Jarní košťálová zelenina



Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák.

Nároky na půdu

Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta.

Vysazování košťálové zeleniny

K výsadbě použijeme sazenice předpěstované z výsevu semen koncem ledna až začátkem února. Nejlepší jsou hrnkované sazenice, dobrých výsledků lze dosáhnout i se sazenicemi přepichovanými do pařeniště, odkud je s dostatečně velkými kořenovými balíčky přesadíme přímo na pěstební záhon.

Doba a způsob výsadby košťálové zeleniny

Na záhony s pohnojenou a dobře prokypřenou půdou vysazujeme při vhodném počasí otužilé sazenice brokolice, květáku a zelí již začátkem dubna. Sazenice kapusty a kedlubny můžeme dávat ven od poloviny dubna. Kedlubny sázíme ve sponu 25×25 cm, ostatní druhy košťálové zeleniny 40×40 cm. Při smíšené výsadbě jednotlivé druhy na záhonu rozmístíme střídavě. Sazenice dobře zalijeme. Na ochranu proti poškození pozdními mrazíky a škůdci přikryjeme záhon netkanou textilií.

Kapusta hlávková

Kapusta hlávková

Sklízení košťálové zeleniny

Rané košťáloviny sklízíme ze záhonů od poloviny června do poloviny července ihned, jakmile dozrají do konzumní velikosti. Při opožděné sklizni hlávky zelí a kapusty praskají, růžice květáku se rozpadají, bulvy kedluben dřevnatí a ztrácení na chuti. U květáku je důležité na počátku vývoje růžic zalamovat nad nimi vnější listy, aby růžice zůstaly pevné a bílé. Brokolice po sklizni hlavní růžice ponecháme déle na záhonu, protože v paždí listů se jim až do podzimu vyvíjejí menší růžice.






  • Pěstování batátů Batáty jsou původem z tropického a subtropického podnebí, ale může dobře růst i v našich klimatických podmínkách – stejně jako brambory. Povijnice batátová byla do Evropy dovezena po objevení Ameriky. Pro jejich chuť byly označeny jako sladké brambory. Batáty obsahují hodně vlákniny a přírodních cukrů. Navíc mají vysoký podíl antioxidantů, vitamínů a..
  • Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...
  • Kedlubny – velká sklizeň Jak vypěstovat více kedluben z jedné rostliny V půdě zásobené dobře živinami můžeme získat během sezóny z jedné rostliny kedlubnu více bulev. Při první sklizni odřezáváme bulvu tak, aby košťál a několik spodních listů zůstaly na záhonu. Na okraji odříznutého košťálu se vytvoří několik malých nových bulviček. Jsou sice drobnější, ale zato..
  • Příprava zeleninové zahrady na zimu Úklid zeleninové zahrady Na záhonech necháváme jen růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór, kozlíček-polníček, kořeny černého kořenu, pastináku, případně kořeny petržele a mangoldu. Proti mrazu je přikryjeme listím a chvojím. Ostatní na podzim sklizenou zeleninu, uloženou ve sklepě nebo v zazimovací jámě, kontrolujeme, zda se nekazí a běžně ji konzumujeme. Zbytky..