Violka vonná (Viola odorata)
Pěstování violky vonné
Violka vonná, lidově zvaná fialka je dobře známou květinou. Roste v zákoutích zahrad, parků nebo také v lesích. Málokdo ví, že fialka je také léčivka.
Violka vonná se řadí do čeledi violkovité. Je to vytrvalá, nízká rostlina s krátkým, tlustým oddenkem a četnými kořeny. Rostlina vytváří palzivé výhony, které zakoření a kvetou až druhým rokem. Listy jsou uspořádány v přízemní růžici. Lodyha se nevytváří. Květy jsou vonné, sytě fialovomodré až načervenale fialové. Vzácně mohou být také bílé. Plod violky vonné je kulovitá tobolka se semeny. Kvete v březnu až květnu, ale vzhledem k době kvetení není mnoho květů opyleno, protože v tomto období není dostatek opylovačů. Koncem léta se objevují druhé nenápadné květy, které e nikdy neotevírají a opylují se vlastním pylem. Následně rostlina vytváří tobolky s klíčivými semeny. Rostlina je odolná až do cca – 20°C.
Rozmnožování violky vonné
Violka vonná
Violka vonná se rozmnožuje semeny, dělením trsů, výhony nebo řízky. Roste na stanovištích chráněných před větry, na polostinných místech. Ve stínu špatně kvete. Daří se jí ve většině zemin, ale nejlépe v humózní, vlhké a dobře propustné zemině bohaté na dusík. Půda by neměla nikdy vyschnout. Rostlina tvoří výhony, které při kontaktu s půdou snadno zakoření a vznikne tak nová rostlina.
Škůdci violky vonné
Violku napadají zejména roztoči, ale také mšice, slimáci, padlí. Vhodné podmínky pro škůdce se vytváří v horkých a suchých podmínkách.
Léčivé účinky violky vonné
Pro léčebné účely se využívají violky s vonícími květy. Květy a mladé listy se sbírají v březnu až dubnu. Listy mají příjemnou jemnou chuť. Květy se sbírají nejlépe na začátku kvetení. Nejkvalitnější jsou tmavé květy ze stinných míst. Světlé květy se pro léčivé účely nevyužívají. Květy a listy se suší v tenké vrstvě.
Oddenek se sbírá v září a říjnu. Nakrájí se na plátky a pak se suší.
Violka vonná se využívá na choroby dýchacího ústrojí, při revmatismu, na choroby dutiny ústní a kožní problémy.
Podobné články:
- Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris) Mateřídouška je polokeřík s plazivou lodyhou. Drobné květy v hlavatém květenství mají červenofialovou barvu. Celá rostlina příjemně voní. Jak pěstovat mateřídoušku Na našem území se vyskytují čtyři druhy mateřídoušek, ale celý rod je velmi proměnlivý a vyskytují se i další kříženci. K léčení se používají všechny druhy, pouze mateřídouška s citronovou vůní, rostoucí v přírodě,..
- Koření v kuchyni – kmín Kmín má zvláštní vlastnosti, kvůli nimž se doporučuje jeho přidávání do jídel nebo konzumace ve formě odvaru. Má léčivé účinky při chorobách žaludku, střev a jater. Je doporučován kojícím matkám. K vnějšímu použití se vtírá při revmatismu a jako čaj při zánětu pohrudnice. Kmín obsahuje éterický olej, který mírní křeče a..
- Estragon (Artemisia dracunculus) Pěstování estragonu V našich podmínkách se pěstuje forma ruská a francouzská. Ta je chutnější, ale není mrazuvzdorná, přezimuje pouze v nádobě v bezmrazé místnosti. Sběr estragonu Sbíráme lístky nebo celou nať, kterou seřízneme cca 1/3 nad zemí, aby mohla rostlina opět obrazit. Použití v kuchyni Čerstvé lístky jsou vynikající v bylinkovém másle, přidávají se o..
- Pěstování kopru Kopr je rostlinou svatojánskou. Byl znám již ve starém Egyptě. Kopr vyséváme do řádků na slunném záhoně. Použití kopru Mladé listy přidáváme do omáček, pomazánek a salátů. Bez kvetoucích vrcholků se neobejde nakládání okurek a jiné zeleniny. Podobné články: Hvězdnice alpská – Aster Alpinus Skalka vynahradí horskou přírodu Bylinka měsíček..