Jakou zeleninu pěstovat a v jakém množství



Pěstované množství je individuální podle velikosti zahrady. Zde je uváděné množství pro plochu asi 150 metrů čtverečních.

Pěstování zeleniny na zahradě

Mrkev – asi 5 až 10 řádků v délce 1 metr pro přímou postupnou spotřebu bez nutnosti konzervace nebo uskladnění.

Petržel – asi 3 řádky, můžeme kombinovat listovou a kořenovou petržel.

Celer, pastinák – cca 10 rostlin od každého druhu, tato zelenina se dobře skladuje nebo konzervuje.

Rajčata – 10 až 20 rostlin různých odrůd, včetně malých oválných rajčátek, které jsou velmi chutné.

Papriky – 10 rostlin sázíme na slunečné a teplé místo v zahradě, nejlépe před betonové nebo dřevěné zídky, které zaručí teplotní stabilitu vyzařováním naakumulovaného tepla.

Pěstování papriky

Pěstování papriky

Hrášek – plocha cca 1 metr čtvereční.

Ředkvičky – čtyři řádky, vyséváme postupně po 14 dnech, aby byla zaručena postupná sklizeň.

Fazole – pěstujeme na semeno i zelené lusky. Množství a plocha je dána tím, zda použijeme keříkové nebo popínavé rostliny (popínavé mají větší výnosy).

Okurky – salátové vysazujeme dvě až tři rostliny, nakladačky 10 rostlin.

Pórek – cca 50 až 80 rostlin, můžeme použít kombinaci letního, podzimního a zimního pro postupnou spotřebu.

Červená řepa – asi 30 až 50 rostlin, řepu použijeme čerstvou na přímou konzumaci. Můžeme ji konzervovat nebo skladovat.

Pěstování česneku

Pěstování česneku

Česnek – asi 60 rostlin, skladujeme jej sušením nebo konzervací se solí.

Cibule – cca 100 kusů, spotřebováváme postupně, část můžeme uskladnit v suchém chladném sklepě.

Brambory – podle volného místa na zahradě. Brambory jsou nenáročné na pěstování a skladování.

Dýně, cukety – cca 2 až 4 rostliny od každého druhu.

Listový salát – asi 30 až 50 rostlin, různé druhy s různu dobou sklizně.

Kedlubny – cca 15 rostlin. Kedlubny jsou náročné na zálivku. Při delším suchu dřevnatí.






  • Pěstování okurek nakladaček aneb co je dobré vědět Hnojení okurek Okurky jsou velmi náročné na hnojení dusíkatými hnojivy, současně ale nesnášejí vyšší koncentraci průmyslových hnojiv a vyžadují přihnojit v průběhu vegetace. Okurky jsou velmi citlivé na přípravky na bázi chlóru, proto není vhodné jejich používání. Chlór uvolněný z draselné soli negativně působí na klíčení rostlin. Teplo a světlo Okurky jsou..
  • Pěstujeme pastinák Pastinák patří mezi tak trochu zapomenutou kořenovou zeleninu. Kořeny mají bílou barvu a nasládlou chuť. Vzhledem se podobá kořenové petrželi, ovšem jsou o hodně větší. Kořen je dlouhý s kónickým tvarem. Obsahují až dvakrát více cukru než mrkev. Pastinák se vyznačuje vysokým obsahem draslíku, který má močopudný účinek. Jak pěstovat pastinák..
  • Pěstování řapíkatého celeru Řapíkatý celer Z řapíkatého celeru se využívají jen masité, jemné řapíky. Nevytvářejí žádné bulvy. Řapíkatý celer patří ke kořenovým zeleninám, které ještě příliš nevešly ve známost. Přitom jeho využití v kuchyni je značné. Připravovat jej lze v syrovém nebo vařeném stavu – přidáváme jej do polévek, pod maso, můžeme z něj dělat osvěžující kořeněné..
  • Jarní košťálová zelenina Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák. Nároky na půdu Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta. Vysazování košťálové zeleniny K výsadbě..