Dusičnany v zelenině
Dusičnany a dusitany
Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.
Zdroj dusičnanů
Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).
V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.
Dusičnany v zelenině
Obsah dusičnanů v zelenině
- Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
- V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
- Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
- Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
- Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
- Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
- Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
- Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
- Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
- Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.
Podobné články:
- Fotosyntéza, základní proces pro pěstování zeleniny Fotosyntéza je úžasný biologický proces, který umožňuje rostlinám využívat sluneční energii k výrobě živin. Tento proces hraje klíčovou roli nejen v přežití rostlin, ale také v produkci potravin pro lidi, zejména zeleniny. Při pěstování zeleniny je důležité porozumět mechanismu fotosyntézy a jak ho lze využít k maximálnímu výnosu a kvalitě..
- Jaká půda je vhodná do skleníku Půda ve skleníku Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata. Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě...
- Pěstování hrachu cukrového Hrách cukrový je odrůda hrachu, který se konzumuje celý i s lusky. Lusky jsou ploché dužnaté a šťavnaté, semena malá a drobná. Lidé se mylně domnívají, že plody budou velké a sladké, ale není tomu tak. Vyséváme jej do řádků ve vzdálenosti 30 cm. Po vzejití potřebuje oporu, jinak začne lehat...
- Pěstování mangoldu Mangold je listová zelenina, která je plnohodnotnou náhradou špenátu. Je to druh řepy, obsahuje v listech mimo vitamínů a cenných minerálních látek i betain, který chrání organismus před aterosklerózou. Jak pěstovat mangold na zahradě Mangold vyséváme na jaře ve špetkách na vzdálenost 30 až 40 cm, po vzejití rostliny vyjednotíme. Během..