Jarní košťálová zelenina



Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák.

Nároky na půdu

Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta.

Vysazování košťálové zeleniny

K výsadbě použijeme sazenice předpěstované z výsevu semen koncem ledna až začátkem února. Nejlepší jsou hrnkované sazenice, dobrých výsledků lze dosáhnout i se sazenicemi přepichovanými do pařeniště, odkud je s dostatečně velkými kořenovými balíčky přesadíme přímo na pěstební záhon.

Doba a způsob výsadby košťálové zeleniny

Na záhony s pohnojenou a dobře prokypřenou půdou vysazujeme při vhodném počasí otužilé sazenice brokolice, květáku a zelí již začátkem dubna. Sazenice kapusty a kedlubny můžeme dávat ven od poloviny dubna. Kedlubny sázíme ve sponu 25×25 cm, ostatní druhy košťálové zeleniny 40×40 cm. Při smíšené výsadbě jednotlivé druhy na záhonu rozmístíme střídavě. Sazenice dobře zalijeme. Na ochranu proti poškození pozdními mrazíky a škůdci přikryjeme záhon netkanou textilií.

Kapusta hlávková

Kapusta hlávková

Sklízení košťálové zeleniny

Rané košťáloviny sklízíme ze záhonů od poloviny června do poloviny července ihned, jakmile dozrají do konzumní velikosti. Při opožděné sklizni hlávky zelí a kapusty praskají, růžice květáku se rozpadají, bulvy kedluben dřevnatí a ztrácení na chuti. U květáku je důležité na počátku vývoje růžic zalamovat nad nimi vnější listy, aby růžice zůstaly pevné a bílé. Brokolice po sklizni hlavní růžice ponecháme déle na záhonu, protože v paždí listů se jim až do podzimu vyvíjejí menší růžice.





  • TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Kterou zeleninu má smysl pěstovat jako hlavní produkty na naší zahradě? Z neobvyklých druhů můžeme pěstovat rebarboru, chřest, topinambury, ačokču, tuřín nebo různou listovou zeleninu. V obchodech je lze koupit jen občas a cena není příliš příznivá. Vhodná a nenáročná k pěstování je také cukrová kukuřice, která patří k teplomilným druhům, proto ji vysazujeme..
  • Netradiční zelenina na zahradě K běžně pěstovaným druhům zeleniny na našich zahradách patří mrkev, petržel, okurky nebo rajčata. V našich klimatických podmínkách ale můžeme dát prostor i některým exotickým plodům – např. baklažánu, ačokči, mexické okurce, melounu, nebo lagenárii. Exotická zelenina, kterou můžeme pěstovat na našich zahradách: Ačokča (Cyclanthera pedata) je bujně rostoucí popínavá liána s menšími..
  • Pěstování skleníkových rajčat Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky. Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození. V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také..
  • Padání rostlin a stísněné rostliny Padání mladých rostlin Příznaky: u semenáčků a řízkovanců začínají hnědnout kořenové krčky, mladé rostliny pak začnou přepadat a hynou. Je to typický příznak výskytu houbové choroby. Co dělat: použijeme dezinfikovaný substrát pro množení, v řídkém výsevu a v mírné vlhkosti substrátu. Při prvních příznacích choroby odstraníme napadené rostliny, zlepšíme větrání a snížíme..