Velkokvěté chryzantémy
Velkokvěté chryzantémy patří mezi nejkrásnější květiny používané ke květinovým vazbám. Jejich obliba vyplývá z barevné a tvarové rozmanitosti.
Jaké stanoviště pro velkokvěté chryzantémy
Dobré stanoviště pro pěstování chryzantém je základ úspěchu. Velkokvěté chryzantémy pro řez květů pěstujeme na samostatných záhonech, které nemusí být součástí okrasné zahrady. Stanoviště má být chráněno před silnými větry a časnými podzimními mrazíky. Šířku záhonu volíme tak, abychom mohli v době mrazů květiny přikrýt fólií. Stanoviště má být na slunném místě s úrodnou půdou. Hnojení čerstvým chlévským hnojem chryzantémy nesnášejí. Naopak jim prospívá rozleželý kompost.
Velkokvěté chryzantémy se každoročně pěstují ze sazenic. Získáme je nákupem v zahradnictví nebo z matečních rostlin brzy na jaře po vyrašení nařežeme vrcholové řízky dlouhé 5 až 8 cm a dáme zakořenit do pařeniště.
Sazenice chryzantém vysazujeme po posledním jarním mrazíku. Po cca 3 týdnech, kdy se sazenice zakořenily, začneme s vyštipováním. Zaštípneme nejdříve měkký vrcholek za 4. až 6. listem. Z výhonků, které pak na stonku vyrostou, ponecháme zpravidla jen 2 nejsilnější. Vyštipování zálistků patří mezi nejdůležitější pěstební zásady pro vypěstování velkokvětých chryzantém. Vyštipujeme opatrně, protože rostliny jsou velmi křehké a snadno je můžeme poškodit.
Rostliny pravidelně okopáváme, zaléváme a přihnojujeme. Od září zálivku omezíme, rostliny vyvážeme ke kolíkům, aby se stonky nevylamovaly.
Choroby a škůdci chryzantém
Proti houbovým chorobám, které způsobují skvrnitost a usychání listů, stříkáme preventivně vhodným přípravkem. Mezi škůdce, kteří napadají chryzantémy patří: mšice, ploštice, křísek – nabodávají listy a způsobují jejich deformace.
Ochrana proti mrazům
Rostliny v době mrazíků chráníme fóliovým krytem, případně chránit starými deskami. V případě velkých mrazů lze rostliny vyrýt a přesadit do velkých květináčů, které umístíme do skleníku nebo jiného světlého, chladného prostoru. Květináče zaléváme a listy rosíme, aby nevadly.
- Přesazování, dělení a množení kosatců Nejvhodnější dobou pro přesazování a dělení kosatců jsou letní měsíce od poloviny července do poloviny srpna. Protože kosatce na jednom stanovišti pěstujeme 3 až 4 roky, je přesazení nezbytností. Z estetického hlediska starší kosatce ve středu ztrácejí oddenky, výhony zde nevyrůstají a květiny vypadají nevzhledně. Proto je nutné je přesadit a..
- Rostliny pro treláže Hlohyně Hlohyně má ostré pichlavé trny, je stálezelená. V létě kvete bílými květy, které se do podzimu změní v oranžové plody. Dokáže pokrýt velkou plochu. Je nutná každoroční prořezávka. Vysazujeme ji do propustné půdy na slunné nebo polostinné stanoviště. Latnatec Latnatci se daří na přímém slunci, vyžaduje ochranu proti silnému větru. Je..
- Kandík trvalka ozdobná květem i listem Trvalka kandík Kandík je hlíznatá trvalka, kterou pěstujeme především kvůli převislým květům a také kvůli netradičním skvrnitým listům. Květy rozkvétají v druhé polovině března a začátkem dubna. Kandík je plně mrazuvzdorný. Kam umístit kandík Vyžaduje částečné zastínění a humózní, dobře propustnou půdu, v níž se hlízy v létě, kdy jsou v klidovém stavu, příliš..
- Mák východní Pěstování trvalky máku východního Trvalka mák východní je v zahradě výraznou barevnou dominantou. Má velké krvavě červené květy s černou skvrnou uprostřed. Jsou vyšlechtěny i kultivary s jednoduchými květy, růžové, lososové nebo oranžové barvy, případně i s plnými květy. Po odkvětu máku východního nadzemní část odumírá a proti ji nad zemí odstřihneme. Na začátku..