Řez ovocných dřevin



Ovocné dřeviny se na rozdíl od ostatních plodin vyznačují pravidelnou potřebou tvarovaných zásahů a řezu od výsadby až do konce života.

Řezy ovocných dřevin dělíme na:

  • Výchovný řez, tzv. tvarovací v období mládí.
  • Udržovací řez nebo také prosvětlovací, obnovovací, průklest během plodnosti.
  • Zmlazovací řez v době stárnutí.

Kdy řezat stromy?

Jádroviny řežeme hlavně v předjaří, jedná se o tzv. zimní řez. Pro lepší vybarvení plodů, omezení hořké pihovitosti a zbrzdění růstu.

Řez peckovin uskutečňujeme zásadně během vegetace (červenec a srpen). To znamená již v průběhu sklizně a ihned po sklizni, anebo později na jaře, většinou na začátku kvetení. Doplňující odstranění zahušťujících letorostů vylomením nebo odříznutím provedeme v červnu až červenci. Peckoviny neřežeme v zimním období, protože tím se podporuje výskyt klejotokové rakoviny a dalších chorob, zejména u broskvoní, meruněk a třešní.

Líska obecná

Líska obecná

Ořešák řežeme v pozdním jaru až začátkem léta, popřípadě v druhé polovině července. Líska snáší dobře řez v předjaří. Jestliže ji pěstujeme ve stromkovém tvaru, pak stačí pouze sanitární udržovací řez jednou za tři až čtyři roky.

Drobné ovoce zahrnuje rybíz, angrešt, maliník a ostružiník. Tyto druhy netvoří po řezu hojivé pletivo, jak je tomu u jiných ovocných druhů, řezné rány pouze zasychají. Většinou řežeme tyto dřeviny v předjarním období, protože velmi brzy raší. Odplozené výhony maliníku a ostružiníku řežeme co nejdříve po sklizni.

Červený a bílý rybíz můžeme v zahradách řezat také během sklizně. Staré, zpravidla málo plodné a převislé větvě odřezáváme těsně u země i s plody, které pak pohodlně očešeme. Zjara pak máme o to méně práce s udržovacím řezem. Tento řez dává srovnatelné výsledky s klasickým zimním řezem.






  • Kupujeme ovocné stromky Jak poznáme kvalitní sazenice Sazenice nakupujeme přímo v ovocných školkách. Tam mají vyorané sazenice založené v zemi, takže kořeny nevysychají, jak tomu bývá na tržištích nebo v některých zahrádkářských prodejnách. Kořeny by měly být přikryté alespoň rašelinou, pilinami nebo vlhkým hadrem. Každá sazenice má být opatřena visačkou, na které je uvedena odrůda, podnož..
  • Stálezelené listnaté dřeviny do stínu Pěnišníky neboli rododendrony Na zastíněných stanovištích se dobře uplatní stálezelené listnaté dřeviny. K nejkrásnějším patří neopadavé pěnišníky neboli rododendrony. Existuje velký výběr druhů a kultivarů – odlišují se velikostí, barvou a tvarem květů a také odolností vůči zimním mrazům. Podmínkou pro úspěšný růst a bohaté kvetení je kyselá půda, bohatá na..
  • Velkokvětý plamének – Clematis Pěstování plaménků Velkokvěté plaménky patří na našich zahradách k nejoblíbenějším popínavým dřevinám. Aby plaménky bohatě kvetly, potřebují úrodnou humózní a propustnou půdu na slunném stanovišti. Současně je však nutné, aby spodní část rostliny, tzv. krček, byl zastíněný proti jižnímu slunci. Na zastínění podsazujeme nízkými keři nebo polštářovitými trvalkami, např. floxy. Stříhání..
  • Čilimník nachový – Cytisus purpureus Pěstování čilimníku nachového Čilimník nachový je keř s převislými větvemi, vysoký cca 0,4 až 0,6 metrů. Kvete v květnu a červnu množstvím nachově červených květů. V malých zahrádkách se uplatní jako solitéra. Ve větších zahradách vysazujeme čilimník ve skupinách se zakrslými dřevinami a vyššími trvalkami. Hodí se i do velkých skalek. U čilimníku..