Pěstování skleníkových rajčat



Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky.

Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození.

V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech. Skleníky a fóliovníky proto při odpovídající venkovní teplotě hodně větráme.

Pěstování skleníkových rajčat

Pěstování skleníkových rajčat

Jak zalévat rajčata ve skleníku

Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je rozhodující zásobování vodou. Rajčata potřebují hojně a především rovnoměrné zásobování vodou, přitom jim však neprospívá vysoká vzdušná vlhkost. Jde tedy o to, zásobit půdu bohatě vodou a zároveň udržovat výpar na pokud možno co nejnižší úrovni. Tohoto dosáhneme pomocí nastýlky půdy organickým materiálem (slámo nebo něčím podobným). Kromě toho se snažíme rostliny při zálivce příliš nepostříkat.

Denní spotřeba vody se pohybuje průměrně okolo 4 litrů na m2. Větší výkyvy v zásobování vodou mohou vést až k popraskání plodů.

Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Postranní výhony, zálistky, které vyrůstají v úžlabích listů, je třeba vylamovat, jakmile je lze dobře uchopit. Necháme-li je příliš růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Rostliny nevyvazujeme příliš pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Hlavní výhon zaštípneme tři, maximálně čtyři květenství. Nad posledním květenstvím ponecháme jeden list. Pro tyčková rajčata se skvěle hodí spirálové opěry.

Skleníková rajčata lépe nasadí na plody, když občas zatřeseme jejich květenstvím. Po celou dobu kvetení bychom měli dvakrát až třikrát týdně v poledních hodinách zatřást celou rostlinou, případně každým jednotlivým květenstvím.

Hnojení skleníkových rajčat

Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla v poslední květnové dekádě dostat první dávku hnojiva. Dbáme zejména na správný poměr mezi dusíkem a draslíkem. Přehnojení dusíkem na začátku růstu vede k bujné tvorbě listů a působí nepříznivě na začátek dozrávání. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Pamatujeme na to, že rajčata jsou citlivá na chlor.






  • Další ošetřování záhonů s vysetou kořenovou zeleninou Jak pečovat o oseté záhony Oseté záhony za sucha kropíme, aby semena v půdě nezaschla a rostliny brzy a rovnoměrně vzešly. Pokud se bude na povrchu záhonů tvořit po dešti škraloup, opatrně ho rozrušíme motyčkou, plečkou nebo nejlépe ježkovým válečkem. Značkovací rostliny Protože u většiny druhů kořenové zeleniny dlouho trvá, než..
  • Pěstujeme štěrbák Štěrbák širokolistý je listová zelenina podobná listovému salátu. Má tužší listy, které jsou mírně nahořklé. Listy tvoří velké ploché růžice a obsahují inzulín. Jak vysadit štěrbák Semena štěrbáku vyséváme přímo na záhon na začátku července ve špetkách do sponu 30×30 cm, po vzejití rostliny vyjednotíme. Štěrbák vyžaduje přiměřenou zálivku. V případě..
  • Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sázíme ji do chráněných oblastí. Má ráda slunečnou polohu a záhřevnou půdu. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Záhon může být potažený černou netkanou textilií. U paprik postranní výhony nevyštipujeme jako u rajčat, ale necháváme je růst. Papriku pravidelně zaléváme ke kořenům...
  • Léto na zahradě – červenec Začínáme sušit rozkvetlé květiny do zimních vazeb. Květy sušíme zavěšené stonky nahoru ve stínu a mírném průvanu. Mezi vhodné květiny na sušení patří: okrasné bodláky, slaměnky, šatery. Ovoce a zelenina v červenci V červenci začínáme sklízet drobné ovoce a peckoviny. Dbáme na to, abychom při sklizni stromy a keře nepoškodili. Rybíz..