Pěstování fenyklu sladkého
Fenykl sladký je zelenina, která u nás není příliš rozšířená. Používá se k přípravě salátů, může se grilovat nebo dusit. Nejvíce je oblíbený v Itálii.
Jedná se jednoletou rostlinu s krátkou vegetační dobou 70 až 100 dní. Listy připomínají kopr, rostlina má anýzovou vůni. Rostlina doroste do výšky až 80 cm. Bílá hlíza, která je zploštělá o průměru cca 10 cm, je určená k dalšímu zpracování. Obsahuje vlákninu a minerální látky jako železo, hořčík a vápník.

Pěstování fenyklu sladkého
Pěstování fenyklu sladkého
Pro pěstování této zeleniny je optimální teplota kolem 20 °C. Je nutné zajistit dostatek vláhy, při jejím nedostatku není hlíza šťavnatá. Nejčastěji se fenykl pěstuje jako následná plodina po bramborách nebo hrášku a jiné listové zelenině.
Fenykl vysazujeme buď brzy na jaře, nebo v první půlce srpna. Je to z toho důvodu, že fenykl často vybíhá do květu. Tomu lze zabránit pěstováním v době, kdy je den kratší. Semínka sázíme do hnízd na vzdálenost cca 20 cm, po vzejití rostlinky vyjednotíme. Fenykl není náchylný na škůdce a choroby, proto není nutná žádná ochrana.
Hlízy sklízíme před příchodem mrazů, můžeme je skladovat až 2 měsíce při vysoké vzdušné vlhkosti.
- Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...
- Dusičnany v zelenině Dusičnany a dusitany Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu. Zdroj dusičnanů Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev,..
- Příprava zeleninové zahrady na zimu Úklid zeleninové zahrady Na záhonech necháváme jen růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór, kozlíček-polníček, kořeny černého kořenu, pastináku, případně kořeny petržele a mangoldu. Proti mrazu je přikryjeme listím a chvojím. Ostatní na podzim sklizenou zeleninu, uloženou ve sklepě nebo v zazimovací jámě, kontrolujeme, zda se nekazí a běžně ji konzumujeme. Zbytky..
- Lebeda zahradní Lebedu zahradní je možné v kuchyni upravovat podobně jako špenát. Pěstování lebedy zahradní Lebedu zahradní vyséváme v postupných intervalech od poloviny srpna do řádků 30 až 40 cm vzdálených od sebe. Pro jarní sklizeň vyséváme v březnu. Po vzejití rostlinky vyjednotíme na 20 cm. Lebeda zahradní je oproti špenátu výnosnější, chuťově lahodnější a..





