Řez ovocných stromů



Základní řez peckovin

Vhodným termínem základního řezu peckovin je červenec až srpen, tedy v období těsně po sklizni ovoce.

Některé odrůdy (u slivoní nebo broskvoní) dozrávají až v září, pak řez odložíme na vhodnější dobu v následném roce.

Řez třešní

Vyšší kmenné tvary třešní s výhodou řežeme i zmlazujeme přímo při sklizni. Větve těžko dostupné jednoduše seřízneme na vhodné rozvětvení, spustíme je po provaze opatrně na zem a tam je pohodlně očešeme. Zdánlivě drastické opatření splní dvě funkce: usnadní sklizeň a urychlí zahojení ran.

Řez rybízu

Řez rybízu

Řez rybízu

Podobně jako peckoviny lze v srpnu ošetřit i červený nebo bílý rybíz, a to tak, že nejstarší větve seřízneme po sklizni těsně u země podle zásady, že po řezu mají na těchto keřích zůstat větve maximálního stáří 4 roky. Černý rybíz však řežeme tradičně brzy zjara, krátce před rašením. Tento druh je totiž náchylnější vůči zimním mrazům. V našich podmínkách může někdy namrzat ve dřevě, což zjara snadno poznáme.

Řez jabloní

Řez jabloní

Řez jabloní a hrušní

Poněkud jiná situace je u jabloní a hrušní. Tyto dva druhy prosvětlujeme řezem v zimě, především však v předjaří. Obecně se hovoří o základním zimním řezu, který probíhá v době vegetačního klidu, tj. od listopadu do konce března.

V zahrádkách s menším počtem stromů se smažíme řezat za pěkného počasí od druhé poloviny února a v březnu. Jabloně na tento řez reagují vcelku přijatelně, nebezpečí chorob je výrazně nižší i při hlubokém řezu.





  • Popínavý beztrnný ostružník Pěstování beztrnného ostružníku Popínavý beztrnný ostružník dává na slunném stanovišti vysoké výnosy plodů. Plody jsou velké a chutné a obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek. Snadno se sklízejí. V méně příznivých podmínkách vyžadují ochranu proti mrazivým větrům a zimním mrazům. Ostružiny lze zmrazovat, zpracovávat na mošty, kompoty, marmelády a víno. Podobné..
  • Růže dužnoplodá a růže svraskalá Růže dužnoplodá a růže svraskalá patří mezi netradiční plody našich zahrad. Plody těchto růží mají nejvyšší obsah vitaminu C a také značné množství karotenu. Šípky se sklízejí od září do mrazů a zpracovávají se na marmelády, víno nebo se suší a používají na zdravotní čaj. Podobné články: Pěstování slivoní –..
  • Jeřáb moravský Jeřáb moravský patří k netradičnímu ovoci pěstovanému v našich zahradách. Lze jej pěstovat až do nadmořské výšky 1200 metrů. Jeho plody mají sladkou chuť, jsou červené barvy a zrají od konce srpna do poloviny září. Plody obsahují množství vitamínu C a proto se někdy označují jako citron severu. Podobné články:..
  • Choroby a škůdci třešní a višní Vrtule třešňová – jedná se o mouchu, jejíž larvy způsobují červivost plodů, obzvláště pozdě zrajících odrůd. Proti tomuto škůdci se do koruny stromu umisťují žluté lapače. Všechny plody ze stromu je nutné sklidit, popadané ovoce sesbírat a spálit, aby se larvy nezakuklily do země. Špačci a jiní ptáci – třešně..