Dusičnany v zelenině
Dusičnany a dusitany
Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.
Zdroj dusičnanů
Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).
V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.
Dusičnany v zelenině
Obsah dusičnanů v zelenině
- Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
- V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
- Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
- Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
- Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
- Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
- Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
- Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
- Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
- Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.
Podobné články:
- Jak umístit zeleninu ve skleníku? Nejčastěji se ve skleníku pěstuje paprika, okurky, rajčata, brzy na jaře listový salát. Bohužel každá zelenina má jiné nároky na podmínky. Např. rajčata potřebují suchý vzduch a nižší teploty, na rozdíl od paprik, které snesou vlhko a velké teplo. Z tohoto důvodu je potřeba ve skleníku pěstovat jen druhy zeleniny se..
- TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Kterou zeleninu má smysl pěstovat jako hlavní produkty na naší zahradě? Z neobvyklých druhů můžeme pěstovat rebarboru, chřest, topinambury, ačokču, tuřín nebo různou listovou zeleninu. V obchodech je lze koupit jen občas a cena není příliš příznivá. Vhodná a nenáročná k pěstování je také cukrová kukuřice, která patří k teplomilným druhům, proto ji vysazujeme..
- Kdy vysévat kořenovou zeleninu, cibuli a pór Časný výsev zeleniny Kořenovou zeleninu, cibuli a pór vyséváme zpravidla v březnu až počátkem dubna. Je-li v některém roce, především v teplejších oblastech, půda v příznivém stavu, můžeme vysévat již koncem února. Časný výsev je pro ně vhodný především proto, že půda si po zimě udržuje delší dobu vlhkost potřebnou pro klíčení semen. U..
- Hlávková kapusta – praskání hlávek Proč praskají hlávky u kapusty Hlávková kapusta je nutričně hodnotná zelenina. Pokud praskají hlávky, pak je to proto, že jsme pěstovali ranou odrůdu, která byla pozdě sklizena. Jinak není kapusta příliš náročná, jen potřebuje vydatnou zálivku, a to především v období po výsadbě a na počátku tvorby hlávek. Nedostatek vláhy se..