Pěstování fenyklu sladkého



Fenykl sladký je zelenina, která u nás není příliš rozšířená. Používá se k přípravě salátů, může se grilovat nebo dusit. Nejvíce je oblíbený v Itálii.

Jedná se jednoletou rostlinu s krátkou vegetační dobou 70 až 100 dní. Listy připomínají kopr, rostlina má anýzovou vůni. Rostlina doroste do výšky až 80 cm. Bílá hlíza, která je zploštělá o průměru cca 10 cm, je určená k dalšímu zpracování. Obsahuje vlákninu a minerální látky jako železo, hořčík a vápník.

Pěstování fenyklu sladkého

Pěstování fenyklu sladkého

Pěstování fenyklu sladkého

Pro pěstování této zeleniny je optimální teplota kolem 20 °C. Je nutné zajistit dostatek vláhy, při jejím nedostatku není hlíza šťavnatá. Nejčastěji se fenykl pěstuje jako následná plodina po bramborách nebo hrášku a jiné listové zelenině.

Fenykl vysazujeme buď brzy na jaře, nebo v první půlce srpna. Je to z toho důvodu, že fenykl často vybíhá do květu. Tomu lze zabránit pěstováním v době, kdy je den kratší. Semínka sázíme do hnízd na vzdálenost cca 20 cm, po vzejití rostlinky vyjednotíme. Fenykl není náchylný na škůdce a choroby, proto není nutná žádná ochrana.

Hlízy sklízíme před příchodem mrazů, můžeme je skladovat až 2 měsíce při vysoké vzdušné vlhkosti.






  • Vliv počasí na pěstování rajčat Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat. Teplota a sluneční svit Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve..
  • Co je zelené hnojení Zelené hnojení zlepšuje půdu Zeleným hnojením se nazývá dočasná kultura zcela určitých rostlin. Během poměrně krátké doby obohatí půdu humusem, přispěje ke zlepšení půdní struktury, půdu odpleveluje, zlepšuje kvalitu písčité půdy, na svazích dokáže ochránit půdu před vodní erozí. Zelené hnojení můžeme použít jako předplodinu a mezikulturu, nebo jako následnou..
  • Rané výsevy zeleniny Vysévání kořenové zeleniny Časně zjara vyséváme na záhony především zeleniny s dlouhou dobou klíčení a celkového vývoje. Jsou to zejména kořenové zeleniny jako mrkve, petržel, pastinák a černý kořen, které se sklízejí většinou až na podzim. Vysévání cibule Kromě kořenové zeleniny se také časně zjara seje také cibule kuchyňská. Ta se..
  • Uložení zeleniny v zimě Uložení zeleniny v pařeništi Z pařeniště vyvezeme zeminu, aby bylo co nejhlubší. Urovnáme do něj košťálovou a kořenovou zeleninu a zasypeme hlínou. Pařeniště necháme na podzim co nejdéle odkryté, přikryjeme jej až s příchodem prvních mrazů. Jako ochranu před silnými mrazy ještě okna pařeniště zabalíme do slámy. Při oblevě musíme pařeniště vyvětrat, aby..