Violka vonná (Viola odorata)



Pěstování violky vonné

Violka vonná, lidově zvaná fialka je dobře známou květinou. Roste v zákoutích zahrad, parků nebo také v lesích. Málokdo ví, že fialka je také léčivka.

Violka vonná se řadí do čeledi violkovité. Je to vytrvalá, nízká rostlina s krátkým, tlustým oddenkem a četnými kořeny. Rostlina vytváří palzivé výhony, které zakoření a kvetou až druhým rokem. Listy jsou uspořádány v přízemní růžici. Lodyha se nevytváří. Květy jsou vonné, sytě fialovomodré až načervenale fialové. Vzácně mohou být také bílé. Plod violky vonné je kulovitá tobolka se semeny. Kvete v březnu až květnu, ale vzhledem k době kvetení není mnoho květů opyleno, protože v tomto období není dostatek opylovačů. Koncem léta se objevují druhé nenápadné květy, které e nikdy neotevírají a opylují se vlastním pylem. Následně rostlina vytváří tobolky s klíčivými semeny. Rostlina je odolná až do cca – 20°C.

Rozmnožování violky vonné

Violka vonná

Violka vonná

Violka vonná se rozmnožuje semeny, dělením trsů, výhony nebo řízky. Roste na stanovištích chráněných před větry, na polostinných místech. Ve stínu špatně kvete. Daří se jí ve většině zemin, ale nejlépe v humózní, vlhké a dobře propustné zemině bohaté na dusík. Půda by neměla nikdy vyschnout. Rostlina tvoří výhony, které při kontaktu s půdou snadno zakoření a vznikne tak nová rostlina.

Škůdci violky vonné

Violku napadají zejména roztoči, ale také mšice, slimáci, padlí. Vhodné podmínky pro škůdce se vytváří v horkých a suchých podmínkách.

Léčivé účinky violky vonné

Pro léčebné účely se využívají violky s vonícími květy. Květy a mladé listy se sbírají v březnu až dubnu. Listy mají příjemnou jemnou chuť. Květy se sbírají nejlépe na začátku kvetení. Nejkvalitnější jsou tmavé květy ze stinných míst. Světlé květy se pro léčivé účely nevyužívají. Květy a listy se suší v tenké vrstvě.

Oddenek se sbírá v září a říjnu. Nakrájí se na plátky a pak se suší.

Violka vonná se využívá na choroby dýchacího ústrojí, při revmatismu, na choroby dutiny ústní a kožní problémy.






  • Sušené bylinky proti únavě Sušené bylinky Čerstvé jarní bylinky jsou velmi účinné proti jarní únavě. Některé byliny můžeme sušit a používat pak celoročně. Kopřiva (listy) – urychluje látkovou výměnu, působí mírně močopudně. Kopřiva má pozitivní vliv na klouby. Při zevním použití ve formě oplachů prospívá vlasům. Přeslička rolní (nadzemní část rostliny) – působí podobně..
  • Čerstvé jarní bylinky proti únavě Sedmikráska (listy i květy) – působí dobře na zažívání a činnost jater. Od středověku bývá součástí očistných kůr. Lze ji přidávat do salátu nebo ji ochutit tvarohové pomazánky. Jitrocel kopinatý (listy) – obsahuje sliz, třísloviny, pektiny, vápník, draslík, křemík, zinek, beta-karoten a dvakrát více vitamínu C než citron. Patří mezi..
  • Bylinky, které odpuzují škůdce a choroby v zahradě Na naší zahradě můžeme pěstovat rostliny, které umějí škůdce a choroby odpuzovat, a proto se mohou stát našimi spolehlivými nenápadnými pomocníky. Řebčík císařský odpuzuje česnekovým zápachem svých cibulí hraboše. Česnek se má vysadit kdekoliv na zahradě mezi rostlinami, jimž hrozí padlí nebo rzi. Lichořeřišnice vysazujeme pod korunami ovocných stromů, kde..
  • Šalvěj lékařská Pěstování šalvěje lékařské Šalvěj lékařská patří mezi světlomilné trvalky. Má sivozelené svraskalé listy a modré květy. Množíme ji řízky nebo semeny. Použití šalvěje Nálev se používá, vzhledem k jeho stahujícím a antiseptickým účinkům, k vyplachování úst při paradontóze nebo při zánětech v ústech. Listy šalvěje přidáváme do tučnějších jídel. Šalvěj má také kosmetické..