Jak pěstovat lichořeřišnici ze semínek



Lichořeřišnice (Tropaeolum)

Rod lichořeřišnice obsahuje plazivé i keříčkovitě rostoucí formy, takže ho můžeme používat pro různé účely. Listy jsou velké, terčovité. Květy jsou na dlouhých stopkách s výraznou ostruhou, která tvoří typickou ozdobu. Kvete v barvách žlutá, oranžová, červená nebo jejich kombinace.

Lichořeřišnice - pěstování

Lichořeřišnice – pěstování

Na chráněných místech a pod ochrannými kryty můžeme lichořeřišnici vysévat na konečné stanoviště již v posledních dubnových dnech. Ve vzdálenostech 30 cm (keříčkové formy) a 50 cm (plazivé formy) dáváme do hnízd vždy po 3 až 4 semenech.

Lichořeřišnice má ráda stanoviště na plném slunci. Můžeme ji vysadit nejen na záhony, ale pěkně vypadá také v truhlících nebo různých nádobách. Kvete od června až do září.






  • Majoránka zahradní (Origanum majorana) Majoránce zahradní se daří nejlépe na záhřevných půdách s vysokým obsahem humusu a na výslunných stanovištích. Tipy pro pěstování majoránky Čerstvý chlévský hnůj majoránka nesnáší, proto ji pěstujeme až ve 2. trati. Na jílovitých půdách v deštivém létě majoránka většinou zajde. Na zastíněných stanovištích ztrácí hodně ze svých aromatických látek. Majoránka je..
  • Letnička měsíček lékařský (Calendula officinalis) a jeho pěstování Měsíček lékařský je jednoletá rostlina (letnička), kterou můžeme vysévat přímo na záhony. Aby měsíček nenasazoval květy příliš pozdě, vysejeme jej již v dubnu. Pěstování měsíčku lékařského Měsíčku lékařskému vyhovuje téměř každá půda, ale musí být dostatečně zásobena živinami. Na normální záhon (o velikosti cca 1,2 m) vyséváme 5 až 6 řádků...
  • Jak pěstovat šalvěj lékařskou Při pěstování šalvěje lékařské je dobré vědět, že je velmi citlivá na zamokřenou půdu s vysokou hladinou spodní vody a že nesnáší kyselou půdní reakci. Na jakost půdy nemá žádné zvláštní nároky. Půda pro výsadbu šalvěje musí být zpracována do velké hloubky a nesmí obsahovat čerstvý hnůj. Šalvěj můžete pěstovat i..
  • Čerstvé jarní bylinky proti únavě Sedmikráska (listy i květy) – působí dobře na zažívání a činnost jater. Od středověku bývá součástí očistných kůr. Lze ji přidávat do salátu nebo ji ochutit tvarohové pomazánky. Jitrocel kopinatý (listy) – obsahuje sliz, třísloviny, pektiny, vápník, draslík, křemík, zinek, beta-karoten a dvakrát více vitamínu C než citron. Patří mezi..