Dusičnany v zelenině
Dusičnany a dusitany
Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.
Zdroj dusičnanů
Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).
V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.
Obsah dusičnanů v zelenině
- Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
- V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
- Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
- Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
- Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
- Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
- Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
- Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
- Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
- Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.
- Pěstování skleníkových okurek Větrání ve skleníku Při pěstování skleníkových okurek bychom měli omezit větrání na nejmenší možnou míru. Větráme teprve při teplotách nad 28 °C. Přitom mějte na paměti, že každé vyvětrání má za následek pokles vzdušné vlhkosti a nízká vzdušná vlhkost zase podporuje výskyt svilušek. Po vyvětrání je bezpodmínečně nutné vyrovnat ztrátu..
- Hrách setý, pěstování, druhy hrachu Hrách setý patří k rostlinám, které žijí v symbióze s hlízkovými bakteriemi, hromadícími v půdě dusík. Bakterie žijí v kořenových hlízkách a mají schopnost biologicky vázat vzdušný dusík. Po tom, co odumřou, může hrách využít dusík. Hrách nesnáší půdu čerstvě vyhnojenou chlévským hnojem, patří tedy do 2. tratě. Hrách neklade zvláštní nároky na předplodinu, sám..
- Recepty na vaření z brokolice Brokolice dušená s masem 60 dkg brokolice 40 dkg vepřové plece Olej, sůl, pepř 1 cibule 1 stroužek česneku 5 lžic rajčatového kečupu 2 vejce uvařená natvrdo Vepřové maso naklepeme a nakrájíme na kostky. Za stálého míchání je opečeme na oleji, vyjmeme, pak na oleji osmahneme drobně nakrájenou cibuli a vmícháme..
- Pěstování čekanky hlávkové na zahradě Čekanka hlávková vytváří podle druhu buď vysoké světle zelené hlávky, nebo kulaté zavinuté červené hlávky s bílými žebry. Vyséváme ji koncem června na záhon ve sponu 30×30 cm. Je částečně mrazuvzdorná, proto na záhoně vydrží dlouho. V kuchyni se čekanka hlávková upravuje jako salát, má nahořklou chuť. Podobné články: Pěstování řapíkatého celeru..