Dusičnany v zelenině



Dusičnany a dusitany

Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.

Zdroj dusičnanů

Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).

V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.

Dusičnany v zelenině

Dusičnany v zelenině

Obsah dusičnanů v zelenině

  1. Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
  2. V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
  3. Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
  4. Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
  5. Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
  6. Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
  7. Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
  8. Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
  9. Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
  10. Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.





  • Koření v kuchyni – paprika Od pradávna má koření zvláštní postavení v kuchyni. Sice nás neživí, avšak je vítanou nezbytnou pochutinou, která běžné, nezřídka mdlé základní potraviny učiní voňavými, chuťově výraznými a zajímavými. Paprika jako koření Paprika je jedním z nejrozšířenějších a nejčastěji používaných druhů koření. Pochází z Jižní Ameriky a pěstuje se po celé jižní Evropě i..
  • TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Kterou zeleninu má smysl pěstovat jako hlavní produkty na naší zahradě? Z neobvyklých druhů můžeme pěstovat rebarboru, chřest, topinambury, ačokču, tuřín nebo různou listovou zeleninu. V obchodech je lze koupit jen občas a cena není příliš příznivá. Vhodná a nenáročná k pěstování je také cukrová kukuřice, která patří k teplomilným druhům, proto ji vysazujeme..
  • Pěstování bulvového celeru Bulvový celer Bulvový celer dává přednost vlhkým, humózním půdám. Velmi dobře reaguje na čerstvé organické hnojení, proto by měl být zařazován pouze do 1. tratě. Celer neklade žádné zvláštní požadavky na předplodinu, přesto se vyvarujte toho, že byste ho zařadili po kořenové zelenině. Při hnojení anorganickými hnojivy je třeba si..
  • Rané výsevy zeleniny Vysévání kořenové zeleniny Časně zjara vyséváme na záhony především zeleniny s dlouhou dobou klíčení a celkového vývoje. Jsou to zejména kořenové zeleniny jako mrkve, petržel, pastinák a černý kořen, které se sklízejí většinou až na podzim. Vysévání cibule Kromě kořenové zeleniny se také časně zjara seje také cibule kuchyňská. Ta se..