Roztočník jahodníkový – škůdce jahod

Jak poznat škůdce na jahodách?

Na jahodníku může za sucha napáchat obrovské škody roztočník jahodníkový. Poznáme jej podle toho, že se mladé listy jahodníku nevyvíjejí správně a jsou znetvořené.

Tento škůdce má bělavé zbarvení a je tak nepatrný, že ho pouhým okem nespatříte. Úspěšně se dá proti němu bojovat pouze chemickým postřikem, které je nutné dvakrát opakovat v týdenních intervalech.

Jahody

Zpozorujete-li v létě zmíněné příznaky, měli byste příští rok udělat preventivní chemický postřik. Začněte po sklizni a za týden ještě jednou opakujte. V žádném případě nesmíte použít do nových výsadeb sazenice s nenormálně vyvinutými listy!

Podobné články:

Molice – škůdce českých zahrad Netkaná textilie Chemická ochrana rostlin Škůdci a choroby košťálové zeleniny Škůdci okrasných rostlin – 3

• Vlnovník jabloňový – škůdce jabloní Vlnovníci jsou roztoči, kteří napadají všechny části rostlin kromě kořenů. Při svém šíření využívají vítr, zvířata a také lidi. Využijí jakoukoliv možnost rozptylu z jednoho hostitele na druhý. Dospělí vlnovci jsou velmi malí, cca 0,2 mm. Barvu mají světle až jantarově žlutou, se dvěma páry krátkých nohou ve přední části těla...
• Choroby a škůdci plaménků (clematisů) Plaménky jsou velmi oblíbené popínavé rostliny vhodné k vysazování k pergolám nebo zdem. Nemají žádné zvláštní nároky, a proto jejich pěstování zvládne každý. Jaké choroby a škůdci nám můžou překazit naši snahu? Vadnutí plaménků Vadnutí plaménků je způsobené houbovou chorobou. Napadení se projevuje tak, že výhony plaménku celé uvadnou a..
• Choroby a škůdci listů Listový brouci Různí, až 5 mm velcí, zelení, modří nebo hnědí brouci napadají zahradní stromy od května do konce léta. Někteří patří k mandelinkám a spíše listy skeletují nežli v nich vyžírají díry. Často škodí na olších (zádumčivec olšový), na topolech a jilmech. V zahradách nebývají škody vážné, v případě potřeby postřikujeme vhodným insekticidem...
• Škůdci a choroby košťálové zeleniny Pro výsadbu používáme vždy zdravou sadbu, košťáloviny nikdy nepěstujeme na záhoně, kde se choroba vyskytla, a to nejméně 4 až 6 let a kořeny i zdravých rostlin po sklizni nedáváme do kompostu, ale po usušení je pálíme. K dobrému vývoji rostlin přispívá časté okopávání, zalévání a přihnojování, nejlépe zředěnými tekutými průmyslovými..