Pěstování skleníkových rajčat



Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky.

Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození.

V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech. Skleníky a fóliovníky proto při odpovídající venkovní teplotě hodně větráme.

Pěstování skleníkových rajčat

Pěstování skleníkových rajčat

Jak zalévat rajčata ve skleníku

Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je rozhodující zásobování vodou. Rajčata potřebují hojně a především rovnoměrné zásobování vodou, přitom jim však neprospívá vysoká vzdušná vlhkost. Jde tedy o to, zásobit půdu bohatě vodou a zároveň udržovat výpar na pokud možno co nejnižší úrovni. Tohoto dosáhneme pomocí nastýlky půdy organickým materiálem (slámo nebo něčím podobným). Kromě toho se snažíme rostliny při zálivce příliš nepostříkat.

Denní spotřeba vody se pohybuje průměrně okolo 4 litrů na m2. Větší výkyvy v zásobování vodou mohou vést až k popraskání plodů.

Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Postranní výhony, zálistky, které vyrůstají v úžlabích listů, je třeba vylamovat, jakmile je lze dobře uchopit. Necháme-li je příliš růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Rostliny nevyvazujeme příliš pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Hlavní výhon zaštípneme tři, maximálně čtyři květenství. Nad posledním květenstvím ponecháme jeden list. Pro tyčková rajčata se skvěle hodí spirálové opěry.

Skleníková rajčata lépe nasadí na plody, když občas zatřeseme jejich květenstvím. Po celou dobu kvetení bychom měli dvakrát až třikrát týdně v poledních hodinách zatřást celou rostlinou, případně každým jednotlivým květenstvím.

Hnojení skleníkových rajčat

Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla v poslední květnové dekádě dostat první dávku hnojiva. Dbáme zejména na správný poměr mezi dusíkem a draslíkem. Přehnojení dusíkem na začátku růstu vede k bujné tvorbě listů a působí nepříznivě na začátek dozrávání. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Pamatujeme na to, že rajčata jsou citlivá na chlor.






  • Pěstování skleníkových okurek Větrání ve skleníku Při pěstování skleníkových okurek bychom měli omezit větrání na nejmenší možnou míru. Větráme teprve při teplotách nad 28 °C. Přitom mějte na paměti, že každé vyvětrání má za následek pokles vzdušné vlhkosti a nízká vzdušná vlhkost zase podporuje výskyt svilušek. Po vyvětrání je bezpodmínečně nutné vyrovnat ztrátu..
  • Hrách setý, pěstování, druhy hrachu Hrách setý patří k rostlinám, které žijí v symbióze s hlízkovými bakteriemi, hromadícími v půdě dusík. Bakterie žijí v kořenových hlízkách a mají schopnost biologicky vázat vzdušný dusík. Po tom, co odumřou, může hrách využít dusík. Hrách nesnáší půdu čerstvě vyhnojenou chlévským hnojem, patří tedy do 2. tratě. Hrách neklade zvláštní nároky na předplodinu, sám..
  • Proč je paprika zeleninová pálivá Jak odstranit pálivost u paprik Jestliže máme pálivé plody paprik i přesto, že jsme zvolili odrůdu nepálivou, je to důsledek pravděpodobného nežádoucího sprášení osiva. Mírnou pálivost plodů snížíme odstraněním semen a vnitřní dužiny. Jestliže se na špičkách plodů paprik objeví hnědé skvrny a špičky zasychají, jde o tzv. špičkovou hnilobu..
  • Pěstování čekanky hlávkové na zahradě Čekanka hlávková vytváří podle druhu buď vysoké světle zelené hlávky, nebo kulaté zavinuté červené hlávky s bílými žebry. Vyséváme ji koncem června na záhon ve sponu 30×30 cm. Je částečně mrazuvzdorná, proto na záhoně vydrží dlouho. V kuchyni se čekanka hlávková upravuje jako salát, má nahořklou chuť. Podobné články: Skleníky na zahradě..