Jarní košťálová zelenina



Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák.

Nároky na půdu

Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta.

Vysazování košťálové zeleniny

K výsadbě použijeme sazenice předpěstované z výsevu semen koncem ledna až začátkem února. Nejlepší jsou hrnkované sazenice, dobrých výsledků lze dosáhnout i se sazenicemi přepichovanými do pařeniště, odkud je s dostatečně velkými kořenovými balíčky přesadíme přímo na pěstební záhon.

Doba a způsob výsadby košťálové zeleniny

Na záhony s pohnojenou a dobře prokypřenou půdou vysazujeme při vhodném počasí otužilé sazenice brokolice, květáku a zelí již začátkem dubna. Sazenice kapusty a kedlubny můžeme dávat ven od poloviny dubna. Kedlubny sázíme ve sponu 25×25 cm, ostatní druhy košťálové zeleniny 40×40 cm. Při smíšené výsadbě jednotlivé druhy na záhonu rozmístíme střídavě. Sazenice dobře zalijeme. Na ochranu proti poškození pozdními mrazíky a škůdci přikryjeme záhon netkanou textilií.

Kapusta hlávková

Kapusta hlávková

Sklízení košťálové zeleniny

Rané košťáloviny sklízíme ze záhonů od poloviny června do poloviny července ihned, jakmile dozrají do konzumní velikosti. Při opožděné sklizni hlávky zelí a kapusty praskají, růžice květáku se rozpadají, bulvy kedluben dřevnatí a ztrácení na chuti. U květáku je důležité na počátku vývoje růžic zalamovat nad nimi vnější listy, aby růžice zůstaly pevné a bílé. Brokolice po sklizni hlavní růžice ponecháme déle na záhonu, protože v paždí listů se jim až do podzimu vyvíjejí menší růžice.






  • Pěstební plán K čemu je dobrý pěstební plán Pro nejčastější způsob pěstování zeleniny střídáním plodin si vytvoříme pěstební plán. Když ho dobře propracujeme, poslouží nám nejen na letošní rok, ale může se stát naším pěstebním modelem na mnoho dalších let. Záhony zelinářské zahrady si rozdělíme na čtyři díly – tzv. tratě. Na..
  • Druhy salátů a jejich pěstování Salát patří k velmi oblíbeným zeleninám. Mají krátkou vegetační dobu, a proto jsou ideální jako předplodina, meziplodina nebo plodina stálá. Saláty se často rychlí. Obsahují cenné vitamíny, především skupiny B, C E, PP, provitamín A a minerální látky. Hlávkový salát Odrůd hlávkového salátu existuje více jak sto druhů, lze je rozdělit..
  • Salát – listová zelenina Salát je oblíbená listová zelenina. Obsahuje celou řadu vitamínů a minerálních látek. Jedná se o jednoletou rostlinu. Pro pěstování salátu jsou nejlepší teploty kolem 20 °C, při větším teple rostliny rychle vybíhají do květu. Druhy salátů Hlávkový salát máslový – listy jsou hladké s výrazným středním žebrem. Barva listů je zelená,..
  • Pěstujeme rajčata Rajčata potřebují pro úspěšné pěstování záhon v teplé slunečné poloze, chráněné proti studeným větrům. Nejlépe tedy polohu chráněnou např. zdí nebo vyššími rostlinami. Vyžadují úrodnou, dobře propustnou a snadno záhřevnou půdu. Rajčata sázíme teprve tehdy, když nehrozí pozdní jarní mrazíky. Nejvíce se pěstují hybridní tyčková rajčata. Rajčata sázíme do sponu 50..