Jak poznat, že je kompost hotový (zralý)?
Zkouška zralosti kompostu
Kvalitní kompost nepoškozuje semena a kořeny citlivých kultur. Jednoduchý návod na zkoušku zralosti kompostu provedeme tak, že nižší nádobu naplníme kompostem a osejeme jej semínky řeřichy.
Pokud dosáhneme šestý den od zasetí můžeme řeřichu sklízet, jedná se o dobrý, zralý kompost. Pokud řeřicha neklíčí, kompost není zralý. V tom případě jej necháme ještě zrát nebo jej použijeme k mulčování. Jsou-li rostlinky řeřichy žluté nebo hnědé, obsah živin je příliš vysoký. Takový kompost je vhodné použít pouze pro velmi náročné rostliny, jako jsou košťáloviny a brambory.
Kompost
Fáze tvorby kompostu
- Fáze rozkladu trvá až 4 týdny a kompost se při ní zahřeje až na 70°C. Dochází tak k hygienizaci kompostu, kdy se ničí patogenní organismy, semínka plevelů i vajíčka slimáků.
- Fáze od 4. do 10. týdne jsou mineralizované látky zabudovány do humusového komplexu a kompost získává typickou hnědou barvu a jemnou strukturu. Voní po lesní zemině a má nejlepší účinek.
- Poslední dozrávací fáze, při které klesá teplota na hodnotu okolní teploty. Hnojivý účinek je nižší, zvyšuje se ale účinnost humusu. To pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy a kompost lze využít i jako substrát.
Vermikompostéry
Kompostovat můžeme v malém množství, ve vermikompostérech. S rozkladem organického materiálu zde pomáhají žížaly. Pochutnají si na zbytcích ovoce, zeleniny, listí, kávové sedlině nebo papírové lepence. Nevhodné jsou kosti, maso a mléčné výrobky. Žížaly potřebují teplotu kolem 20 °C a vzduch, poměr stran vermikompostéru by tedy měl činit ideálně 1:2:3. Ve dnu je třeba vytvořit otvory pro odvod přebytečné vlhkosti. Půl kilogramu žížal dokáže za den zpracovat i čtvrt kilogramu odpadů, což je zhruba množství, které vyprodukuje průměrná čtyřčlenná rodina za den.
Podobné články:
- Jak umístit zeleninu ve skleníku? Nejčastěji se ve skleníku pěstuje paprika, okurky, rajčata, brzy na jaře listový salát. Bohužel každá zelenina má jiné nároky na podmínky. Např. rajčata potřebují suchý vzduch a nižší teploty, na rozdíl od paprik, které snesou vlhko a velké teplo. Z tohoto důvodu je potřeba ve skleníku pěstovat jen druhy zeleniny se..
- Podzim na zahradě – září V září sázíme tulipány, lilie, narcisky a všechny ostatní cibuloviny, které přezimují na zahradě. Také na záhon vysazujeme všechny dvouletky, aby do zima stihly zakořenit. Velké trsy trvalek, které nekvetou na podzim, rozdělujeme na menší. Sušíme mochyni a lunárii. Z dobře vyzrálých letniček sbíráme semínka na příští rok – aksamitníky, jiřinky, ostálky,..
- Jarní práce na zahradě – květen Sázení rajčat V květnu vysazujeme rajčata do volné půdy. Dáváme přednost silným nepřerostlým sazenicím. Do sázecí jámy je dáváme na šikmo, aby část stonku byla v zemi a pustila další kořeny. Při výsadbě zapíchneme do jamky tyčku, abychom později nenarušili kořenový bal. Péče o keře na jaře U šeříků a rododendronů odstraňujeme..
- Zelí dodá sílu Vitamíny v zelí Zelí obsahuje množství vitaminu C, železa a minerálních látek. Nejvíce vitaminu C je v čerstvých hlávkách, zatímco v kysaném zelí jej zbývá přibližně jen polovina. Navíc zelí nemá skoro žádné kalorie. Po zelném salátu se tedy nedá ztloustnout, dokáže také upravit hladinu cholesterolu v krvi. To je především díky hořčinám,..