Péče o trávník

Péče o trávník představuje nejen pravidelné hnojení, provzdušňování, zavlažování a sekání, ale i ochranu proti plevelům, chorobám a škůdcům.

Jakou půdu pro trávník

Před zakládáním trávníků připravíme půdu, která by měl mít alespoň 10 cm kvalitní zeminy. Je-li půda příliš těžká, můžeme ji vylepšit pískem a rašelinou. Pokud je písčitá, vylepšíme ji kompostem. Před výsevem plochu vyhrabeme a vyčistíme, aby plevelnaté rostliny budoucí trávník nezničily – zejména je nutné odstranit vytrvalý plevel.

Pokud máme na zahradě členitý terén, využijeme terénních nerovností a trávník nezarovnáváme navážením zeminy. Naopak rovný terén můžeme narušit navezením zeminy, čímž docílíme neobvyklého tvaru. Na trávníku můžeme také vytvořit vlnu kopírující cestu nebo záhon.

Jakou travní směs

Nejdříve si ujasníme, k jakému účelu bude budoucí trávník sloužit – zda ke sportu, okrase nebo rekreaci. Dále je potřeba vědět, zda se jedná o slunné nebo stinné stanoviště a zda je půda kyselá nebo zásaditá. Podle toho zakoupíme travní směs. Obecně platí, že 1 kg travní směsi stačí na 50 metrů čtverečních.

Kdy založit trávník

Nejvhodnější dobou pro zakládání trávníku je květen nebo polovina srpna. Na jaře s výsevem nepospícháme. Půda je po zimě chladná a klíčení trvá déle. Navíc pozdní mrazíky můžou malé rostlinky snadno poškodit.

Jak vysévat trávu

Půdu si urovnáme a travní semeno pravidelně rozhodíme. Pak železnými hráběmi semeno zapravíme do půdy. Nakonec půdu uválíme válcem. Jak dlouho trvá, než tráva vzejde? Záleží na odrůdě. Např. jílek vytrvalý do týdne, kostřava červená a psíček do dvou týdnů, do měsíce pak lipnice luční. Vzešlý trávník poprvé sekáme, když má cca 10 cm. Trvá nejméně rok, než vyroste hustý porost. Nově vysetý trávník pravidelně zaléváme, provzdušňujeme a odstraňujeme plevel. Čím častěji trávník sekáme, tím je kvalitnější.

Podobné články:

Pampas stříbřitý Okrasné dřeviny na podzim – barevné listy Bělásek zelný – škůdce Léto na zahradě – červenec Pěstování papriky

• Čemeřice – královna jarní zahrady Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později. Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější..
• Žluté trvalky v zahradě Zahradu můžeme promyšleně osadit květinami v barvě jednoho tónu tak, aby postupně kvetly od jara do podzimu. Ve žluté barvě kvetou na jaře narcisy a žluté tulipány. Léto prozáří žluté lilie nebo různé kultivary růží. Na podzim kvetou chryzantémy. Další žluté trvalky: Rudbeckia Herbstonne – vysoká trvalka, která dorůstá do výšky..
• Velkokvětý plamének – Clematis Pěstování plaménků Velkokvěté plaménky patří na našich zahradách k nejoblíbenějším popínavým dřevinám. Aby plaménky bohatě kvetly, potřebují úrodnou humózní a propustnou půdu na slunném stanovišti. Současně je však nutné, aby spodní část rostliny, tzv. krček, byl zastíněný proti jižnímu slunci. Na zastínění podsazujeme nízkými keři nebo polštářovitými trvalkami, např. floxy. Stříhání..
• Okrasné dřeviny na podzim – různé tvary plodů Některé dřeviny mají plody zajímavé svým tvarem. Například katalpa vytváří až 35 cm dlouhé úzké cigárovité tobolky, které působí v korunách stromů dekorativně zvláště po opadu listí. Svitel má bělavé tobolky srdíčkovitého tvaru. Křídlatec má okrouhlé penízkovité nažky podobné plodům jilmu. Klasické červené bobulky má např. jeřáb obecný, tis obecný nebo skalník. Škumpa..