Velkokvěté chryzantémy



Velkokvěté chryzantémy patří mezi nejkrásnější květiny používané ke květinovým vazbám. Jejich obliba vyplývá z barevné a tvarové rozmanitosti.

Jaké stanoviště pro velkokvěté chryzantémy

Dobré stanoviště pro pěstování chryzantém je základ úspěchu. Velkokvěté chryzantémy pro řez květů pěstujeme na samostatných záhonech, které nemusí být součástí okrasné zahrady. Stanoviště má být chráněno před silnými větry a časnými podzimními mrazíky. Šířku záhonu volíme tak, abychom mohli v době mrazů květiny přikrýt fólií. Stanoviště má být na slunném místě s úrodnou půdou. Hnojení čerstvým chlévským hnojem chryzantémy nesnášejí. Naopak jim prospívá rozleželý kompost.

Velkokvěté chryzantémy se každoročně pěstují ze sazenic. Získáme je nákupem v zahradnictví nebo z matečních rostlin brzy na jaře po vyrašení nařežeme vrcholové řízky dlouhé 5 až 8 cm a dáme zakořenit do pařeniště.

Sazenice chryzantém vysazujeme po posledním jarním mrazíku. Po cca 3 týdnech, kdy se sazenice zakořenily, začneme s vyštipováním. Zaštípneme nejdříve měkký vrcholek za 4. až 6. listem. Z výhonků, které pak na stonku vyrostou, ponecháme zpravidla jen 2 nejsilnější. Vyštipování zálistků patří mezi nejdůležitější pěstební zásady pro vypěstování velkokvětých chryzantém. Vyštipujeme opatrně, protože rostliny jsou velmi křehké a snadno je můžeme poškodit.

Rostliny pravidelně okopáváme, zaléváme a přihnojujeme. Od září zálivku omezíme, rostliny vyvážeme ke kolíkům, aby se stonky nevylamovaly.

Choroby a škůdci chryzantém

Proti houbovým chorobám, které způsobují skvrnitost a usychání listů, stříkáme preventivně vhodným přípravkem. Mezi škůdce, kteří napadají chryzantémy patří: mšice, ploštice, křísek – nabodávají listy a způsobují jejich deformace.

Ochrana proti mrazům

Rostliny v době mrazíků chráníme fóliovým krytem, případně chránit starými deskami. V případě velkých mrazů lze rostliny vyrýt a přesadit do velkých květináčů, které umístíme do skleníku nebo jiného světlého, chladného prostoru. Květináče zaléváme a listy rosíme, aby nevadly.

Chryzantémy velkokvěté

Chryzantémy velkokvěté







  • Slunečnice roční (Helianthus annuus) Slunečnice roční je jednoletá rostlina, kterou na jaře vyséváme přímo na záhony, nejlépe k plotům, zdím nebo např. hromadám hlíny. Tato letnička vyžaduje slunečné stanoviště, které není stíněno. Pěstování slunečnice roční Podle odrůdy slunečnice dosahuje výšky 1 až 2 metry, přičemž výška je také ovlivněna kvalitou půdy. Od poloviny dubna vyséváme..
  • Druhy aksamitníků Existují tři základní druhy aksamitníku. Aksamitník jemnolistý – Tagetes tenuifolia – je nejméně pěstovaný. Má drobné jednoduché úbory a jemné olistění. Květů je velké množství. Používá se nejčastěji v kombinaci s jinými letničkami na květinových záhonech nebo jako obruby záhonů, případně do skalek. Aksamitník rozkladitý – Tagetes patula – nejčastěji pěstovaný aksamitník...
  • Liliochvostec – Eremurus – Kleopatřina jehla Pěstování liliochvostce Liliochvostec, kterému se také říká Kleopatřina jehla je trvalka. Pochází ze Střední a Malé Asie. Hlízy této trvalky jsou mělce pod povrchem půdy, proto dáváme při okopávání pozor, abychom je nepoškodili. Z přízemní růžice úzkých listů vyhánějí v květnu až červnu 1 až 2 metry vysoké stvoly s dlouhým hroznem květů...
  • Kamzičník východní – Doronicum orientale Pěstování kamzičníku východního Kamzičník východní je trvalka vysoká cca 40 až 50 cm. Má zlatožluté květy, které tvarem připomínají kopretiny. Jsou pěkné mezi jinými jarními květinami, pěkně se doplňují např. s tulipány nebo prvosenkami. O měsíc později kvete kamzičník srdcolistý, který je vyššího vzrůstu. Květy kamzičníku jsou vhodné k řezu. Podobné články:..