Pěstování batátů

Batáty jsou původem z tropického a subtropického podnebí, ale může dobře růst i v našich klimatických podmínkách – stejně jako brambory. Povijnice batátová byla do Evropy dovezena po objevení Ameriky. Pro jejich chuť byly označeny jako sladké brambory.

Batáty obsahují hodně vlákniny a přírodních cukrů. Navíc mají vysoký podíl antioxidantů, vitamínů a minerálních látek – především draslík, vápník a fosfor. Dužnina může mít různou barvu, např. oranžovou, fialovou …

Jak pěstovat batáty

Batáty pěstujeme, stejně jako brambory, z hlíz. Není ovšem možné použít batáty zakoupené v prodejnách zeleniny, protože ty jsou ošetřené proti klíčení. Sadbu proto zakoupíme v zahradnických prodejnách. Vysazujeme, jakmile pominou jarní mrazíky.

Pěstování batátů

Hlízy vložíme do předem připravených jamek (podobně jako brambory). Půda by měla být lehká, spíše písečná. Nové hlízy rostou všemi směry. Přihnojujeme organickými hnojivy.

Batáty sklízíme od konce září do konce října. Na jedné rostlině je asi 5 až 7 hlíz, které mohou být velké až 30 cm. Batáty uskladňujeme v chladném sklepě v nádobách s vlhkým pískem. Uskladněné vydrží v dobrém stavu asi 3 měsíce.

Použití batátů v kuchyni

Batáty se používají jako příloha, příprava je podobná jako u brambor. Můžeme z nich připravit kaši, péct v troubě nebo v páře a vařit.

Podobné články:

Rané výsevy zeleniny Pěstování řapíkatého celeru Pěstování fenyklu sladkého Pěstujeme pastinák Jakou zeleninu pěstovat a v jakém množství

• Problémy při pěstování salátu v zahradě nebo v pařeništi Salát je oblíbenou plodinou pro pěstování v zahradách i pařeništích. Je oblíbený pro svoji svěží chuť a bohatou výživou. Nicméně, jako u každé plodiny, mohou se i při pěstování salátu vyskytnout určité výzvy a problémy. Problémy s půdou Kvalita půdy hraje klíčovou roli při pěstování salátu. Příliš těžká nebo jílovitá..
• Pěstování řapíkatého celeru Řapíkatý celer Z řapíkatého celeru se využívají jen masité, jemné řapíky. Nevytvářejí žádné bulvy. Řapíkatý celer patří ke kořenovým zeleninám, které ještě příliš nevešly ve známost. Přitom jeho využití v kuchyni je značné. Připravovat jej lze v syrovém nebo vařeném stavu – přidáváme jej do polévek, pod maso, můžeme z něj dělat osvěžující kořeněné..
• Rané výsevy zeleniny Vysévání kořenové zeleniny Časně zjara vyséváme na záhony především zeleniny s dlouhou dobou klíčení a celkového vývoje. Jsou to zejména kořenové zeleniny jako mrkve, petržel, pastinák a černý kořen, které se sklízejí většinou až na podzim. Vysévání cibule Kromě kořenové zeleniny se také časně zjara seje také cibule kuchyňská. Ta se..
• Kedlubny – velká sklizeň Jak vypěstovat více kedluben z jedné rostliny V půdě zásobené dobře živinami můžeme získat během sezóny z jedné rostliny kedlubnu více bulev. Při první sklizni odřezáváme bulvu tak, aby košťál a několik spodních listů zůstaly na záhonu. Na okraji odříznutého košťálu se vytvoří několik malých nových bulviček. Jsou sice drobnější, ale zato..