Pěstování bulvového celeru



Bulvový celer

Bulvový celer dává přednost vlhkým, humózním půdám. Velmi dobře reaguje na čerstvé organické hnojení, proto by měl být zařazován pouze do 1. tratě.

Celer neklade žádné zvláštní požadavky na předplodinu, přesto se vyvarujte toho, že byste ho zařadili po kořenové zelenině. Při hnojení anorganickými hnojivy je třeba si uvědomit, že bulvový celer dává přednost hnojivům působícím fyziologicky kysele a že u něj nastává při nedostatku boru ve zvýšené míře srdéčková hniloba a suchá hniloba.

Pěstování bulvového celeru

Pěstování bulvového celeru

Velké a hladké bulvy celeru se nám urodí pouze v případě, že ho zasadíme co nejmělčeji. Nechcete-li, aby celer vybíhal do květu, vysaďte ho teprve po polovině května. Bezvadné bulvy se mohou vyvinout pouze v případě, kdy je spodní konec řapíků po vysazení ještě vidět nad povrchem země. V tomto případě rostou bulvy z poloviny nad zemí. Kořeny se pak tvoří jen na nejspodnějším konci bulvy a horní polovina zůstane hladká.

Bulvový celer, který je dobře zásobený živinami, vytváří velké množství listů, což je třeba vzít při výsadbě v úvahu. Vysazujeme jej do sponu 40 x 40 cm.






  • Netradiční zelenina na zahradě K běžně pěstovaným druhům zeleniny na našich zahradách patří mrkev, petržel, okurky nebo rajčata. V našich klimatických podmínkách ale můžeme dát prostor i některým exotickým plodům – např. baklažánu, ačokči, mexické okurce, melounu, nebo lagenárii. Exotická zelenina, kterou můžeme pěstovat na našich zahradách: Ačokča (Cyclanthera pedata) je bujně rostoucí popínavá liána s menšími..
  • Jak docílit větších plodů u cibule Pěstování velké cibule Jestliže chcete mít opravdu velké cibule, pak existuje tento osvědčený postup: na podzim vybereme ty největší a nejzdravější cibule z vlastní sklizně, uložíme je do sáčku a ten přes zimu zavěsíme v blízkosti kamen. Teplo by mělo být tak velké, aby cibule téměř úplně vyschly a nezplesnivěly. Když pak..
  • Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..
  • Pěstujeme rajčata Rajčata potřebují pro úspěšné pěstování záhon v teplé slunečné poloze, chráněné proti studeným větrům. Nejlépe tedy polohu chráněnou např. zdí nebo vyššími rostlinami. Vyžadují úrodnou, dobře propustnou a snadno záhřevnou půdu. Rajčata sázíme teprve tehdy, když nehrozí pozdní jarní mrazíky. Nejvíce se pěstují hybridní tyčková rajčata. Rajčata sázíme do sponu 50..