TOP ovoce pro pěstování za zahrádkách
Při pěstování ovoce na zahradách bereme do úvahy velikost pozemku a také naše možnosti případné konzumace a zpracování. Ovoce, které vypěstujeme je potřeba většinou rychle zpracovat nebo uskladnit na později, aby naše práce měla smysl.
Ovoce pro pěstování na zahrádkách
Z drobného ovoce má smysl pěstovat rybíz, angrešt, maliny nebo ostružiny. V obchodech se v čerstvém stavu neobjevují příliš často a jejich cena je navíc velmi vysoká. Ze speciálního drobného ovoce lze velmi dobře a snadno pěstovat borůvky, muchovník nebo aktinidii (kiwi). Dále pak mišpule, moruše, rakytník a také šípky růže dužnoplodé.
Pěstování borůvek
Jahody sice v obchodech koupíme téměř po celý rok, ale chuťově zaostávají za jahodami vypěstovanými na domácích zahrádkách. Čerstvé jahody z vlastní produkce lze mít od jara do podzimu, stačí vysadit vhodné odrůdy s opakovanou násadou plodů.
Některé ovoce je při přepravě do obchodů chemicky ošetřováno, aby vydrželo co nejdéle ve svěžím stavu (např. hrozny, broskve, meruňky nebo jablka). Doma vypěstované ovoce je bez chemie a při dodržení vhodných podmínek a postupů při pěstování. U ovocných stromů je navíc velká výhoda v tom, že nám na zahradě přes léto poskytnou přirozený stín.
Pěstování meruněk
Co s vypěstovaným ovocem?
Ideální možností využití je přímá konzumace čerstvých plodů. K tradičním patří jablka a hrušky. Drobné ovoce můžeme uložit do mrazáku nebo z něj vyrobit zavařeniny, kompoty či protlaky.
Jaké ovoce pěstovat a v jakém množství
Borůvky – nezaberou mnoho místa, vysazujeme 4 až 6 keřů. Plody borůvek vydrží na keřících dlouhou dobu. Ideální je vysadit různé odrůdy, aby plody postupně dozrávaly.
Maliny, ostružiny – jedna až tři rostliny.
Jahody – cca plocha o rozměru 6 až 8 metrů čtverečních.
Hrozny
Hrozny (vinná réva) – 2 až 4 rostliny s různou dobou zrání.
Meruňky, broskve, ryngle, švestky, třešně, višně – jeden až dva stromy. Ovocné stromy nevysazujeme poblíž relaxačních zahradních zón, bazénů nebo posezení. V době květu a zralosti plodů jsou hojně navštěvované včelami a vosami.
Jabloně – podle velikosti stromů. V případě velkých stromů stačí 2, u zákrsků nebo sloupovitých jabloní vysazujeme cca 6 až 10 stromků.
Podobné články:
- Tvary ovocných dřevin Při nákupu ovocných dřevin se většinou setkáme s roubovanými druhy na podnoži. Podnož je spodní část kmene pod naroubováním (většinou ztluštělé místo, ze kterého vyrůstají nové výhony). Podle budoucí výšky ovocných dřevin v dospělosti, je dělíme na: Zákrsek – výška 60 až 90 cm Čtvrtkmen – výška 100 až 120 cm Polokmen..
- Podzimní nebo jarní výsadba ovocných dřevin Podzimní výsadba ovocných dřevin Ovocné dřeviny většinou vysazujeme na podzim. Při podzimní výsadbě sazenice vytvoří ještě do zámrazu půdy nové sací kořínky a na jaře startují do nového růstu dříve a rychleji než při jarní výsadbě. Během vegetace vytvoří pak stromky i keře větší letorosty a mají rok předstih před..
- Americké padlí angreštové – nemoci ovocných dřevin Americké padlí angreštové se nejvíce vyskytuje při vyšší vzdušné vlhkosti a vyšších teplotách. Na vrcholcích letorostů, na řapících listů a na plodech se vytvoří zprvu bělavé, později šedohnědé houbové povlaky. Růst výhonů se zastaví a plody jsou znehodnoceny. Proti této chorobě je vhodný včasný chemický postřik. Účinná prevence proti americkému..
- Strupovitost jádrovin – nemoc ovocných dřevin Strupovitost jádrovin se projevuje hnědočernými skvrnami na listech a plodech, případně i trhlinami a deformacemi. Účinná prevence proti strupovitosti: Pěstování odrůd rezistentních proti této chorobě. Řezem udržovat korunu stromu světlé a vzdušné, aby po dešti rychleji osychala. Týden před podzimním opadem listí se doporučuje postříkat koruny stromů 5 až 7%..