Pěstování skleníkových rajčat

Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky.

Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození.

V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech. Skleníky a fóliovníky proto při odpovídající venkovní teplotě hodně větráme.

Pěstování skleníkových rajčat

Jak zalévat rajčata ve skleníku

Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je rozhodující zásobování vodou. Rajčata potřebují hojně a především rovnoměrné zásobování vodou, přitom jim však neprospívá vysoká vzdušná vlhkost. Jde tedy o to, zásobit půdu bohatě vodou a zároveň udržovat výpar na pokud možno co nejnižší úrovni. Tohoto dosáhneme pomocí nastýlky půdy organickým materiálem (slámo nebo něčím podobným). Kromě toho se snažíme rostliny při zálivce příliš nepostříkat.

Denní spotřeba vody se pohybuje průměrně okolo 4 litrů na m2. Větší výkyvy v zásobování vodou mohou vést až k popraskání plodů.

Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Postranní výhony, zálistky, které vyrůstají v úžlabích listů, je třeba vylamovat, jakmile je lze dobře uchopit. Necháme-li je příliš růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Rostliny nevyvazujeme příliš pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Hlavní výhon zaštípneme tři, maximálně čtyři květenství. Nad posledním květenstvím ponecháme jeden list. Pro tyčková rajčata se skvěle hodí spirálové opěry.

Skleníková rajčata lépe nasadí na plody, když občas zatřeseme jejich květenstvím. Po celou dobu kvetení bychom měli dvakrát až třikrát týdně v poledních hodinách zatřást celou rostlinou, případně každým jednotlivým květenstvím.

Hnojení skleníkových rajčat

Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla v poslední květnové dekádě dostat první dávku hnojiva. Dbáme zejména na správný poměr mezi dusíkem a draslíkem. Přehnojení dusíkem na začátku růstu vede k bujné tvorbě listů a působí nepříznivě na začátek dozrávání. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Pamatujeme na to, že rajčata jsou citlivá na chlor.

Podobné články:

Skleníky na zahradě Kam postavit skleník? Pěstování skleníkových okurek Jak umístit zeleninu ve skleníku? Špenát zelný

• Jak zabránit praskání rajčat? Praskání rajčat může být problémem pro zahradníky a pěstitele rajčat. Tento jev se obvykle vyskytuje během růstu a dozrávání rajčat, ačkoli může být způsoben více faktory. Prasklé plody nejen kazí estetický vzhled rajčat, ale mohou také zvýšit náchylnost k infekcím a plísňovým onemocněním. Následující článek vám přináší několik tipů, jak..
• Jaká půda je vhodná do skleníku Půda ve skleníku Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata. Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě...
• Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...
• Pěstování salátu Jak pěstovat salát na zahradě V létě pěstujeme odrůdy odolnější proti vybíhání do květu. Sazenice si předpěstujeme tak, abychom je mohly v dubnu a v květnu vysazovat na záhon. Hlávky se sklízejí v červenci a srpnu. Ledový salát je oblíbený pro svoje velké hlávky křehkých listů. Ledový salát je náročnější na teplo. Trpí zahníváním..