Dusičnany v zelenině
Dusičnany a dusitany
Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.
Zdroj dusičnanů
Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).
V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.
Dusičnany v zelenině
Obsah dusičnanů v zelenině
- Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
- V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
- Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
- Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
- Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
- Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
- Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
- Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
- Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
- Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.
Podobné články:
- Proč zelené papriky nezčervenají Zelené papriky jsou oblíbenou zeleninou v mnoha kulinářských pokrmech a receptech. Jejich svěží chuť a křupavost je charakterizuje. Nicméně může vás napadnout otázka, proč některé papriky na rostlinách nikdy nezčervenají, ačkoli zralé papriky jistě vidíte na regálech ve svém místním supermarketu. Tento jev má vědecké vysvětlení a souvisí s několika..
- Jak pěstovat ředkvičky Ředkvičky jsou typickou plodinou jarních měsíců. Vyznačují se krátkou vegetační dobou a vyhovuje jim chladné počasí. Při teplém letním počasí dochází k vybíhání do květu a nevytvoří se bulva. Na jaře můžeme vysévat všechny odrůdy. Nejranější ředkvičkou je odrůda Faraon, kterou lze vysévat do skleníku i na záhony. Jasně červené bulvičky..
- Barevné saláty Salát patří k zelenině pěstované na jaře a na začátku léta. Barevné saláty lze vysévat do truhlíků za okno nebo do pařeniště. Mohou se také rychlit. Nejlepší dobou pro setí je první polovina dubna druhá polovina července. Můžeme je vysévat přímo na záhon i do pařeniště a na záhon vysazovat až..
- Léto na zahradě – srpen Okrasná zahrada v srpnu V srpnu sestřihujeme živé ploty z jehličnatých a stále zelených dřevin, jako je buxus. V okrasné zahradě můžeme začít přesazovat pivoňky. Dbáme na to, abychom jejich hlízy zbytečně neporanili. Pivoňky jsou velmi citlivé na hloubku sázení, která musí být stejná jako na původním stanovišti. Pokud je zasadíme hlouběji, nekvetou..