Jak používáme organická hnojiva
Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady:
- Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit.
- Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje.
- Kvalitní kompost postačí zapravit do půdy mělce motykou nebo kultivátorem až na jaře. Pokud není ještě dobře rozleželý, zaryjeme ho obdobně jako hnůj na podzim nebo ho necháme ještě rok zrát.
- Organickými hnojivy hnojíme stejné plochy zpravidla jednou za 3 až 4 roky dávkou nejméně 3 až 4 kg/m2. V lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, a proto je vhodnější hnojit je ob rok dávkou 2 až 3 kg/m2. Při intenzivním pěstování zvyšujeme dávky hnojiv o 50%.
- Při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v I. trati, tj. brambory, košťáloviny, plodové zeleniny. Kompost používáme k zeleninám v I. i ve II. Trati, tj. kořenová, cibulová a náročnější listová zelenina. Na málo úrodných půdách i k zeleninám ve III. Trati, tj. luskoviny, méně náročné listové zeleniny.
- V ovocné zahradě používáme organický hnojiva k celoplošnému nebo pásovému pohnojení před založením výsadby a pak ke výše doporučených intervalech a dávkách. Jednotlivé stromy hnojíme ve stáří 3 roky dávkou 15 kg, pak vždy po třech letech dávkou o 10 kg větší až do plné plodnosti.
- V okrasné zahradě je nejvhodnější používat kvalitní kompost před výsadbou rostlin, k trvalkám a okrasným dřevinám pak vždy po třech letech.
- Zahrady pro společné aktivity a komunitní zahrady Zahrady jsou tradičně vnímány jako soukromý prostor, ale existuje i trend zaměřený na zahrady pro společné aktivity a komunitní zahrady. Tyto zahrady se stávají místem setkávání, sdílení zkušeností a společné práce. Komunitní zahrady V komunitních zahradách si lidé mohou pronajmout malou plochu, aby si mohli pěstovat své vlastní plodiny. Tyto..
- Jak umístit zeleninu ve skleníku? Nejčastěji se ve skleníku pěstuje paprika, okurky, rajčata, brzy na jaře listový salát. Bohužel každá zelenina má jiné nároky na podmínky. Např. rajčata potřebují suchý vzduch a nižší teploty, na rozdíl od paprik, které snesou vlhko a velké teplo. Z tohoto důvodu je potřeba ve skleníku pěstovat jen druhy zeleniny se..
- Jak pěstovat česnek Česnek je oblíbená plodina, bez které se neobejde žádná kuchařka. Sázíme jej buď na jaře nebo na podzim. Pěstovat česnek dokáže i úplný začátečník. Nejdůležitější je správné načasování výsadby a sklizně. Vysazování česneku Česnek se vysazuje ze stroužků buď v březnu až dubnu, nebo na podzim, kdy je stabilní teplota půdy..
- Příprava zeleninové zahrady na zimu Úklid zeleninové zahrady Na záhonech necháváme jen růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór, kozlíček-polníček, kořeny černého kořenu, pastináku, případně kořeny petržele a mangoldu. Proti mrazu je přikryjeme listím a chvojím. Ostatní na podzim sklizenou zeleninu, uloženou ve sklepě nebo v zazimovací jámě, kontrolujeme, zda se nekazí a běžně ji konzumujeme. Zbytky..





