TOP ovoce pro pěstování za zahrádkách



Při pěstování ovoce na zahradách bereme do úvahy velikost pozemku a také naše možnosti případné konzumace a zpracování. Ovoce, které vypěstujeme je potřeba většinou rychle zpracovat nebo uskladnit na později, aby naše práce měla smysl.

Ovoce pro pěstování na zahrádkách

Z drobného ovoce má smysl pěstovat rybíz, angrešt, maliny nebo ostružiny. V obchodech se v čerstvém stavu neobjevují příliš často a jejich cena je navíc velmi vysoká. Ze speciálního drobného ovoce lze velmi dobře a snadno pěstovat borůvky, muchovník nebo aktinidii (kiwi). Dále pak mišpule, moruše, rakytník a také šípky růže dužnoplodé.

Pěstování borůvek

Pěstování borůvek

Jahody sice v obchodech koupíme téměř po celý rok, ale chuťově zaostávají za jahodami vypěstovanými na domácích zahrádkách. Čerstvé jahody z vlastní produkce lze mít od jara do podzimu, stačí vysadit vhodné odrůdy s opakovanou násadou plodů.

Některé ovoce je při přepravě do obchodů chemicky ošetřováno, aby vydrželo co nejdéle ve svěžím stavu (např. hrozny, broskve, meruňky nebo jablka). Doma vypěstované ovoce je bez chemie a při dodržení vhodných podmínek a postupů při pěstování. U ovocných stromů je navíc velká výhoda v tom, že nám na zahradě přes léto poskytnou přirozený stín.

Pěstování meruněk

Pěstování meruněk

Co s vypěstovaným ovocem?

Ideální možností využití je přímá konzumace čerstvých plodů. K tradičním patří jablka a hrušky. Drobné ovoce můžeme uložit do mrazáku nebo z něj vyrobit zavařeniny, kompoty či protlaky.

Jaké ovoce pěstovat a v jakém množství

Borůvky – nezaberou mnoho místa, vysazujeme 4 až 6 keřů. Plody borůvek vydrží na keřících dlouhou dobu. Ideální je vysadit různé odrůdy, aby plody postupně dozrávaly.

Maliny, ostružiny – jedna až tři rostliny.

Jahody – cca plocha o rozměru 6 až 8 metrů čtverečních.

Hrozny

Hrozny

Hrozny (vinná réva) – 2 až 4 rostliny s různou dobou zrání.

Meruňky, broskve, ryngle, švestky, třešně, višně – jeden až dva stromy. Ovocné stromy nevysazujeme poblíž relaxačních zahradních zón, bazénů nebo posezení. V době květu a zralosti plodů jsou hojně navštěvované včelami a vosami.

Jabloně – podle velikosti stromů. V případě velkých stromů stačí 2, u zákrsků nebo sloupovitých jabloní vysazujeme cca 6 až 10 stromků.






  • Řez ovocných stromů Základní řez peckovin Vhodným termínem základního řezu peckovin je červenec až srpen, tedy v období těsně po sklizni ovoce. Některé odrůdy (u slivoní nebo broskvoní) dozrávají až v září, pak řez odložíme na vhodnější dobu v následném roce. Řez třešní Vyšší kmenné tvary třešní s výhodou řežeme i zmlazujeme přímo při sklizni. Větve těžko..
  • Dřín Pěstování dřínu Dřín kvete na jaře drobnými žlutými květy. Od konce srpna dozrávají podlouhlé červené peckovice. Mají lahodnou chuť a značný obsah vitamínů. Plody lze kombinovat syrové nebo kompotované. Dřín je zcela zimovzdorný, nejlépe se mu daří na slunných místech s vápenatou půdou. Podobné články: Pěstování rybízu v zahrádkách Rybíz černý..
  • Růže dužnoplodá a růže svraskalá Růže dužnoplodá a růže svraskalá patří mezi netradiční plody našich zahrad. Plody těchto růží mají nejvyšší obsah vitaminu C a také značné množství karotenu. Šípky se sklízejí od září do mrazů a zpracovávají se na marmelády, víno nebo se suší a používají na zdravotní čaj. Podobné články: Pěstování rybízu v..
  • Ořechy – choroby a škůdci, sklizeň a uskladnění Choroby a škůdci ořechů Bakteriální a houbovou skvrnitostí listů trpí ořešák za vlhkého a teplého počasí. Pro lísku je vážným škůdcem nosatec lískový, jehož larvy vyžírají oříšky. Sklizeň a uskladnění ořechů Vlašské ořechy dozrávají v září, kdy zelený obal plodů puká a ořechy samovolně vypadávají na zem. Ručně je sbíráme a sušíme,..