Jakou zeleninu pěstovat a v jakém množství

Pěstované množství je individuální podle velikosti zahrady. Zde je uváděné množství pro plochu asi 150 metrů čtverečních.

Pěstování zeleniny na zahradě

Mrkev – asi 5 až 10 řádků v délce 1 metr pro přímou postupnou spotřebu bez nutnosti konzervace nebo uskladnění.

Petržel – asi 3 řádky, můžeme kombinovat listovou a kořenovou petržel.

Celer, pastinák – cca 10 rostlin od každého druhu, tato zelenina se dobře skladuje nebo konzervuje.

Rajčata – 10 až 20 rostlin různých odrůd, včetně malých oválných rajčátek, které jsou velmi chutné.

Papriky – 10 rostlin sázíme na slunečné a teplé místo v zahradě, nejlépe před betonové nebo dřevěné zídky, které zaručí teplotní stabilitu vyzařováním naakumulovaného tepla.

Pěstování papriky

Hrášek – plocha cca 1 metr čtvereční.

Ředkvičky – čtyři řádky, vyséváme postupně po 14 dnech, aby byla zaručena postupná sklizeň.

Fazole – pěstujeme na semeno i zelené lusky. Množství a plocha je dána tím, zda použijeme keříkové nebo popínavé rostliny (popínavé mají větší výnosy).

Okurky – salátové vysazujeme dvě až tři rostliny, nakladačky 10 rostlin.

Pórek – cca 50 až 80 rostlin, můžeme použít kombinaci letního, podzimního a zimního pro postupnou spotřebu.

Červená řepa – asi 30 až 50 rostlin, řepu použijeme čerstvou na přímou konzumaci. Můžeme ji konzervovat nebo skladovat.

Pěstování česneku

Česnek – asi 60 rostlin, skladujeme jej sušením nebo konzervací se solí.

Cibule – cca 100 kusů, spotřebováváme postupně, část můžeme uskladnit v suchém chladném sklepě.

Brambory – podle volného místa na zahradě. Brambory jsou nenáročné na pěstování a skladování.

Dýně, cukety – cca 2 až 4 rostliny od každého druhu.

Listový salát – asi 30 až 50 rostlin, různé druhy s různu dobou sklizně.

Kedlubny – cca 15 rostlin. Kedlubny jsou náročné na zálivku. Při delším suchu dřevnatí.

Podobné články:

Pěstování řapíkatého celeru Dusičnany v zelenině TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Pěstujeme štěrbák Druhy salátů a jejich pěstování

• Koření v kuchyni – petržel Známe dva druhy petržele – s hladkými a kadeřavými listy. Petržel s kadeřavými listy je dekorativní, proto ho používáme zejména ke zdobení jídel. Petržel s hladkými listy je zase aromatičtější. Kromě čerstvé nati používáme rovněž kořen petržele. V zelené části je velké množství vitamínů, proto ji dáváme všude, kde se hodí. Petržel obsahuje především..
• Pěstujeme pastinák Pastinák patří mezi tak trochu zapomenutou kořenovou zeleninu. Kořeny mají bílou barvu a nasládlou chuť. Vzhledem se podobá kořenové petrželi, ovšem jsou o hodně větší. Kořen je dlouhý s kónickým tvarem. Obsahují až dvakrát více cukru než mrkev. Pastinák se vyznačuje vysokým obsahem draslíku, který má močopudný účinek. Jak pěstovat pastinák..
• Kdy vysévat kořenovou zeleninu, cibuli a pór Časný výsev zeleniny Kořenovou zeleninu, cibuli a pór vyséváme zpravidla v březnu až počátkem dubna. Je-li v některém roce, především v teplejších oblastech, půda v příznivém stavu, můžeme vysévat již koncem února. Časný výsev je pro ně vhodný především proto, že půda si po zimě udržuje delší dobu vlhkost potřebnou pro klíčení semen. U..
• Kam postavit skleník? Jak orientovat skleník na zahradě Orientace osy skleníku v našich zeměpisných podmínkách je ideální východ – západ. Odborníci uvádějí, že rovná stěna takto odráží část slunečních paprsků zpět do prostoru. Sklon skleníku by měl být asi 30 stupňů, základ má být tedy oproti sedlu širší asi o 60 cm. Umístění skleníku..