Jak poznat, že je kompost hotový (zralý)?



Zkouška zralosti kompostu

Kvalitní kompost nepoškozuje semena a kořeny citlivých kultur. Jednoduchý návod na zkoušku zralosti kompostu provedeme tak, že nižší nádobu naplníme kompostem a osejeme jej semínky řeřichy.

Pokud dosáhneme šestý den od zasetí můžeme řeřichu sklízet, jedná se o dobrý, zralý kompost. Pokud řeřicha neklíčí, kompost není zralý. V tom případě jej necháme ještě zrát nebo jej použijeme k mulčování. Jsou-li rostlinky řeřichy žluté nebo hnědé, obsah živin je příliš vysoký. Takový kompost je vhodné použít pouze pro velmi náročné rostliny, jako jsou košťáloviny a brambory.

Kompost

Kompost

Fáze tvorby kompostu

  1. Fáze rozkladu trvá až 4 týdny a kompost se při ní zahřeje až na 70°C. Dochází tak k hygienizaci kompostu, kdy se ničí patogenní organismy, semínka plevelů i vajíčka slimáků.
  2. Fáze od 4. do 10. týdne jsou mineralizované látky zabudovány do humusového komplexu a kompost získává typickou hnědou barvu a jemnou strukturu. Voní po lesní zemině a má nejlepší účinek.
  3. Poslední dozrávací fáze, při které klesá teplota na hodnotu okolní teploty. Hnojivý účinek je nižší, zvyšuje se ale účinnost humusu. To pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy a kompost lze využít i jako substrát.

Vermikompostéry

Kompostovat můžeme v malém množství, ve vermikompostérech. S rozkladem organického materiálu zde pomáhají žížaly. Pochutnají si na zbytcích ovoce, zeleniny, listí, kávové sedlině nebo papírové lepence. Nevhodné jsou kosti, maso a mléčné výrobky. Žížaly potřebují teplotu kolem 20 °C a vzduch, poměr stran vermikompostéru by tedy měl činit ideálně 1:2:3. Ve dnu je třeba vytvořit otvory pro odvod přebytečné vlhkosti. Půl kilogramu žížal dokáže za den zpracovat i čtvrt kilogramu odpadů, což je zhruba množství, které vyprodukuje průměrná čtyřčlenná rodina za den.






  • Moniliová hniloba plodů Moniliová hniloba plodů je způsobená houbou Monilinia fructigena. Na jablkách a hruškách poškozených krupobitím, obalečem, vosami nebo jinými škůdci, způsobuje hnědou hnilobu a potom na povrchu soustředné kruhy šedavých výtrusnic. Na poraněných plodech uložených ve sklepě se tato choroba projevuje černou hnilobou a to zpravidla do 14 dnů po uskladnění...
  • Pěstování salátu Jak pěstovat salát na zahradě V létě pěstujeme odrůdy odolnější proti vybíhání do květu. Sazenice si předpěstujeme tak, abychom je mohly v dubnu a v květnu vysazovat na záhon. Hlávky se sklízejí v červenci a srpnu. Ledový salát je oblíbený pro svoje velké hlávky křehkých listů. Ledový salát je náročnější na teplo. Trpí zahníváním..
  • Podzim na zahradě – září V září sázíme tulipány, lilie, narcisky a všechny ostatní cibuloviny, které přezimují na zahradě. Také na záhon vysazujeme všechny dvouletky, aby do zima stihly zakořenit. Velké trsy trvalek, které nekvetou na podzim, rozdělujeme na menší. Sušíme mochyni a lunárii. Z dobře vyzrálých letniček sbíráme semínka na příští rok – aksamitníky, jiřinky, ostálky,..
  • Květopas jabloňový – škůdce Škůdce květopas jabloňový Květopas jabloňový je dalším nepříjemný nájemník našich zahrad. Začíná se objevovat v době květu jabloní. Že květopas na jabloních bydlí, poznáme tak, že se některá poupata nerozvinou, zůstanou uzavřená a získají rezavě hnědou barvu. Larvy se kuklí uprostřed těchto zaschlých květů, teprve potom z nich vylétnou dospělí..