlý nárůst srážek může způsobit erozi půdy, zaplavení a poškození rostlin (vznik plísní a hniloby, napadení škůdci). Nicméně, s několika jednoduchými kroky můžete minimalizovat škody na vaší zahradě. Jak minimalizovat škody při přívalovém dešti Jedním..
  • Rok v zeleninové a ovocné zahradě – LEDEN – 1. týden Kompost v lednu V lednu je nejlepší doba pro zpracování a přeházení kompostu. Všechno, co až dosud leželo na povrchu a po stranách, se dostane dovnitř a naopak. Pokud je při přehazování vnější vrstva zmrzlá, rozbijeme ji motykou. Hotovou kompostovou zeminu můžete za mrazivého počasí rozprostřít na půdu, kterou jsme zryli..
  • Uložení zeleniny v zimě Uložení zeleniny v pařeništi Z pařeniště vyvezeme zeminu, aby bylo co nejhlubší. Urovnáme do něj košťálovou a kořenovou zeleninu a zasypeme hlínou. Pařeniště necháme na podzim co nejdéle odkryté, přikryjeme jej až s příchodem prvních mrazů. Jako ochranu před silnými mrazy ještě okna pařeniště zabalíme do slámy. Při oblevě musíme pařeniště vyvětrat, aby..
  • Pěstování slivoní Kde vysazovat švestky Slivoním se nejlépe daří v polohách od 300 do 500 metrů nad mořem. Mají rády středně těžké půdy s větší vlhkostí. Slivoně vysazujeme v zahradě na vzdálenost nejméně 5 metrů, podle vzrůstnosti dané odrůdy. Dřevo slivoní je křehké, při velké úrodě a za větru může dojít k vylomení větve. Z tohoto důvodu..