Květiny do venkovské zahrady
Pro květinové záhony na venkovské zahradě je nejvhodnější pravidelný, zpravidla obdélníkovitý tvar. Jsou-li záhony většího rozměru, mohou být osázeny pravidelně i nepravidelně různými druhy květin – trvalek, letniček, dvouletek nebo cibulnatých květin, aby postupně kvetly po celou dobu vegetace.
Vhodné je umístění do koberce nízkých rostlin vyšší druhy jednotlivě jako solitéry nebo ve skupinkách. Sousedící květiny by měly spolu barvou květů i olistěním ladit. Pokud jsou záhony malé a úzké, je lepší osázet je jen jedním nebo několika málo druhy květin.
Vhodné okrasné rostliny do venkovských zahrad
Nejlepší jsou ty druhy, které jsou nenáročné na stanovištní podmínky a nevyžadují přílišnou péči.
Z okrasných dřevin jsou oblíbené šeříky pro svoje krásná latovitá květenství a jejich příjemnou vůni. Velmi vhodné jsou růže, zvláště pnoucí a původní druhy sadových růží. Ze záhonových růží se hodí spíše mnohokvěté kultivary, které kvetou dlouho. Z dalších okrasných dřevin lze použít zlatice, kdoulovce, kaliny, keřové i pnoucí zimolezy, jarní i letní tavolníky a další.
Prošlechtěné kultivary barevných jehličnanů a listnáčů s barevnými a různě tvarovanými listy nejsou do venkovské zahrady vhodné.
Z jarních trvalek se pěstují zejména různobarevné prvosenky, žluté kamzičníky, červené pivoňky (lékařská nebo úzkolistá), růžový badan s velkými kožovitými listy, srdcovka nádherná s růžově bílými květy srdíčkovitého tvaru, dvoubarevné vlčí boby, ohnivě červený mák východní, atd.
Z letních trvalek jsou oblíbené kopretiny (šarlatové i bílé), červené kohoutky, různobarevné plamenky latnaté (vysoké floxy), zavinutky, do modra laděné stračky vyvýšené, žluté divizny (jejichž květy lze sbírat do léčivých čajů), žluté třapatky (rudbekie) a další.
Z podzimních trvalek se ve venkovské zahradě uplatní zejména hvězdnice, ať už vysoké jako solitéry nebo nízké astry keříčkové, vhodné zejména na obruby záhonů. Do venkovsky laděné zahrady dále patří různobarevné drobnokvěté listopadky, žluté až červenohnědé zápleváky, tmavomodrý oměj (je jedovatý) atd. Ozdobou zahrady dlouho do zimy jsou plody mochyně ve tvaru oranžových lampionků. Protože se rostliny svými podzemními oddenku rozrůstají do šířky, je nutné pro ně v zahradě vybrat vhodné místo.
Pěstování hvězdnice
Z cibulnatých a hlíznatých květin jsou pro jaro nejvhodnější drobné sněženky, bledule, ladoňky, modřence a talovíny, z větších druhů žluté narcisy, různobarevné tulipány a oranžový řebčík královský. Z letních druhů se často pěstují lilie bělostná i královská, různobarevné jiřinky, zvláště nízké mignonky, které si lze v prvním roce vypěstovat ze semen a v dalších letech pěstovat z hlíz sklizených v prvním roce pěstování.
Z letniček patří do venkovské zahrady nejrůznější druhy kvetoucí v různých pestrých barvách, např. měsíček, hledík, astra čínská, jednoletý mák, krásenka, ostálky, aksamitníky, slunečnice atd.
Z dvouletek se pěstují např. náprstník, hvozdník bradatý, pomněnka, proskurník topolovka, chejr vonný, zvonek prostřední aj.
Kvetoucí louka
V posledních letech je velkým hitem zakládání kvetoucí louky u venkovské chalupy. Kvetoucí louky jsou složeny z různých trav také z původních druhů trvalek rostoucích na přirozených loukách. Patří mezi ně např. kohoutek, kopretina, chrpa, kakost, vrbovka, chrastavec, šalvěj, silenka, kyprej, zvonek, řebříček, hlaváč, pryskyřník.
Stanoviště pro takovou okrasnou louku má mít půdu spíše méně úrodnou. Louka se seče dvakrát do roka, maximálně třikrát. Poprvé až po odkvětu květin. Jinak nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
Osivo pro kvetoucí louku lze zakoupit v obchodě se zahradnickými potřebami.
Podobné články:
- Přesazování, dělení a množení kosatců Nejvhodnější dobou pro přesazování a dělení kosatců jsou letní měsíce od poloviny července do poloviny srpna. Protože kosatce na jednom stanovišti pěstujeme 3 až 4 roky, je přesazení nezbytností. Z estetického hlediska starší kosatce ve středu ztrácejí oddenky, výhony zde nevyrůstají a květiny vypadají nevzhledně. Proto je nutné je přesadit a..
- Ošetřování popínavých růží Jak se starat o popínavé růže? Během vegetace popínavé růže podle potřeby zavlažujeme, přihnojujeme a chráníme proti chorobám a škůdcům. Při jarním řezu odstraňujeme ve starších keřích výhony starší než 4 roky, u ponechaných výhonů odstřihneme jejich namrzlé a zaschlé konce a zakrátíme jejich příliš dlouhý obrost. Silné jednoleté výhony..
- Máta peprná v bylinkové zahrádce Pěstování máty peprné Ani máta peprná by neměla chybět na naší bylinkové zahrádce. Nevyniká sice tolik krásou jako jiné bylinky, ale čaj z ní je výborný. Mátu pěstujeme na polostinném, vlhčím místě. V dobrých podmínkách se značně rozrůstá. Má silnou mentolovou vůni a příjemnou, chladivou chuť. Použití máty Nejrůznější přípravky z máty se..
- Vegetační klid u klívií, kamélií a kaktusů Klívie Klívie od konce podzimu potřebuje teplotu do 10°C, zálivku jen velmi omezenou (aby neuvadaly listy) a žádné hnojení. Jakmile u klívie vyraší květ a dosáhne alespoň deseticentimetrové výšky, začneme opět zalévat. Odměnou je záplava květů, které se po chladném přezimování odmění. Podobně jako klívie, jsou na tom i další..