Vliv počasí na pěstování rajčat
Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat.
Teplota a sluneční svit
Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci. Při vyšších teplotách nad 30 °C může docházet k opačnému účinku, kdy rostliny přestávají kvést a plodit. Při nízkých teplotách pod 15 °C mohou trpět špatným růstem a plodností. Je proto důležité vybrat si vhodné odrůdy rajčat, které jsou přizpůsobeny klimatickým podmínkám vašeho regionu.
Rajčata milují slunce. Sluneční svit je nezbytný pro fotosyntézu a tvorbu sladkých plodů. Pokud je vaše zahrada vystavena přímému slunci, rajčata budou mít více energie pro růst a vyšší výnosy. V případě nedostatku slunečního svitu může dojít k prodloužení doby dozrávání plodů a nižší chuti.
Pěstování rajčat
Voda, vítr a déšť
Rajčata potřebují dostatek vody pro správný růst a vývoj. Při nedostatku vody mohou trpět vadnutím a suchem. Naopak, přebytek vody a neadekvátní odvodnění mohou vést ke kořenové hnilobě a dalším chorobám. Optimální způsob zavlažování rajčat je udržovat půdu stále vlhkou, ale ne přemokřenou.
Silný vítr může mít negativní vliv na rajčata, zejména pokud jsou rostliny vyšší a nemají dostatečnou oporu. Může docházet k poškození stonků, odlamování plodů a deformacím rostlin. V takovém případě je vhodné zajistit oporu, jako je například použití dřevěných kůlů nebo sítí.
Správná rovnováha mezi srážkami je pro rajčata klíčová. Při nadměrném dešti mohou rajčata trpět špatným odvodněním a zadržováním vlhkosti, což může vést k hnilobám a chorobám. Na druhou stranu, nedostatek dešťových srážek může vyžadovat pravidelnější zavlažování.
Další stresové podmínky a choroby rajčat
Počasí může ovlivnit také výskyt různých chorob u rajčat. Vlhko a deštivé období může způsobit rozvoj plísně a dalších houbových infekcí. Je důležité pravidelně kontrolovat rostliny, odstraňovat postižené listy a v případě potřeby použít organické prostředky na ochranu rostlin.
Extrémní povětrnostní podmínky, jako jsou dlouhé období vysokých teplot nebo silný déšť, mohou stresovat rajčatové rostliny a ovlivnit jejich růst a vývoj. Může se to projevit zpomaleným růstem, sníženou plodností nebo změnami ve struktuře plodů. Pravidelná péče, jako je správné zavlažování, mulčování půdy a dodávání organických hnojiv, pomáhá rostlinám překonat stresové podmínky.
Podobné články:
- Pokroucené listy u cibule sazečky Proč jsou pokroucené listy u cibule Pokroucené listy u mladé cibule sazečky můžou mít dvě příčiny – virové poškození nebo napadení vrtalkou pórovou. Virová žlutá zakrslost se projevuje na listech tak, že jsou vidět zřetelné žluté pruhy a napadeny jsou jen některé rostliny. Cibule napadená virózou je menší. Napadení vrtalkou..
- Lilek – tipy a triky pro pěstování a vaření Žlutý lilek Pokud se nám lilek zbarvil do žluta, dosáhl již své plné fyziologické zralosti a není již pro přípravu jídla vhodný. Přezrálý lilek Přezrálý lilek se vyznačuje houbovitou dužinou a tvrdými semínky. Nejchutnější a nejlahodnější jsou mladé plody. Hořký lilek Před přípravou lilku se doporučuje jej osolit a nechat..
- Uložení zeleniny v zimě Uložení zeleniny v pařeništi Z pařeniště vyvezeme zeminu, aby bylo co nejhlubší. Urovnáme do něj košťálovou a kořenovou zeleninu a zasypeme hlínou. Pařeniště necháme na podzim co nejdéle odkryté, přikryjeme jej až s příchodem prvních mrazů. Jako ochranu před silnými mrazy ještě okna pařeniště zabalíme do slámy. Při oblevě musíme pařeniště vyvětrat, aby..
- Pěstování listové zeleniny Listová zelenina je nedílnou součástí zdravé stravy. Má velkou dietetickou hodnotu, protože listy obsahují vitamíny C a B, karoten a podporují chuť k jídlu. K nejsnadněji pěstované listové zelenině patří hlávkový salát, ledový salát nebo listový salát. Dále pak štěrbák, pekingské zelí, čekanka hlávková, kozlíček polní, špenát zelný, mangold nebo lebeda zahradní...