Dusičnany v zelenině



Dusičnany a dusitany

Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.

Zdroj dusičnanů

Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).

V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.

Dusičnany v zelenině

Dusičnany v zelenině

Obsah dusičnanů v zelenině

  1. Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
  2. V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
  3. Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
  4. Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
  5. Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
  6. Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
  7. Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
  8. Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
  9. Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
  10. Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.





  • Pěstování zeleniny, bylinek a koření na jednom záhoně Zahrada může být nejen místem, kde pěstujete chutnou a zdravou zeleninu, ale také místem, kde můžete experimentovat s kombinací různých rostlin pro synergetické výhody. Kombinace zeleniny s bylinkami a kořením v zahradě může nejen obohatit vaše pokrmy o nové chutě, ale také přinést užitek pro růst a ochranu rostlin. V..
  • Špenát zelný Špenát zelný patří mezi listovou zeleninu. Má vysoký obsah karotenu a také kyseliny šťavelové, kvůli které je nutné do pokrmu přidání mléka pro neutralizaci. Špenát není vhodný pro osoby trpící tvorbou oxalátových kamenů. Pěstování špenátu Špenát sejeme do řádků 15 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň sejeme..
  • Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..
  • Pěstování čekanky hlávkové na zahradě Čekanka hlávková vytváří podle druhu buď vysoké světle zelené hlávky, nebo kulaté zavinuté červené hlávky s bílými žebry. Vyséváme ji koncem června na záhon ve sponu 30×30 cm. Je částečně mrazuvzdorná, proto na záhoně vydrží dlouho. V kuchyni se čekanka hlávková upravuje jako salát, má nahořklou chuť. Podobné články: Pěstování řapíkatého celeru..