Druhy salátů a jejich pěstování
Salát patří k velmi oblíbeným zeleninám. Mají krátkou vegetační dobu, a proto jsou ideální jako předplodina, meziplodina nebo plodina stálá. Saláty se často rychlí. Obsahují cenné vitamíny, především skupiny B, C E, PP, provitamín A a minerální látky.
Hlávkový salát
Odrůd hlávkového salátu existuje více jak sto druhů, lze je rozdělit do základních skupin na jarní, letní a ozimý.
Saláty listové
Listové saláty jsou určené k postupné sklizni, tzv. česání. Listy se sklízí postupně. Tento salát mívá zvláštní tvar listů a různé barvy – jsou zkadeřené, bublinkaté, vykrajované. Listy jsou dekorativní nejen na záhonu, ale také na talíři.
Barevný salát
Salát římský
Římský salát patří k jedněm z nejstarších odrůd. Moderní odrůdy tvoří podlouhlou hlávku. Římský salát snáší velmi dobře vysoké teploty, ale je mimořádně citlivý na mráz. Vysévá se koncem března a ven jej vysazujeme v druhé polovině května. V teplých oblastech jej můžeme vysévat od dubna do července přímo na záhony.
Ledový salát
Jde o zvláštní formu hlávkového salátu. Listy jsou velké, někdy různě vlnité a křehké. Pevné, uzavřené hlávky mohou dosahovat velkých rozměrů. Ledový salát je citlivý na mráz, ale ve vedrech nevybíhá do květu. Vyséváme jej od března do července.
Sazenice salátu
Pěstování salátu
Saláty vyžadují chráněné, teplé stanoviště a dostatek světla. Nemají-li dostatek světla, netvoří hlávky. V době, kdy se hlávky tvoří, potřebují nejvíce vláhy. Vzhledem k tomu, že jde o rostlinu dlouhodenní, která v teplém a suchém období za dlouhého dne vybíhá do květu, je třeba dodržovat správné agrotechnické termíny a rozlišovat jednotlivé odrůdy. Odrůdy letních salátů jsou k vybíhání mnohem odolnější.
Příprava půdy pro salát stačí zcela běžná. Přidáme kvalitní kompost a těsně před setím přidáme průmyslová hnojiva.
Ranné saláty pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme přibližně v polovině února. Ranné polní saláty vysazujeme v druhé polovině března. Vysazujeme mělce. Přímé výsevy připadají v úvahu od poloviny března. Při postupném výsevu menšího množství osiva, nejlépe ve čtrnáctidenních intervalech, sklízíme salát do září. V této době je pak nejvhodnější doba na výsev salátu ozimého.
Pěstování salátu jako letničky
Salát jsme zvyklí pěstovat v pařeništi, ve skleníku nebo v zeleninové zahrádce. Ovšem listovým salátům v různých barvách to může svědčit také v okrasné zahradě. Pestrobarevný sortiment nejrůzněji zkadeřených a přitom kompaktních hlávek k tomu přímo vybízí.
Podobné články:
- Pokroucené listy u cibule sazečky Proč jsou pokroucené listy u cibule Pokroucené listy u mladé cibule sazečky můžou mít dvě příčiny – virové poškození nebo napadení vrtalkou pórovou. Virová žlutá zakrslost se projevuje na listech tak, že jsou vidět zřetelné žluté pruhy a napadeny jsou jen některé rostliny. Cibule napadená virózou je menší. Napadení vrtalkou..
- Dusičnany v zelenině Dusičnany a dusitany Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu. Zdroj dusičnanů Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev,..
- Pěstování skleníkových rajčat Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky. Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození. V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také..
- Špenát zelný Špenát zelný patří mezi listovou zeleninu. Má vysoký obsah karotenu a také kyseliny šťavelové, kvůli které je nutné do pokrmu přidání mléka pro neutralizaci. Špenát není vhodný pro osoby trpící tvorbou oxalátových kamenů. Pěstování špenátu Špenát sejeme do řádků 15 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň sejeme..