Dusičnany v zelenině
Dusičnany a dusitany
Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.
Zdroj dusičnanů
Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).
V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.
Dusičnany v zelenině
Obsah dusičnanů v zelenině
- Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
- V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
- Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
- Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
- Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
- Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
- Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
- Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
- Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
- Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.
Podobné články:
- Vliv počasí na pěstování rajčat Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat. Teplota a sluneční svit Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve..
- Podmínky pro pěstování okurek Okurky a jejich pěstování Okurky patří u nás k velmi oblíbené zelenině. Salátovky se používají v čerstvém stavu na salát, nakládačky většinou sterilované nebo kvašené. Okurky obsahují sice málo živin a vitamínů, jsou ale důležité svým obsahem zásadotvorných minerálů, zvláště draslíku, a vysokým obsahem fyziologicky přijatelné vody. Příznivě ovlivňují funkci žaludku a..
- Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..
- Padání rostlin a stísněné rostliny Padání mladých rostlin Příznaky: u semenáčků a řízkovanců začínají hnědnout kořenové krčky, mladé rostliny pak začnou přepadat a hynou. Je to typický příznak výskytu houbové choroby. Co dělat: použijeme dezinfikovaný substrát pro množení, v řídkém výsevu a v mírné vlhkosti substrátu. Při prvních příznacích choroby odstraníme napadené rostliny, zlepšíme větrání a snížíme..