Violka vonná (Viola odorata)
Pěstování violky vonné
Violka vonná, lidově zvaná fialka je dobře známou květinou. Roste v zákoutích zahrad, parků nebo také v lesích. Málokdo ví, že fialka je také léčivka.
Violka vonná se řadí do čeledi violkovité. Je to vytrvalá, nízká rostlina s krátkým, tlustým oddenkem a četnými kořeny. Rostlina vytváří palzivé výhony, které zakoření a kvetou až druhým rokem. Listy jsou uspořádány v přízemní růžici. Lodyha se nevytváří. Květy jsou vonné, sytě fialovomodré až načervenale fialové. Vzácně mohou být také bílé. Plod violky vonné je kulovitá tobolka se semeny. Kvete v březnu až květnu, ale vzhledem k době kvetení není mnoho květů opyleno, protože v tomto období není dostatek opylovačů. Koncem léta se objevují druhé nenápadné květy, které e nikdy neotevírají a opylují se vlastním pylem. Následně rostlina vytváří tobolky s klíčivými semeny. Rostlina je odolná až do cca – 20°C.
Rozmnožování violky vonné
Violka vonná
Violka vonná se rozmnožuje semeny, dělením trsů, výhony nebo řízky. Roste na stanovištích chráněných před větry, na polostinných místech. Ve stínu špatně kvete. Daří se jí ve většině zemin, ale nejlépe v humózní, vlhké a dobře propustné zemině bohaté na dusík. Půda by neměla nikdy vyschnout. Rostlina tvoří výhony, které při kontaktu s půdou snadno zakoření a vznikne tak nová rostlina.
Škůdci violky vonné
Violku napadají zejména roztoči, ale také mšice, slimáci, padlí. Vhodné podmínky pro škůdce se vytváří v horkých a suchých podmínkách.
Léčivé účinky violky vonné
Pro léčebné účely se využívají violky s vonícími květy. Květy a mladé listy se sbírají v březnu až dubnu. Listy mají příjemnou jemnou chuť. Květy se sbírají nejlépe na začátku kvetení. Nejkvalitnější jsou tmavé květy ze stinných míst. Světlé květy se pro léčivé účely nevyužívají. Květy a listy se suší v tenké vrstvě.
Oddenek se sbírá v září a říjnu. Nakrájí se na plátky a pak se suší.
Violka vonná se využívá na choroby dýchacího ústrojí, při revmatismu, na choroby dutiny ústní a kožní problémy.
Podobné články:
- Další choroby máty Mátu v našich zahrádkách mohou ničit škůdci, např. mandelinka mátová nebo může dojít k napadení chorobou, nejčastěji padlím. Padlí Padlí vytváří bělavý povlak na listech máty. Převážně až v druhé polovině prázdnin za teplého slunečného počasí, když se začnou v noci vyskytovat silnější rosy a zvyšuje se relativní vzdušná vlhkost, objevuje se..
- Řebříček obecný (Achillea millefolium) Řebříček je vytrvalá bylina vysoká až 60 cm. Květy jsou v úborech bílé až narůžovělé. Koření mělce. Předmětem sběru je kvetoucí nať nebo jen květ. Silněji působí příbuzný řebříček bertrám, který se od řebříčku obecného liší mohutnějšími květy a nedělenými listy. Po třezalce patří řebříček nejvíce používaným léčivým drogám. Použití řebříčku..
- Fenykl (Foeniculum vulgare) Pěstování fenyklu Fenykl vyséváme od dubna přímo na stanoviště s kyprou půdou a dostatkem živin, pro zdárné pěstování potřebuje optimální podmínky. Naroste až dva metry vysoká rostlina, která se bude další roky sama vysemeňovat. Sběr fenyklu Sbíráme semínka nebo čerstvé mladé listy. Použití v kuchyni Fenykl je oblíbeným kořením francouzské kuchyně, připomíná..
- Bylinky, které odpuzují škůdce a choroby v zahradě Na naší zahradě můžeme pěstovat rostliny, které umějí škůdce a choroby odpuzovat, a proto se mohou stát našimi spolehlivými nenápadnými pomocníky. Řebčík císařský odpuzuje česnekovým zápachem svých cibulí hraboše. Česnek se má vysadit kdekoliv na zahradě mezi rostlinami, jimž hrozí padlí nebo rzi. Lichořeřišnice vysazujeme pod korunami ovocných stromů, kde..