Velkokvěté chryzantémy
Velkokvěté chryzantémy patří mezi nejkrásnější květiny používané ke květinovým vazbám. Jejich obliba vyplývá z barevné a tvarové rozmanitosti.
Jaké stanoviště pro velkokvěté chryzantémy
Dobré stanoviště pro pěstování chryzantém je základ úspěchu. Velkokvěté chryzantémy pro řez květů pěstujeme na samostatných záhonech, které nemusí být součástí okrasné zahrady. Stanoviště má být chráněno před silnými větry a časnými podzimními mrazíky. Šířku záhonu volíme tak, abychom mohli v době mrazů květiny přikrýt fólií. Stanoviště má být na slunném místě s úrodnou půdou. Hnojení čerstvým chlévským hnojem chryzantémy nesnášejí. Naopak jim prospívá rozleželý kompost.
Velkokvěté chryzantémy se každoročně pěstují ze sazenic. Získáme je nákupem v zahradnictví nebo z matečních rostlin brzy na jaře po vyrašení nařežeme vrcholové řízky dlouhé 5 až 8 cm a dáme zakořenit do pařeniště.
Sazenice chryzantém vysazujeme po posledním jarním mrazíku. Po cca 3 týdnech, kdy se sazenice zakořenily, začneme s vyštipováním. Zaštípneme nejdříve měkký vrcholek za 4. až 6. listem. Z výhonků, které pak na stonku vyrostou, ponecháme zpravidla jen 2 nejsilnější. Vyštipování zálistků patří mezi nejdůležitější pěstební zásady pro vypěstování velkokvětých chryzantém. Vyštipujeme opatrně, protože rostliny jsou velmi křehké a snadno je můžeme poškodit.
Rostliny pravidelně okopáváme, zaléváme a přihnojujeme. Od září zálivku omezíme, rostliny vyvážeme ke kolíkům, aby se stonky nevylamovaly.
Choroby a škůdci chryzantém
Proti houbovým chorobám, které způsobují skvrnitost a usychání listů, stříkáme preventivně vhodným přípravkem. Mezi škůdce, kteří napadají chryzantémy patří: mšice, ploštice, křísek – nabodávají listy a způsobují jejich deformace.
Ochrana proti mrazům
Rostliny v době mrazíků chráníme fóliovým krytem, případně chránit starými deskami. V případě velkých mrazů lze rostliny vyrýt a přesadit do velkých květináčů, které umístíme do skleníku nebo jiného světlého, chladného prostoru. Květináče zaléváme a listy rosíme, aby nevadly.
Chryzantémy velkokvěté
Podobné články:
- Cínie – Ostálka sličná a Ostálka úzkolistá Latinské jméno (Zinnia) dostaly cínie po německém lékaři a profesoru botaniky Johannu Gottfriedu Zinnovi. Pocházejí z amerického kontinentu, kde bylo popsáno kolem patnácti druhů. Patří mezi oblíbené záhonové letničky. Správné české jméno pro cínie je ostálka, ale zlidovělý název cínie se vžil mnohem více. Ostálka úzkolistá Ostálka úzkolistá je doma v Mexiku...
- Jazylka chobotnatá (Salpiglossis sinuata) Jazylka chobotnatá je 50 až 80 cm vysoká letnička. Kvete v červenci až srpnu široce nálevkovitými květy v různých barvách, zdobených výraznou žilnatinou. Sazenice jazylky vypěstované z březnového výsevu se vysazují v květnu na vzdálenost 30 cm od sebe. Jazylka se používá k osázení pestrých květinových záhonů v předzahrádkách, blízko cest nebo odpočivadel. Květy lze použít..
- Montbrécie – Crocosmia Monbrécie – květiny léta Montbrécie se pěstuje podobně jako jiné hlíznaté květiny – mečíky. Mají výrazné červené, oranžové nebo žluté květy, které rozkvétají po celé léto. Jsou uspořádány do úzkých hroznovitých klasů po třiceti i více kusech. Tvoří husté trsy přímých, mečovitých listů. Celková výška montbrécie je 60 až 100..
- Pivoňka bělokvětá Pěstování pivoněk Velmi dekorativní trvalkou je pivoňka bělokvětá, která má velké bílé, růžové nebo červené květy. Pivoňky dělíme na čínské s plnými květy a japonské, které mají květy jednoduché s množstvím žlutých tyčinek uprostřed. Umístění pivoněk V zahradě se pivoňky nejlépe uplatní jako solitéry, v menších smíšených skupinách. Pivoňku můžeme kombinovat se stračkou vyvýšenou,..