Pěstování skleníkových rajčat
Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky.
Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození.
V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech. Skleníky a fóliovníky proto při odpovídající venkovní teplotě hodně větráme.

Pěstování skleníkových rajčat
Jak zalévat rajčata ve skleníku
Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je rozhodující zásobování vodou. Rajčata potřebují hojně a především rovnoměrné zásobování vodou, přitom jim však neprospívá vysoká vzdušná vlhkost. Jde tedy o to, zásobit půdu bohatě vodou a zároveň udržovat výpar na pokud možno co nejnižší úrovni. Tohoto dosáhneme pomocí nastýlky půdy organickým materiálem (slámo nebo něčím podobným). Kromě toho se snažíme rostliny při zálivce příliš nepostříkat.
Denní spotřeba vody se pohybuje průměrně okolo 4 litrů na m2. Větší výkyvy v zásobování vodou mohou vést až k popraskání plodů.
Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Postranní výhony, zálistky, které vyrůstají v úžlabích listů, je třeba vylamovat, jakmile je lze dobře uchopit. Necháme-li je příliš růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Rostliny nevyvazujeme příliš pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Hlavní výhon zaštípneme tři, maximálně čtyři květenství. Nad posledním květenstvím ponecháme jeden list. Pro tyčková rajčata se skvěle hodí spirálové opěry.
Skleníková rajčata lépe nasadí na plody, když občas zatřeseme jejich květenstvím. Po celou dobu kvetení bychom měli dvakrát až třikrát týdně v poledních hodinách zatřást celou rostlinou, případně každým jednotlivým květenstvím.
Hnojení skleníkových rajčat
Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla v poslední květnové dekádě dostat první dávku hnojiva. Dbáme zejména na správný poměr mezi dusíkem a draslíkem. Přehnojení dusíkem na začátku růstu vede k bujné tvorbě listů a působí nepříznivě na začátek dozrávání. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Pamatujeme na to, že rajčata jsou citlivá na chlor.
- Pěstování okurek ve skleníku Aby okurky ve skleníku dobře rostly, dbáme na pravidelné zavlažování a na regulaci teploty vzduchu. Teplota ve skleníku Maximální teplota pro zdárný růst okurek je 32 °C, zatímco v nočních hodinách je minimum 16 až 18 °C. Teplotní výkyvy mimo toto rozmezí způsobuje zastavení růstu rostlin. V malých sklenících a fóliových krytech..
- Jak umístit zeleninu ve skleníku? Nejčastěji se ve skleníku pěstuje paprika, okurky, rajčata, brzy na jaře listový salát. Bohužel každá zelenina má jiné nároky na podmínky. Např. rajčata potřebují suchý vzduch a nižší teploty, na rozdíl od paprik, které snesou vlhko a velké teplo. Z tohoto důvodu je potřeba ve skleníku pěstovat jen druhy zeleniny se..
- Jak pěstovat česnek Česnek je oblíbená plodina, bez které se neobejde žádná kuchařka. Sázíme jej buď na jaře nebo na podzim. Pěstovat česnek dokáže i úplný začátečník. Nejdůležitější je správné načasování výsadby a sklizně. Vysazování česneku Česnek se vysazuje ze stroužků buď v březnu až dubnu, nebo na podzim, kdy je stabilní teplota půdy..
- Pěstování kukuřice cukrové Kukuřice cukrové (Zea mays var. Saccharata) se daří pouze na výsluní a v živinami bohatých středních půdách. Studené, mokré půdy jsou pro kukuřici cukrovou naprosto nevhodné. Můžete ji pěstovat v 1. i 2. trati, protože snáší i čerstvý hnůj, zarytý na podzim. Pěstujete-li kukuřici cukrovou na záhonech, musí být řádky 60 cm..




