Pěstování pryskyřníků
Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.
Co potřebují pryskyřníky
Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.
Kam umístit pryskyřníky
Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.
Pěstování pryskyřníků doma v bytě
Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.
Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.
Množení pryskyřníků
Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.
Choroby a škůdci pryskyřníků
Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.
- Stračka, Ostrožka – Delphinium Název celého rodu těchto nádherných, impozantních květin, pocházejících z Číny, vznikl na základě podobnosti nerozvinutých poupat s tvarem těla delfína. Existuje okolo 400 jednoletých i vytrvalých druhů straček. Všechny mají vysoké vzpřímené lodyhy zakončené hroznem květů, rozvíjejících se postupně od zdola nahoru. Ty mohou být jednoduché nebo plnokvěté. Pro květy straček jsou..
- Základní druhy cínií Druhy cínií Jiřinkokvěté jsou vysoké až 90 cm, úbory mají šířku 10 až 15 cm, jazykovité květy jsou miskovitě prohnuté. Kalifornské obří jsou rovněž vysoké necelý metr a také úbory dosahují šířky až 15 cm. Jazykovité květy jsou střechovitě uspořádané, mírně vyklenuté. Obří kaktusovité cínie jsou vysoké asi 80 cm,..
- Čemeřice – královna jarní zahrady Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později. Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější..
- Tygřice – Tigridia pavonia Pěstování tygřice Tygřice má velmi atraktivní, různě zbarvené květy – bílé, žluté, červené, růžové, atd. Původní druhy tygřice pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky. V půdě vytváří tato květina vejcové hlízy, ze kterých vyrůstají zpravidla tři listy. Tygřice je vysoká cca 30 až 60 cm. Květy jsou ve svém středu nápadně..






