Dusičnany v zelenině



Dusičnany a dusitany

Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.

Zdroj dusičnanů

Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).

V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.

Dusičnany v zelenině

Dusičnany v zelenině

Obsah dusičnanů v zelenině

  1. Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
  2. V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
  3. Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
  4. Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
  5. Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
  6. Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
  7. Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
  8. Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
  9. Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
  10. Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.




  • Problémy při pěstování mrkve v zahradě Mrkev, s její sladkou chutí a bohatou výživou, je oblíbenou zeleninou, která se často pěstuje v našich zahradách. Nicméně, pěstování mrkve může přinést své vlastní výzvy a problémy. Zde se podíváme na některé běžné problémy, se kterými se můžete setkat při pěstování mrkve a jak s nimi účinně zápasit. Špatná půda..
  • Vliv počasí na pěstování rajčat Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat. Teplota a sluneční svit Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve..
  • Kultivace zeleniny a ovoce v zahrádkách pro vlastní potřebu Kultivace zeleniny a ovoce v zahrádkách pro vlastní potřebu je v dnešní době stále populárnější aktivitou, kterou mnoho lidí využívá ke zlepšení svého zdraví a udržení zdravého životního stylu. Pěstování zeleniny a ovoce vlastními silami umožňuje kontrolu nad použitými pesticidy a hnojivy a zajišťuje čerstvou, vysoce kvalitní úrodu. Jak začít..
  • Pěstování salátu Jak pěstovat salát na zahradě V létě pěstujeme odrůdy odolnější proti vybíhání do květu. Sazenice si předpěstujeme tak, abychom je mohly v dubnu a v květnu vysazovat na záhon. Hlávky se sklízejí v červenci a srpnu. Ledový salát je oblíbený pro svoje velké hlávky křehkých listů. Ledový salát je náročnější na teplo. Trpí zahníváním..