Pěstování skleníkových rajčat



Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky.

Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození.

V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech. Skleníky a fóliovníky proto při odpovídající venkovní teplotě hodně větráme.

Pěstování skleníkových rajčat

Pěstování skleníkových rajčat

Jak zalévat rajčata ve skleníku

Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je rozhodující zásobování vodou. Rajčata potřebují hojně a především rovnoměrné zásobování vodou, přitom jim však neprospívá vysoká vzdušná vlhkost. Jde tedy o to, zásobit půdu bohatě vodou a zároveň udržovat výpar na pokud možno co nejnižší úrovni. Tohoto dosáhneme pomocí nastýlky půdy organickým materiálem (slámo nebo něčím podobným). Kromě toho se snažíme rostliny při zálivce příliš nepostříkat.

Denní spotřeba vody se pohybuje průměrně okolo 4 litrů na m2. Větší výkyvy v zásobování vodou mohou vést až k popraskání plodů.

Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Postranní výhony, zálistky, které vyrůstají v úžlabích listů, je třeba vylamovat, jakmile je lze dobře uchopit. Necháme-li je příliš růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Rostliny nevyvazujeme příliš pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Hlavní výhon zaštípneme tři, maximálně čtyři květenství. Nad posledním květenstvím ponecháme jeden list. Pro tyčková rajčata se skvěle hodí spirálové opěry.

Skleníková rajčata lépe nasadí na plody, když občas zatřeseme jejich květenstvím. Po celou dobu kvetení bychom měli dvakrát až třikrát týdně v poledních hodinách zatřást celou rostlinou, případně každým jednotlivým květenstvím.

Hnojení skleníkových rajčat

Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla v poslední květnové dekádě dostat první dávku hnojiva. Dbáme zejména na správný poměr mezi dusíkem a draslíkem. Přehnojení dusíkem na začátku růstu vede k bujné tvorbě listů a působí nepříznivě na začátek dozrávání. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Pamatujeme na to, že rajčata jsou citlivá na chlor.






  • Rané výsevy zeleniny Vysévání kořenové zeleniny Časně zjara vyséváme na záhony především zeleniny s dlouhou dobou klíčení a celkového vývoje. Jsou to zejména kořenové zeleniny jako mrkve, petržel, pastinák a černý kořen, které se sklízejí většinou až na podzim. Vysévání cibule Kromě kořenové zeleniny se také časně zjara seje také cibule kuchyňská. Ta se..
  • Jak mít u póru dlouhé bílé stvoly Prodloužení bílého stvolu u póru Chceme-li prodloužit bílý stvol póru, vysazujeme sazenice póru do brázd a zahrnujeme je postupně. Za vegetace ještě k rostlinám přihrnujeme zeminu. Podzimní přihrnutí pomůže póru dobře přezimovat. Po sklizni póru dobře uchováme chuť i barvu buď sušením, nebo mražením nudliček, které nakrájíme napříč stvolu. Jak pěstovat..
  • Jarní košťálová zelenina Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák. Nároky na půdu Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta. Vysazování košťálové zeleniny K výsadbě..
  • Zelí dodá sílu Vitamíny v zelí Zelí obsahuje množství vitaminu C, železa a minerálních látek. Nejvíce vitaminu C je v čerstvých hlávkách, zatímco v kysaném zelí jej zbývá přibližně jen polovina. Navíc zelí nemá skoro žádné kalorie. Po zelném salátu se tedy nedá ztloustnout, dokáže také upravit hladinu cholesterolu v krvi. To je především díky hořčinám,..