Druhy salátů a jejich pěstování
Salát patří k velmi oblíbeným zeleninám. Mají krátkou vegetační dobu, a proto jsou ideální jako předplodina, meziplodina nebo plodina stálá. Saláty se často rychlí. Obsahují cenné vitamíny, především skupiny B, C E, PP, provitamín A a minerální látky.
Hlávkový salát
Odrůd hlávkového salátu existuje více jak sto druhů, lze je rozdělit do základních skupin na jarní, letní a ozimý.
Saláty listové
Listové saláty jsou určené k postupné sklizni, tzv. česání. Listy se sklízí postupně. Tento salát mívá zvláštní tvar listů a různé barvy – jsou zkadeřené, bublinkaté, vykrajované. Listy jsou dekorativní nejen na záhonu, ale také na talíři.
Barevný salát
Salát římský
Římský salát patří k jedněm z nejstarších odrůd. Moderní odrůdy tvoří podlouhlou hlávku. Římský salát snáší velmi dobře vysoké teploty, ale je mimořádně citlivý na mráz. Vysévá se koncem března a ven jej vysazujeme v druhé polovině května. V teplých oblastech jej můžeme vysévat od dubna do července přímo na záhony.
Ledový salát
Jde o zvláštní formu hlávkového salátu. Listy jsou velké, někdy různě vlnité a křehké. Pevné, uzavřené hlávky mohou dosahovat velkých rozměrů. Ledový salát je citlivý na mráz, ale ve vedrech nevybíhá do květu. Vyséváme jej od března do července.
Sazenice salátu
Pěstování salátu
Saláty vyžadují chráněné, teplé stanoviště a dostatek světla. Nemají-li dostatek světla, netvoří hlávky. V době, kdy se hlávky tvoří, potřebují nejvíce vláhy. Vzhledem k tomu, že jde o rostlinu dlouhodenní, která v teplém a suchém období za dlouhého dne vybíhá do květu, je třeba dodržovat správné agrotechnické termíny a rozlišovat jednotlivé odrůdy. Odrůdy letních salátů jsou k vybíhání mnohem odolnější.
Příprava půdy pro salát stačí zcela běžná. Přidáme kvalitní kompost a těsně před setím přidáme průmyslová hnojiva.
Ranné saláty pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme přibližně v polovině února. Ranné polní saláty vysazujeme v druhé polovině března. Vysazujeme mělce. Přímé výsevy připadají v úvahu od poloviny března. Při postupném výsevu menšího množství osiva, nejlépe ve čtrnáctidenních intervalech, sklízíme salát do září. V této době je pak nejvhodnější doba na výsev salátu ozimého.
Pěstování salátu jako letničky
Salát jsme zvyklí pěstovat v pařeništi, ve skleníku nebo v zeleninové zahrádce. Ovšem listovým salátům v různých barvách to může svědčit také v okrasné zahradě. Pestrobarevný sortiment nejrůzněji zkadeřených a přitom kompaktních hlávek k tomu přímo vybízí.
Podobné články:
- 10 nejčastějších chyb při pěstování zeleniny Pěstování zeleniny může být naplňujícím a odměňujícím zážitkem, ale zároveň vyžaduje pozornost a správné postupy. I zkušenější zahradníci se mohou dopustit chyb, které mohou ovlivnit výnos a zdraví rostlin. Následující článek přináší seznam 10 nejčastějších chyb při pěstování zeleniny a jak se jim vyhnout. Chyby při pěstování zeleniny Nesprávný výběr..
- Zdravá dýně Dýně nebo také tykve není potřeba představovat. V posledních letech se staly nedílnou součástí našeho jídelníčku. Jedná se o velmi zdravou zeleninu, která má také léčivé účinky. Dýně v kuchyni V kuchyni je možné díky dýni a několika málo ingrediencí (koření a bylinky) vytvořit chutné a výživné pokrmy. Dužnina dýně obsahuje 25..
- Tipy pro pěstování kedluben Půda pro pěstování kedluben Pro pěstování raných kedlubnů potřebujeme teplou, živinami bohatou půdu v otevřené poloze. Půda musí být také dostatečně humózní a na podzim předchozího roku je třeba do ní zarýt čerstvý chlévský hnůj. Pro rané kedlubny je nejvhodnější poloha chráněná před větrem. Výsadba raných kedlubnů se vyplatí pouze v případě,..
- Pěstování chřestu Chřest patří mezi lahůdkovou zeleninu, kterou si můžeme vypěstovat sami na zahrádce. Lidově se chřestu říká špargl. Rostlina vytváří v zemi dužnaté kořeny, ze kterých vyrůstá dřevnatý oddenek (podzemní stonek) a z jeho vrcholových pupenů nad zemí dužnaté stonky dorůstají výšky až 2 metry. Na nich jsou zakrnělé listy. V květnu chřest kvete..