Leden v okrasné zahradě
Co dělat v lednu v okrasné zahradě
V lednu, kdy nemrzne a je sucho, můžeme na trávníky rozhodit prosátou kompostovanou zeminu. Vrstva by měla být silná asi 2 cm. Rovnoměrnost zajistíme rozhrnutím pomocí hrábí.
K zimnímu sestříhání živých plotů z listnatých dřevin si vybereme pokud možno bezmrazé dny. Stříhání rostlin za silného mrazu může způsobit škody, protože větve jsou křehké.
Živé ploty z listnatých dřevin, které jsou ve spodní části bez obrostu oživíme pouze zmlazovacím řezem hluboko do starého dřeva. Dřeviny na jaře obrazí.
Okrasné keře, které již během léta vytvořily květní pupeny nesmíme v zimě prořezávat, protože bychom zničili násadu květů. Mezi tyto dřeviny patří: šeřík, zlatice, vistárie, štědřenec, lýkovec a okrasné třešně.
Keře, které kvetou na krátkých jarních výhonech, zkracujeme jen málo. Patří sem zejména tavolníky, trojpuky, kaliny nebo vajgélie.
Pokud máte ve sklepě lekníny na přezimování, je nutné je pravidelně prohlédnout, aby neuschly nebo neshnily.
V okrasné zahradě, na skalce nebo v záhonech s trvalkami pravidelně kontrolujeme zimní přikrývku.
Leden v okrasné zahradě
Při lednových mrazech, kdy není sníh, přidáme růžím nastýlku z listí nebo chvojí. Takto jsou lépe chráněny před vymrznutím.
Po vydatném sněžení opatrně odstraňujeme sníh, který ulpěl na jehličnanech. Zejména těžký mokrý sníh může způsobit velké škody polámáním větví.
V lednu je potřeba kontrolovat uložené hlízy jiřinek, mečíků a begónií, aby nedošlo k jejich poškození hnilobou nebo plísní.
Rostliny a květiny v kořenáčích, které jste nechali přezimovat v bezmrazých místnostech musíme občas zalít i v zimě. Patří sem např. oleandry, brslen japonský, atd.
Pomněnky a macešky zakryjeme lehce chvojím jen v případě, že nenapadl sníh. Květiny tak ochráníme a budou na jaře krásné.
Během ledna můžeme množit celou řadu opadavých keřů, a to pomocí dřevitých řízků. Jedná se především o zlatice, tavolníky, tamaryšky nebo meruzalky. Uřízneme silné vyzrálé výhony, které rozdělíme na několik řízků s pupeny. Ty pak založíme v chladném sklepě a zjara je zapícháme na záhon.
Pokud je to možné, nechodíme po zmrzlých trávnících, protože na tomto místě vytvoříme cestičku, která zůstane dlouho jako nevzhledný hnědý pruh.
Podobné články:
- Zahrady pro společné aktivity a komunitní zahrady Zahrady jsou tradičně vnímány jako soukromý prostor, ale existuje i trend zaměřený na zahrady pro společné aktivity a komunitní zahrady. Tyto zahrady se stávají místem setkávání, sdílení zkušeností a společné práce. Komunitní zahrady V komunitních zahradách si lidé mohou pronajmout malou plochu, aby si mohli pěstovat své vlastní plodiny. Tyto..
- Truhlíky na podzim Balkonové květiny mohou okna zdobit až do pozdního podzimu. Pelargonie je nutné před prvními mrazíky chránit. Jiné květiny, jako např. bidens nebo verbena, vydrží i slabší mráz. Na podzim je vhodné období pro množení převislých muškátů. Řízky bereme z dobře narostlých a zdravých květin. Řízky zapichujeme do truhlíku s vlhkým pískem, který..
- Hořec v zahradě Hořec – Gentiana – patří mezi letničky, dvouletky nebo i trvalky. Některé druhy jsou poloopadavé, jiné stálezelené. Hořec se pěstuje pro modré květy. Vysazujeme jej do skalek. Jsou plně mrazuvzdorné. Prospívá jim slunce nebo polostín a humózní, dobře propustná, vlhká, kyselá půda. V přírodě některé druhy rostou i na vápenci. Množení..
- Jaké rostliny sázíme do samozavlažovacích truhlíků? Pěstování rostlin v samozavlažovacím truhlíku Do samozavlažovacích truhlíků sázíme nejen muškáty, petúnie, fuchsie, begónie a verbeny, ale lze v nich pěstovat také zeleninu, např. pažitku, řeřichu, cibuli. Vhodné jsou i pro pěstování bylinek a léčivých rostlin, jako máta peprná, meduňka lékařská, šalvěj atd. Daří se v nich dobře i některým dřevinám –..