Jak poznat, že je kompost hotový (zralý)?


Zkouška zralosti kompostu

Kvalitní kompost nepoškozuje semena a kořeny citlivých kultur. Jednoduchý návod na zkoušku zralosti kompostu provedeme tak, že nižší nádobu naplníme kompostem a osejeme jej semínky řeřichy.

Pokud dosáhneme šestý den od zasetí můžeme řeřichu sklízet, jedná se o dobrý, zralý kompost. Pokud řeřicha neklíčí, kompost není zralý. V tom případě jej necháme ještě zrát nebo jej použijeme k mulčování. Jsou-li rostlinky řeřichy žluté nebo hnědé, obsah živin je příliš vysoký. Takový kompost je vhodné použít pouze pro velmi náročné rostliny, jako jsou košťáloviny a brambory.

Kompost

Kompost

Fáze tvorby kompostu

  1. Fáze rozkladu trvá až 4 týdny a kompost se při ní zahřeje až na 70°C. Dochází tak k hygienizaci kompostu, kdy se ničí patogenní organismy, semínka plevelů i vajíčka slimáků.
  2. Fáze od 4. do 10. týdne jsou mineralizované látky zabudovány do humusového komplexu a kompost získává typickou hnědou barvu a jemnou strukturu. Voní po lesní zemině a má nejlepší účinek.
  3. Poslední dozrávací fáze, při které klesá teplota na hodnotu okolní teploty. Hnojivý účinek je nižší, zvyšuje se ale účinnost humusu. To pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy a kompost lze využít i jako substrát.

Vermikompostéry

Kompostovat můžeme v malém množství, ve vermikompostérech. S rozkladem organického materiálu zde pomáhají žížaly. Pochutnají si na zbytcích ovoce, zeleniny, listí, kávové sedlině nebo papírové lepence. Nevhodné jsou kosti, maso a mléčné výrobky. Žížaly potřebují teplotu kolem 20 °C a vzduch, poměr stran vermikompostéru by tedy měl činit ideálně 1:2:3. Ve dnu je třeba vytvořit otvory pro odvod přebytečné vlhkosti. Půl kilogramu žížal dokáže za den zpracovat i čtvrt kilogramu odpadů, což je zhruba množství, které vyprodukuje průměrná čtyřčlenná rodina za den.




Podobné články:

Dřín obecný – Cornus mas Jak pěstovat lilek jedlý Pěstujeme štěrbák Ibišek syrský - venkovní ibišekVenkovní ibišky Tipy a triky pro zimní zahradu

Mohlo by vás zajímat:

  • Hnojení rostlin v zahradě Rostliny potřebují ke zdárnému růstu a vývoji devět základních, tzv. biogenních prvků. Potřebu některých z nich mají plně pokrytou z přírodních zdrojů – z půdy a ovzduší. U jiných látek, především u dusíku, fosforu a draslíku a do značné míry i u hořčíku a vápníku, se každoročními sklizněmi, případně jejich vyplavováním vodou do..
  • Podzim na zahradě – listopad V listopadu uklízíme zahradu před zimou. Do poloviny listopadu můžeme vysazovat keřové růže. Výhony všech růží zkrátíme na 30 až 40 cm a keře zahrneme zemí s kompostem. Stromkové růže opatrně ohneme k zemi a zajistíme kolíkem. Korunku zasypeme zemí a kmínek volně obalíme vrstvou papíru. Skalničky ve skalce připravíme na zimu. Přikryjeme..
  • Jak pěstovat lilek jedlý Lilek jedlý je náročný na teplo jako jiná teplomilná zelenina – např. zelenina. Nejčastěji jej pěstujeme na záhoně na černé netkané textilii. Jakmile lilek doroste do výšky 30 cm, uštípneme mu vrcholek, aby se rostlina rozvětvila. Vyšší odrůdy vyvazujeme ke kolíku. Zalévání lilku Pravidelně zaléváme. Lilek vyžaduje dostatek vláhy, aby..
  • Prevence proti škůdcům a chorobám na zahradě Největší prevencí na zahradě proti škůdcům a chorobám je především pravidelné pletí a likvidace zahradního odpadu. Likvidujeme otrhané nebo spadané listy a plevele. Ložisky pro vznik a šíření chorob jsou staré květináče. Také pravidelné zalévání a přihnojování je prevencí proti škůdcům a chorobám. V zahradě podporujeme přirozené predátory, jakými jsou např...