Jak pěstovat česnek



Česnek je oblíbená plodina, bez které se neobejde žádná kuchařka. Sázíme jej buď na jaře nebo na podzim. Pěstovat česnek dokáže i úplný začátečník. Nejdůležitější je správné načasování výsadby a sklizně.

Vysazování česneku

Česnek se vysazuje ze stroužků buď v březnu až dubnu, nebo na podzim, kdy je stabilní teplota půdy pod 9 °C – říjen až prosinec. Pokud je tepleji, hrozí napadení houbovými chorobami. Nejlepší je teplá lehčí půda bohatá na humus, zcela nevhodné jsou těžké, mokré a organickými hnojivy čerstvě vyhnojené půdy.

Odborníci doporučují stroužky česneku mořit proti vlnovníkovi česnekového tři hodiny v prostředku Sulka a poté ihned vysadit. Sázejte pouze zdravé stroužky, do hloubky kolem 6 cm. Čím dříve sázíte, tím sázejte hlouběji, v prosinci stačí 4 cm, ale v září minimálně 8 cm.

Vhodná je výsadba do řádků, po výsadbě záhon uválejte, popřípadě trochu zalejte. Až do jara není potřeba nic dalšího dělat. Česnek začne rašit brzy zjara. Půdu od jara zlehka kypříme, abychom rozrušili půdní škraloup.

Jak pěstovat česnek

Jak pěstovat česnek

Zalévání česneku

Zaléváme v období od poloviny května do půlky června, kdy má česnek zvýšené nároky.

Zaštipování česneku

Vrcholky s pacibulkami (u paličáku) se odštipují ihned, jak se objeví květní stvol, jinak je výnos nižší.

Sklizeň česneku

Česnek se sklízí od července do srpna, podle doby výsadby a odrůdy. Paličáky jsou zralé, když jim zbývá pět dužnatých listů, nepaličáky se sklízejí, když asi polovina rostlin má nať položenou na zemi.

Sušení a skladování

Cibule česneku očistěte od zeminy a sušte i s natí, nebo s její větší částí. Spojte je do svazků a zavěste na zastíněné místo, kde proudí čerstvý vzduch. Možností je také rozložit je na rošty nebo sušit na dřevěné podlaze, např. půdě.

Až bude česnek suchý (asi za měsíc), cca 3 cm nad cibulí nať odřízněte a zkraťte na minimum také kořeny. Skladujte ho na suchém, a hlavně dobře větraném místě s maximální vlhkostí do 40%. Teplota nesmí být vysoká, zvolte chladnější místnost. Občasný nižší mrazík česneku neublíží.






  • Předpěstování sadby Jak předpěstovat sadbu Jestliže jsme se rozhodli v tomto čase pro předpěstování sadby, potřebujeme k tomu takové stanoviště, které má dostatek světla (okna a orientaci na jih), na stanovišti je nižší teplota, než je obvyklá v obytných místnostech. Jaká je optimální teplota pro předpěstování sadby? Optimální teplota pro předpěstování sadby u košťálovin a..
  • Jak ovlivnit mikroklima zahrady O tom, zda se plodinám na našich záhoncích bude dobře dařit, rozhoduje několik faktorů, které můžeme ovlivnit. Než se pustíme do zakládání záhonů, především zvážíme, jak kvalitní mikroklima na zahradě máme k dispozici. Fouká často na záhony vítr? Pak můžeme záhonům poskytnout ochranu třeba živým plotem, umístěným napříč proti směru nejčastějších..
  • Zimní práce na zahradě – prosinec Stále zeleným keřům velmi škodí holomrazy, proto je přikryjeme chvojím. Nejlépe se hodí smrkové větvičky. Také zelenina, která zůstává přes zimu na záhonech, potřebuje kryt z chvojí. Růžičková kapusta a kadeřávek jsou sice značně odolné proti mrazu, ale velmi jim uškodí, když je přes den sluneční paprsky zahřejí a v noci spálí..
  • Moniliová hniloba plodů Moniliová hniloba plodů je způsobená houbou Monilinia fructigena. Na jablkách a hruškách poškozených krupobitím, obalečem, vosami nebo jinými škůdci, způsobuje hnědou hnilobu a potom na povrchu soustředné kruhy šedavých výtrusnic. Na poraněných plodech uložených ve sklepě se tato choroba projevuje černou hnilobou a to zpravidla do 14 dnů po uskladnění...