Vliv počasí na pěstování rajčat



Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat.

Teplota a sluneční svit

Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci. Při vyšších teplotách nad 30 °C může docházet k opačnému účinku, kdy rostliny přestávají kvést a plodit. Při nízkých teplotách pod 15 °C mohou trpět špatným růstem a plodností. Je proto důležité vybrat si vhodné odrůdy rajčat, které jsou přizpůsobeny klimatickým podmínkám vašeho regionu.

Rajčata milují slunce. Sluneční svit je nezbytný pro fotosyntézu a tvorbu sladkých plodů. Pokud je vaše zahrada vystavena přímému slunci, rajčata budou mít více energie pro růst a vyšší výnosy. V případě nedostatku slunečního svitu může dojít k prodloužení doby dozrávání plodů a nižší chuti.

Pěstování rajčat

Pěstování rajčat

Voda, vítr a déšť

Rajčata potřebují dostatek vody pro správný růst a vývoj. Při nedostatku vody mohou trpět vadnutím a suchem. Naopak, přebytek vody a neadekvátní odvodnění mohou vést ke kořenové hnilobě a dalším chorobám. Optimální způsob zavlažování rajčat je udržovat půdu stále vlhkou, ale ne přemokřenou.

Silný vítr může mít negativní vliv na rajčata, zejména pokud jsou rostliny vyšší a nemají dostatečnou oporu. Může docházet k poškození stonků, odlamování plodů a deformacím rostlin. V takovém případě je vhodné zajistit oporu, jako je například použití dřevěných kůlů nebo sítí.

Správná rovnováha mezi srážkami je pro rajčata klíčová. Při nadměrném dešti mohou rajčata trpět špatným odvodněním a zadržováním vlhkosti, což může vést k hnilobám a chorobám. Na druhou stranu, nedostatek dešťových srážek může vyžadovat pravidelnější zavlažování.

Další stresové podmínky a choroby rajčat

Počasí může ovlivnit také výskyt různých chorob u rajčat. Vlhko a deštivé období může způsobit rozvoj plísně a dalších houbových infekcí. Je důležité pravidelně kontrolovat rostliny, odstraňovat postižené listy a v případě potřeby použít organické prostředky na ochranu rostlin.

Extrémní povětrnostní podmínky, jako jsou dlouhé období vysokých teplot nebo silný déšť, mohou stresovat rajčatové rostliny a ovlivnit jejich růst a vývoj. Může se to projevit zpomaleným růstem, sníženou plodností nebo změnami ve struktuře plodů. Pravidelná péče, jako je správné zavlažování, mulčování půdy a dodávání organických hnojiv, pomáhá rostlinám překonat stresové podmínky.





  • Zdravá dýně Dýně nebo také tykve není potřeba představovat. V posledních letech se staly nedílnou součástí našeho jídelníčku. Jedná se o velmi zdravou zeleninu, která má také léčivé účinky. Dýně v kuchyni V kuchyni je možné díky dýni a několika málo ingrediencí (koření a bylinky) vytvořit chutné a výživné pokrmy. Dužnina dýně obsahuje 25..
  • Jak umístit zeleninu ve skleníku? Nejčastěji se ve skleníku pěstuje paprika, okurky, rajčata, brzy na jaře listový salát. Bohužel každá zelenina má jiné nároky na podmínky. Např. rajčata potřebují suchý vzduch a nižší teploty, na rozdíl od paprik, které snesou vlhko a velké teplo. Z tohoto důvodu je potřeba ve skleníku pěstovat jen druhy zeleniny se..
  • Pěstování kapie Co je to kapie? Kapie je sladký druh paprik, bez nichž si již nedovedeme představit žádnou užitkovou zahradu. Je oblíbená pro svou chuť a využití – jako přílohová zelenina, součást salátů nebo teplých pokrmů. V botanické zralosti je kapie červená, ale lze ji konzumovat i v zeleném stavu. Je vhodná k nakládání, konzervaci..
  • Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..