Pěstování pryskyřníků
Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.
Co potřebují pryskyřníky
Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.
Kam umístit pryskyřníky
Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.
Pěstování pryskyřníků doma v bytě
Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.
Pěstování pryskyřníků
Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.
Množení pryskyřníků
Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.
Choroby a škůdci pryskyřníků
Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.
Podobné články:
- Letnička laskavec Pěstování laskavce Laskavce mají rády teplé a slunné stanoviště. Na záhony je vysazujeme ve druhé polovině květny, kdy již nehrozí ranní mrazíky. Půda by měla být lehká, humózní, vápenatá. Laskavce kvetou od konce června až do října. Laskavec je vhodný také k řezu do vázy nebo k sušení do květinových vazeb. Laskavec ocasatý..
- Tulipán pozdní – Tulipa Tarda Tulipán pozdní je nízký botanický tulipán pocházející z Turkestánu. Z růžice listů vyrůstají nízké stvoly nesoucí několik žlutých květů hvězdicovitého tvaru s bílými špičkami. Tulipán pozdní patří mezi botanické tulipány vhodné do skalek. Hodí se také do trvalkových záhonů mezi květiny s menším vzrůstem. Podobné články: Zimní spánek u pokojových květin a kaktusů Okrasné..
- Pěstování azalek a rododendronů Azalky a rododendrony jsou oblíbené keře našich zahrad. Nejčastěji rostou v polostínu. Rododendrony dorůstají do výšky od 0,3 do 6 metrů, podle druhu. Květy se objevují nejčastěji od dubna do května a mají různé barvy – od bílé, růžové, červené až po fialovou. Listu jsou stálezelené. Nejdůležitější pro dobrý růst rododendronů..
- Mečíky neboli gladioly Mečíky neboli gladioly jsou květiny určené především k řezu. Řežou se v době, kdy se první spodní květy uvolní z poupěte a mají již barvu. Necháme-li je dokvétat na záhoně, hlízy slábnou. Po odkvětu je nutné vyříznout květní stvol, listy ponecháme. Mečíky jsou květiny s hlízami, které mají malou mrazuvzdornost – proto je..