Dusičnany v zelenině

Dusičnany a dusitany

Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.

Zdroj dusičnanů

Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).

V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.

Dusičnany v zelenině

Obsah dusičnanů v zelenině

1. Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
2. V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
3. Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
4. Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
5. Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
6. Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
7. Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
8. Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
9. Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
10. Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.

Podobné články:

Pěstování řapíkatého celeru TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Jakou zeleninu pěstovat a v jakém množství Pěstování listové zeleniny Koření v kuchyni – petržel

• Problémy při pěstování petržele v zahradě nebo v pařeništi Petržel je ceněná bylina, která se hojně využívá v kuchyni pro svou charakteristickou chuť a vůni. Stejně jako u každé plodiny mohou i u pěstování petržele nastat různé problémy, které je třeba řešit. Pomalé klíčení semínek Petržel je známá pomalým klíčením, což může být frustrující pro zahrádkáře, kteří chtějí rychlé..
• Pěstování bulvového celeru Bulvový celer Bulvový celer dává přednost vlhkým, humózním půdám. Velmi dobře reaguje na čerstvé organické hnojení, proto by měl být zařazován pouze do 1. tratě. Celer neklade žádné zvláštní požadavky na předplodinu, přesto se vyvarujte toho, že byste ho zařadili po kořenové zelenině. Při hnojení anorganickými hnojivy je třeba si..
• Pěstování kukuřice cukrové Kukuřice cukrové (Zea mays var. Saccharata) se daří pouze na výsluní a v živinami bohatých středních půdách. Studené, mokré půdy jsou pro kukuřici cukrovou naprosto nevhodné. Můžete ji pěstovat v 1. i 2. trati, protože snáší i čerstvý hnůj, zarytý na podzim. Pěstujete-li kukuřici cukrovou na záhonech, musí být řádky 60 cm..
• Pěstujeme cuketu a patison Cuketa je v poslední době hodně oblíbená zelenina. Mladé nedozrálé plody se sklízejí postupně, jakmile dorostou do délky 10 až 25 cm. Předpěstované sazenice cukety vysazujeme do sponu 1×1 metr. Obdobně pěstujeme i patisony. Cukety i patisony pravidelně zaléváme. Podobné články: Pěstování řapíkatého celeru TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Jakou..