Violka vonná (Viola odorata)
Pěstování violky vonné
Violka vonná, lidově zvaná fialka je dobře známou květinou. Roste v zákoutích zahrad, parků nebo také v lesích. Málokdo ví, že fialka je také léčivka.
Violka vonná se řadí do čeledi violkovité. Je to vytrvalá, nízká rostlina s krátkým, tlustým oddenkem a četnými kořeny. Rostlina vytváří palzivé výhony, které zakoření a kvetou až druhým rokem. Listy jsou uspořádány v přízemní růžici. Lodyha se nevytváří. Květy jsou vonné, sytě fialovomodré až načervenale fialové. Vzácně mohou být také bílé. Plod violky vonné je kulovitá tobolka se semeny. Kvete v březnu až květnu, ale vzhledem k době kvetení není mnoho květů opyleno, protože v tomto období není dostatek opylovačů. Koncem léta se objevují druhé nenápadné květy, které e nikdy neotevírají a opylují se vlastním pylem. Následně rostlina vytváří tobolky s klíčivými semeny. Rostlina je odolná až do cca – 20°C.
Rozmnožování violky vonné
Violka vonná
Violka vonná se rozmnožuje semeny, dělením trsů, výhony nebo řízky. Roste na stanovištích chráněných před větry, na polostinných místech. Ve stínu špatně kvete. Daří se jí ve většině zemin, ale nejlépe v humózní, vlhké a dobře propustné zemině bohaté na dusík. Půda by neměla nikdy vyschnout. Rostlina tvoří výhony, které při kontaktu s půdou snadno zakoření a vznikne tak nová rostlina.
Škůdci violky vonné
Violku napadají zejména roztoči, ale také mšice, slimáci, padlí. Vhodné podmínky pro škůdce se vytváří v horkých a suchých podmínkách.
Léčivé účinky violky vonné
Pro léčebné účely se využívají violky s vonícími květy. Květy a mladé listy se sbírají v březnu až dubnu. Listy mají příjemnou jemnou chuť. Květy se sbírají nejlépe na začátku kvetení. Nejkvalitnější jsou tmavé květy ze stinných míst. Světlé květy se pro léčivé účely nevyužívají. Květy a listy se suší v tenké vrstvě.
Oddenek se sbírá v září a říjnu. Nakrájí se na plátky a pak se suší.
Violka vonná se využívá na choroby dýchacího ústrojí, při revmatismu, na choroby dutiny ústní a kožní problémy.
Podobné články:
- Neobvyklé koření v kuchyni – anýz, fenykl a badyán Anýz Anýz vypadá jako dvounožky podobné kmínu, které můžou mít hruškovitý tvar. Sušené jsou uprostřed zmáčklé s drsným povrchem. Toto koření má zelenošedou barvu a zvláštní typickou vůni. Používá se zejména coby perníkové koření a do některých druhů chleba. Fenykl Sušené dvounožky fenyklu mají vynikající silnou aromatickou vůni a chuť. Fenykl..
- Koření v kuchyni – petržel Známe dva druhy petržele – s hladkými a kadeřavými listy. Petržel s kadeřavými listy je dekorativní, proto ho používáme zejména ke zdobení jídel. Petržel s hladkými listy je zase aromatičtější. Kromě čerstvé nati používáme rovněž kořen petržele. V zelené části je velké množství vitamínů, proto ji dáváme všude, kde se hodí. Petržel obsahuje především..
- Třezalka (Hypericum perfoliatum) Pěstování třezalky Tuto léčivku běžně rostoucí v naší přírodě najdeme na chudých lučních půdách a mezích. Odtud si ji můžeme snadno přesadit do zahrádky. Na pěstování je třezalka zcela nenáročná. Sběr třezalky V době kvetení třezalky, sbíráme listy a vrcholy s květy na sušení, nejlépe hned po ránu. Léčivé účinky třezalky Třezalkový čaj..
- Bylinky na zahradě Bylinky jsou početná skupina rostlin, která dokáže zahradu nejen ozdobit, velmi často pěkně voní a navíc nám přináší i užitek. Najdeme mezi nimi jednoleté ale i vytrvalé druhy. Mnohé bylinky můžeme pěstovat za oknem nebo na balkóně. Některé ale dovedou výrazně ozdobit i trvalkový záhon. Je potřeba jen vědět, jaké..