Jarní košťálová zelenina



Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák.

Nároky na půdu

Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta.

Vysazování košťálové zeleniny

K výsadbě použijeme sazenice předpěstované z výsevu semen koncem ledna až začátkem února. Nejlepší jsou hrnkované sazenice, dobrých výsledků lze dosáhnout i se sazenicemi přepichovanými do pařeniště, odkud je s dostatečně velkými kořenovými balíčky přesadíme přímo na pěstební záhon.

Doba a způsob výsadby košťálové zeleniny

Na záhony s pohnojenou a dobře prokypřenou půdou vysazujeme při vhodném počasí otužilé sazenice brokolice, květáku a zelí již začátkem dubna. Sazenice kapusty a kedlubny můžeme dávat ven od poloviny dubna. Kedlubny sázíme ve sponu 25×25 cm, ostatní druhy košťálové zeleniny 40×40 cm. Při smíšené výsadbě jednotlivé druhy na záhonu rozmístíme střídavě. Sazenice dobře zalijeme. Na ochranu proti poškození pozdními mrazíky a škůdci přikryjeme záhon netkanou textilií.

Kapusta hlávková

Kapusta hlávková

Sklízení košťálové zeleniny

Rané košťáloviny sklízíme ze záhonů od poloviny června do poloviny července ihned, jakmile dozrají do konzumní velikosti. Při opožděné sklizni hlávky zelí a kapusty praskají, růžice květáku se rozpadají, bulvy kedluben dřevnatí a ztrácení na chuti. U květáku je důležité na počátku vývoje růžic zalamovat nad nimi vnější listy, aby růžice zůstaly pevné a bílé. Brokolice po sklizni hlavní růžice ponecháme déle na záhonu, protože v paždí listů se jim až do podzimu vyvíjejí menší růžice.





  • Problémy při pěstování petržele v zahradě nebo v pařeništi Petržel je ceněná bylina, která se hojně využívá v kuchyni pro svou charakteristickou chuť a vůni. Stejně jako u každé plodiny mohou i u pěstování petržele nastat různé problémy, které je třeba řešit. Pomalé klíčení semínek Petržel je známá pomalým klíčením, což může být frustrující pro zahrádkáře, kteří chtějí rychlé..
  • Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...
  • Pěstování skleníkových okurek Větrání ve skleníku Při pěstování skleníkových okurek bychom měli omezit větrání na nejmenší možnou míru. Větráme teprve při teplotách nad 28 °C. Přitom mějte na paměti, že každé vyvětrání má za následek pokles vzdušné vlhkosti a nízká vzdušná vlhkost zase podporuje výskyt svilušek. Po vyvětrání je bezpodmínečně nutné vyrovnat ztrátu..
  • Lilek – tipy a triky pro pěstování a vaření Žlutý lilek Pokud se nám lilek zbarvil do žluta, dosáhl již své plné fyziologické zralosti a není již pro přípravu jídla vhodný. Přezrálý lilek Přezrálý lilek se vyznačuje houbovitou dužinou a tvrdými semínky. Nejchutnější a nejlahodnější jsou mladé plody. Hořký lilek Před přípravou lilku se doporučuje jej osolit a nechat..