Dusičnany v zelenině



Dusičnany a dusitany

Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.

Zdroj dusičnanů

Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).

V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.

Dusičnany v zelenině

Dusičnany v zelenině

Obsah dusičnanů v zelenině

  1. Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
  2. V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
  3. Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
  4. Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
  5. Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
  6. Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
  7. Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
  8. Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
  9. Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
  10. Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.





  • Jaký je u česneku rozdíl mezi paličákem a nepaličákem? Česnek rozdělujeme na paličák a nepaličák. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak je poznáme? Paličák vytváří na vrcholu palici (květenství s květy a pacibulkami), které je nutné odstranit, jinak snižuje výnos. Má velké stroužky, které jakoby směřují ke středu, na pohled je atraktivnější. Nepaličák nevytváří květenství, takže se nevysiluje. Lépe..
  • Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..
  • Jak sázet rajčata Vysévání semínek rajčat Rajčata pro venkovní pěstování vyséváme od března až do začátku dubna do truhlíků ve světlé a teplé místnosti nebo do misek, umístěných v teplém pařeništi. Vlhkost udržujeme zakrytím truhlíku skleněnou deskou nebo můžeme pravidelně rosit postřikovačem. Přibližně za deset dnů rajčatová semínka vyklíčí. Přepichování sazenic rajčat Po vzejití..
  • Pěstujeme štěrbák Štěrbák širokolistý je listová zelenina podobná listovému salátu. Má tužší listy, které jsou mírně nahořklé. Listy tvoří velké ploché růžice a obsahují inzulín. Jak vysadit štěrbák Semena štěrbáku vyséváme přímo na záhon na začátku července ve špetkách do sponu 30×30 cm, po vzejití rostliny vyjednotíme. Štěrbák vyžaduje přiměřenou zálivku. V případě..