Vliv počasí na pěstování rajčat
Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat.
Teplota a sluneční svit
Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci. Při vyšších teplotách nad 30 °C může docházet k opačnému účinku, kdy rostliny přestávají kvést a plodit. Při nízkých teplotách pod 15 °C mohou trpět špatným růstem a plodností. Je proto důležité vybrat si vhodné odrůdy rajčat, které jsou přizpůsobeny klimatickým podmínkám vašeho regionu.
Rajčata milují slunce. Sluneční svit je nezbytný pro fotosyntézu a tvorbu sladkých plodů. Pokud je vaše zahrada vystavena přímému slunci, rajčata budou mít více energie pro růst a vyšší výnosy. V případě nedostatku slunečního svitu může dojít k prodloužení doby dozrávání plodů a nižší chuti.
Pěstování rajčat
Voda, vítr a déšť
Rajčata potřebují dostatek vody pro správný růst a vývoj. Při nedostatku vody mohou trpět vadnutím a suchem. Naopak, přebytek vody a neadekvátní odvodnění mohou vést ke kořenové hnilobě a dalším chorobám. Optimální způsob zavlažování rajčat je udržovat půdu stále vlhkou, ale ne přemokřenou.
Silný vítr může mít negativní vliv na rajčata, zejména pokud jsou rostliny vyšší a nemají dostatečnou oporu. Může docházet k poškození stonků, odlamování plodů a deformacím rostlin. V takovém případě je vhodné zajistit oporu, jako je například použití dřevěných kůlů nebo sítí.
Správná rovnováha mezi srážkami je pro rajčata klíčová. Při nadměrném dešti mohou rajčata trpět špatným odvodněním a zadržováním vlhkosti, což může vést k hnilobám a chorobám. Na druhou stranu, nedostatek dešťových srážek může vyžadovat pravidelnější zavlažování.
Další stresové podmínky a choroby rajčat
Počasí může ovlivnit také výskyt různých chorob u rajčat. Vlhko a deštivé období může způsobit rozvoj plísně a dalších houbových infekcí. Je důležité pravidelně kontrolovat rostliny, odstraňovat postižené listy a v případě potřeby použít organické prostředky na ochranu rostlin.
Extrémní povětrnostní podmínky, jako jsou dlouhé období vysokých teplot nebo silný déšť, mohou stresovat rajčatové rostliny a ovlivnit jejich růst a vývoj. Může se to projevit zpomaleným růstem, sníženou plodností nebo změnami ve struktuře plodů. Pravidelná péče, jako je správné zavlažování, mulčování půdy a dodávání organických hnojiv, pomáhá rostlinám překonat stresové podmínky.
Podobné články:
- Jaký je u česneku rozdíl mezi paličákem a nepaličákem? Česnek rozdělujeme na paličák a nepaličák. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak je poznáme? Paličák vytváří na vrcholu palici (květenství s květy a pacibulkami), které je nutné odstranit, jinak snižuje výnos. Má velké stroužky, které jakoby směřují ke středu, na pohled je atraktivnější. Nepaličák nevytváří květenství, takže se nevysiluje. Lépe..
- Jak pěstovat česnek Česnek je oblíbená plodina, bez které se neobejde žádná kuchařka. Sázíme jej buď na jaře nebo na podzim. Pěstovat česnek dokáže i úplný začátečník. Nejdůležitější je správné načasování výsadby a sklizně. Vysazování česneku Česnek se vysazuje ze stroužků buď v březnu až dubnu, nebo na podzim, kdy je stabilní teplota půdy..
- Pěstování chřestu Chřest patří mezi lahůdkovou zeleninu, kterou si můžeme vypěstovat sami na zahrádce. Lidově se chřestu říká špargl. Rostlina vytváří v zemi dužnaté kořeny, ze kterých vyrůstá dřevnatý oddenek (podzemní stonek) a z jeho vrcholových pupenů nad zemí dužnaté stonky dorůstají výšky až 2 metry. Na nich jsou zakrnělé listy. V květnu chřest kvete..
- Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..