Velkokvěté chryzantémy
Velkokvěté chryzantémy patří mezi nejkrásnější květiny používané ke květinovým vazbám. Jejich obliba vyplývá z barevné a tvarové rozmanitosti.
Jaké stanoviště pro velkokvěté chryzantémy
Dobré stanoviště pro pěstování chryzantém je základ úspěchu. Velkokvěté chryzantémy pro řez květů pěstujeme na samostatných záhonech, které nemusí být součástí okrasné zahrady. Stanoviště má být chráněno před silnými větry a časnými podzimními mrazíky. Šířku záhonu volíme tak, abychom mohli v době mrazů květiny přikrýt fólií. Stanoviště má být na slunném místě s úrodnou půdou. Hnojení čerstvým chlévským hnojem chryzantémy nesnášejí. Naopak jim prospívá rozleželý kompost.
Velkokvěté chryzantémy se každoročně pěstují ze sazenic. Získáme je nákupem v zahradnictví nebo z matečních rostlin brzy na jaře po vyrašení nařežeme vrcholové řízky dlouhé 5 až 8 cm a dáme zakořenit do pařeniště.
Sazenice chryzantém vysazujeme po posledním jarním mrazíku. Po cca 3 týdnech, kdy se sazenice zakořenily, začneme s vyštipováním. Zaštípneme nejdříve měkký vrcholek za 4. až 6. listem. Z výhonků, které pak na stonku vyrostou, ponecháme zpravidla jen 2 nejsilnější. Vyštipování zálistků patří mezi nejdůležitější pěstební zásady pro vypěstování velkokvětých chryzantém. Vyštipujeme opatrně, protože rostliny jsou velmi křehké a snadno je můžeme poškodit.
Rostliny pravidelně okopáváme, zaléváme a přihnojujeme. Od září zálivku omezíme, rostliny vyvážeme ke kolíkům, aby se stonky nevylamovaly.
Choroby a škůdci chryzantém
Proti houbovým chorobám, které způsobují skvrnitost a usychání listů, stříkáme preventivně vhodným přípravkem. Mezi škůdce, kteří napadají chryzantémy patří: mšice, ploštice, křísek – nabodávají listy a způsobují jejich deformace.
Ochrana proti mrazům
Rostliny v době mrazíků chráníme fóliovým krytem, případně chránit starými deskami. V případě velkých mrazů lze rostliny vyrýt a přesadit do velkých květináčů, které umístíme do skleníku nebo jiného světlého, chladného prostoru. Květináče zaléváme a listy rosíme, aby nevadly.
- Druhy růží Záhonové keřové růže Nejčastěji se v našich zahradách pěstují záhonové růže keřové. Velkokvěté čajohybridy se pro svoje poupata ušlechtilého tvaru a často i jemnou vůní hodí zvláště k řezu do kytic. Čajohybridy se pěstují i jako stromkové růže a na záhonu je lze též kombinovat s keřovými růžemi. Záhony mnohokvětých růží jsou pro..
- Co potřebují růže pro pěstování na zahradě Růže jsou označovány jako královny květin díky svým květům a omamné vůni. Existuje obrovské množství odrůd, s nádhernými tvary poupat i samotných květů, v pestrých škálách barev a vůní. Jak pěstovat růže Růžím vyhovuje slunné, teplé stanoviště. Pozor musíme dávat u jižních zdí, kde by růže mohly trpět úpalem – trpí také..
- Třapatky neboli rudbekie Třapatky jsou vytrvalé, ojediněle dvouleté nebo jednoleté rostliny. Jsou středně vysoké až vysoké. Většinou mají zářivě žluté květy. Jejich květy vynikají zejména v pozdním létě a na podzim. Dobře se uplatňují v trvalkových záhonech vedle modrých a červených květin. Druhy třapatek Třapatka dřípatá patří svým vzrůstem mezi nejvyšší, dorůstá až do 2..
- Venkovní ibišky Ibišek syrský Nejčastěji u nás pěstovaným ibiškem je ibišek syrský (Hibiscus syriacus), který dokáže dobře odolat našim podmínkám. Dorůstá do výšky až 3 m, jedná se o opadavý keř. Kvete od začátku srpna do září. Venkovní ibišky rostou pomalu. Vysazujeme je na slunné stanoviště a do živné, propustné půdy. Stanoviště..