Květopas jabloňový – škůdce



Škůdce květopas jabloňový

Květopas jabloňový je dalším nepříjemný nájemník našich zahrad. Začíná se objevovat v době květu jabloní. Že květopas na jabloních bydlí, poznáme tak, že se některá poupata nerozvinou, zůstanou uzavřená a získají rezavě hnědou barvu.

Larvy se kuklí uprostřed těchto zaschlých květů, teprve potom z nich vylétnou dospělí jedinci – brouci. Mladí brouci květopase ožírají nejdříve listy a plody a v červnu se schovávají do úkrytů, kde zůstanou do konce srpna. Pak znovu vylezou a hledají si zimoviště.

Květopas dokáže snížit úrodu jablek až o 50%. Jestliže jsou jabloně rozkvetlé, ale přesto jsou květy rezavé, nejedná se o květopase, ale o jarní mrazík.

Květopas jabloňový, poškozené květy

Květopas jabloňový, poškozené květy






  • Vlnovník vrbový – škůdce okrasné vrby Vlnovník vrbový je roztoč, který napadá okrasnou vrbu a způsobuje silně pokroucené a nahuštěné chuchvalce výhonů. Větvičky jsou navíc slabé. Ochrana před vlnovníkem vrbovým Nejvhodnější ochranou před vlnovníkem vrbovým je odřezávání hálek i s kousky napadených větví, a to v jarním a letním období. Na jaře můžeme proti tomuto roztoči použít i..
  • Škůdci okrasných rostlin – 2 Ploštice (Heteroptera) Listy a vrcholky výhonů jsou znetvořené sáním ploštic, které bývají dlouhé asi 5 až 10 cm. Mají šedou, hnědou, zelenou barvu, někdy jsou i vícebarevné. Ploštice silně škodí především v horkých, suchých letních měsících. Preventivně proto zakročte včas proti plevelům. Ploštice ničíme chemickým postřikem v časných ranních hodinách, protože tehdy..
  • Chemická ochrana rostlin Kdy používáme chemii v zahradě Chemickou ochranu používáme s rozvahou a pouze tehdy, když selhaly preventivní, mechanické i biologické způsoby ochrany a není možné udržet škůdce a choroby v únosných mezích, zvláště při přemnožení. Úspěch chemických postřiků Pro úspěch chemické ochrany musíme nejdříve správně určit škůdce nebo chorobu. Pak vybereme vhodný chemický..
  • Škůdci muškátů Mšice napadají vrcholky rostlin a sají z nich šťávu. Muškáty pak hůře rostou a deformují se. Molice se také mohou na muškátech objevit, zejména v zimě ve vytápěných prostorách. Molice jsou uchycené na spodní straně listů, které v důsledku jejich sání žloutnou a zasychají. Muškáty můžou také napadnout štítenky, které svým sáním způsobují..