Druhy salátů a jejich pěstování



Salát patří k velmi oblíbeným zeleninám. Mají krátkou vegetační dobu, a proto jsou ideální jako předplodina, meziplodina nebo plodina stálá. Saláty se často rychlí. Obsahují cenné vitamíny, především skupiny B, C E, PP, provitamín A a minerální látky.

Hlávkový salát

Odrůd hlávkového salátu existuje více jak sto druhů, lze je rozdělit do základních skupin na jarní, letní a ozimý.

Saláty listové

Listové saláty jsou určené k postupné sklizni, tzv. česání. Listy se sklízí postupně. Tento salát mívá zvláštní tvar listů a různé barvy – jsou zkadeřené, bublinkaté, vykrajované. Listy jsou dekorativní nejen na záhonu, ale také na talíři.

Barevný salát

Barevný salát

Salát římský

Římský salát patří k jedněm z nejstarších odrůd. Moderní odrůdy tvoří podlouhlou hlávku. Římský salát snáší velmi dobře vysoké teploty, ale je mimořádně citlivý na mráz. Vysévá se koncem března a ven jej vysazujeme v druhé polovině května. V teplých oblastech jej můžeme vysévat od dubna do července přímo na záhony.

Ledový salát

Jde o zvláštní formu hlávkového salátu. Listy jsou velké, někdy různě vlnité a křehké. Pevné, uzavřené hlávky mohou dosahovat velkých rozměrů. Ledový salát je citlivý na mráz, ale ve vedrech nevybíhá do květu. Vyséváme jej od března do července.

Sazenice salátu

Pěstování salátu

Saláty vyžadují chráněné, teplé stanoviště a dostatek světla. Nemají-li dostatek světla, netvoří hlávky. V době, kdy se hlávky tvoří, potřebují nejvíce vláhy. Vzhledem k tomu, že jde o rostlinu dlouhodenní, která v teplém a suchém období za dlouhého dne vybíhá do květu, je třeba dodržovat správné agrotechnické termíny a rozlišovat jednotlivé odrůdy. Odrůdy letních salátů jsou k vybíhání mnohem odolnější.

Příprava půdy pro salát stačí zcela běžná. Přidáme kvalitní kompost a těsně před setím přidáme průmyslová hnojiva.

Ranné saláty pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme přibližně v polovině února. Ranné polní saláty vysazujeme v druhé polovině března. Vysazujeme mělce. Přímé výsevy připadají v úvahu od poloviny března. Při postupném výsevu menšího množství osiva, nejlépe ve čtrnáctidenních intervalech, sklízíme salát do září. V této době je pak nejvhodnější doba na výsev salátu ozimého.

Pěstování salátu jako letničky

Salát jsme zvyklí pěstovat v pařeništi, ve skleníku nebo v zeleninové zahrádce. Ovšem listovým salátům v různých barvách to může svědčit také v okrasné zahradě. Pestrobarevný sortiment nejrůzněji zkadeřených a přitom kompaktních hlávek k tomu přímo vybízí.





  • Hnědé skvrny na luscích hrášku Choroby hrášku Pěstování hrášku je snadné a zvládnou je i děti. Někdy i při sebelepší péči dojde k znehodnocení lusků vlivem povětrnostních podmínek. Lesklé skvrny na luscích hrášku jsou projevem napadení třásněnky zahradní. Lusky postupně mění barvu ze zelené do hnědé, jsou menší a deformované. Třásněnka zahradní nejvíce hrachu škodí..
  • Pěstování skleníkových okurek Větrání ve skleníku Při pěstování skleníkových okurek bychom měli omezit větrání na nejmenší možnou míru. Větráme teprve při teplotách nad 28 °C. Přitom mějte na paměti, že každé vyvětrání má za následek pokles vzdušné vlhkosti a nízká vzdušná vlhkost zase podporuje výskyt svilušek. Po vyvětrání je bezpodmínečně nutné vyrovnat ztrátu..
  • Padání rostlin a stísněné rostliny Padání mladých rostlin Příznaky: u semenáčků a řízkovanců začínají hnědnout kořenové krčky, mladé rostliny pak začnou přepadat a hynou. Je to typický příznak výskytu houbové choroby. Co dělat: použijeme dezinfikovaný substrát pro množení, v řídkém výsevu a v mírné vlhkosti substrátu. Při prvních příznacích choroby odstraníme napadené rostliny, zlepšíme větrání a snížíme..
  • Jak pěstovat lilek jedlý Lilek jedlý je náročný na teplo jako jiná teplomilná zelenina – např. zelenina. Nejčastěji jej pěstujeme na záhoně na černé netkané textilii. Jakmile lilek doroste do výšky 30 cm, uštípneme mu vrcholek, aby se rostlina rozvětvila. Vyšší odrůdy vyvazujeme ke kolíku. Zalévání lilku Pravidelně zaléváme. Lilek vyžaduje dostatek vláhy, aby..