Prvosenka jarní květina

Na každé jarní zahrádce a předzahrádce by neměly chybět prvosenky (Primula). Všechny druhy prvosenek mají přízemní listové růžice a trubkovité, zvonkovité nebo ploché květy. Primulky se hodí téměř pro všechny stanoviště – lemy záhonů, do skalky, na okraje vodních nádrží, do rašelinových záhonů, atd.

Hrnkové prvosenky

Pokud si koupíme hrnkovou primuly, můžeme ji přesadit do volné půdy. Odstraníme zvadlé listy a květy, čímž podpoříme nové kvetení. Prvosenky se množí na jaře semeny. U šlechtěných druhů je množíme dělením nebo kořenovými řízky. Prvosenka jarní – Primula veris – je úhledná trstnatá trvalka, dosahující výšky 10 až 15 cm, je plně mrazuvzdorná. Její květy hezky voní, jsou trubkovité. Mají žlutou barvu a vyrůstají v hustých květenstvích na tuhých stoncích. Potřebují stanoviště s plným sluncem ne polostínem a nevysychající, dobře provzdušněnou půdu.

Prvosenka jarní květina

Podobné články:

Jak vypěstovat rododendron Květiny vhodné do truhlíků na balkon Sázení a hnojení balkonových květin Zalévání květin Čemeřice v zimní zahradě

• Jak nachystat begónie před sázením V březnu nebo na začátku dubna necháme na rašelině hlízy begónií narašit. Má-li hlíza více pupenů, můžeme ji rozdělit podle počtu oček na více řízků. Jednotlivé řízky po zaschnutí řezné rány, kterou můžeme také zasypat dřevěným uhlím, rozesadíme do jednotlivých květináčů. Hlízu begónie s vyrašeným pupenem položíme do květináče na směs zeminu..
• Zalévání květin Pravidla pro zalévání květin Při pěstování rostlin v nádobách je velice důležitá zálivka. Rostliny nelze zalévat stále stejně často, správná doba pro zálivku závisí na povětrnostních podmínkách, ročním období, teplotě, rozměru a typu nádoby. Dále pak je důležité složení substrátu a podmínky stanoviště, na kterém je nádoba umístěná. Voda z vodovodu vyhovuje..
• Škůdci muškátů Mšice napadají vrcholky rostlin a sají z nich šťávu. Muškáty pak hůře rostou a deformují se. Molice se také mohou na muškátech objevit, zejména v zimě ve vytápěných prostorách. Molice jsou uchycené na spodní straně listů, které v důsledku jejich sání žloutnou a zasychají. Muškáty můžou také napadnout štítenky, které svým sáním způsobují..
• Choroby převislých pelargonií a muškátů Korkovitost Korkovitost – projevuje se během vegetace, hlavně v zimním období, jako zelené a hnědé výrůstky na spodních stranách listů. Tato choroba vzniká nedostatkem světla, nerovnoměrnou zálivkou nebo vysokou vlhkostí vzduchu. Objevuje se hlavně při přezimování pelargonií. Jakmile se rostliny přenesou na venkovní stanoviště, korkovitost většinou zmizí. Staré poškozené listy jsou..