Jak používáme organická hnojiva



Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady:

  • Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit.
  • Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje.
  • Kvalitní kompost postačí zapravit do půdy mělce motykou nebo kultivátorem až na jaře. Pokud není ještě dobře rozleželý, zaryjeme ho obdobně jako hnůj na podzim nebo ho necháme ještě rok zrát.
  • Organickými hnojivy hnojíme stejné plochy zpravidla jednou za 3 až 4 roky dávkou nejméně 3 až 4 kg/m2. V lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, a proto je vhodnější hnojit je ob rok dávkou 2 až 3 kg/m2. Při intenzivním pěstování zvyšujeme dávky hnojiv o 50%.
  • Při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v I. trati, tj. brambory, košťáloviny, plodové zeleniny. Kompost používáme k zeleninám v I. i ve II. Trati, tj. kořenová, cibulová a náročnější listová zelenina. Na málo úrodných půdách i k zeleninám ve III. Trati, tj. luskoviny, méně náročné listové zeleniny.
  • V ovocné zahradě používáme organický hnojiva k celoplošnému nebo pásovému pohnojení před založením výsadby a pak ke výše doporučených intervalech a dávkách. Jednotlivé stromy hnojíme ve stáří 3 roky dávkou 15 kg, pak vždy po třech letech dávkou o 10 kg větší až do plné plodnosti.
  • V okrasné zahradě je nejvhodnější používat kvalitní kompost před výsadbou rostlin, k trvalkám a okrasným dřevinám pak vždy po třech letech.





  • Kombinování funkční a krásné zahrady Tradiční zahradničení a krajinný design se postupem času propojují stále více. Zahrádkáři a zahradní architekti začínají objevovat krásu a hodnotu v pěstování odrůd zeleniny, které nejenže nabízejí lahodné plody, ale také přispívají k estetice a funkci celkového designu zahrady. Jak můžete kombinovat funkční a krásné odrůdy zeleniny pro vytvoření zajímavé..
  • Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...
  • Uložení zeleniny v zimě Uložení zeleniny v pařeništi Z pařeniště vyvezeme zeminu, aby bylo co nejhlubší. Urovnáme do něj košťálovou a kořenovou zeleninu a zasypeme hlínou. Pařeniště necháme na podzim co nejdéle odkryté, přikryjeme jej až s příchodem prvních mrazů. Jako ochranu před silnými mrazy ještě okna pařeniště zabalíme do slámy. Při oblevě musíme pařeniště vyvětrat, aby..
  • Zelí dodá sílu Vitamíny v zelí Zelí obsahuje množství vitaminu C, železa a minerálních látek. Nejvíce vitaminu C je v čerstvých hlávkách, zatímco v kysaném zelí jej zbývá přibližně jen polovina. Navíc zelí nemá skoro žádné kalorie. Po zelném salátu se tedy nedá ztloustnout, dokáže také upravit hladinu cholesterolu v krvi. To je především díky hořčinám,..