Dusičnany v zelenině
Dusičnany a dusitany
Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.
Zdroj dusičnanů
Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).
V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.
Dusičnany v zelenině
Obsah dusičnanů v zelenině
- Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
- V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
- Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
- Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
- Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
- Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
- Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
- Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
- Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
- Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.
Podobné články:
- Pěstování zeleniny podle klimatických podmínek Pěstování zeleniny je umění, které vyžaduje porozumění nejen zemědělským postupům, ale také místním klimatickým podmínkám. Zahrádkáři a zemědělci se stále více obrací k použití odrůd zeleniny, které jsou speciálně přizpůsobeny konkrétnímu klimatu a prostředí. Tato strategie přináší mnoho výhod, včetně vyšší úrovně úspěšnosti sklizně, lepší odolnosti vůči chorobám a škůdcům..
- Příprava sušených rajčat Rajčata pěstujeme často a rádi, protože domácí rajče má jinou chuť a aroma, než rajče ze supermaketu. Při přebytku úrody si snadno můžeme rajčata usušit. Nejvíce vhodné jsou datlové odrůdy, které podélně rozkrojíme, u větších plodů ještě rozčtvrtíme. Vyřízneme nebo lžičkou vybereme střední část se semeny. Osolíme, můžeme přidat najemno..
- Padání rostlin a stísněné rostliny Padání mladých rostlin Příznaky: u semenáčků a řízkovanců začínají hnědnout kořenové krčky, mladé rostliny pak začnou přepadat a hynou. Je to typický příznak výskytu houbové choroby. Co dělat: použijeme dezinfikovaný substrát pro množení, v řídkém výsevu a v mírné vlhkosti substrátu. Při prvních příznacích choroby odstraníme napadené rostliny, zlepšíme větrání a snížíme..
- Proč je paprika zeleninová pálivá Jak odstranit pálivost u paprik Jestliže máme pálivé plody paprik i přesto, že jsme zvolili odrůdu nepálivou, je to důsledek pravděpodobného nežádoucího sprášení osiva. Mírnou pálivost plodů snížíme odstraněním semen a vnitřní dužiny. Jestliže se na špičkách plodů paprik objeví hnědé skvrny a špičky zasychají, jde o tzv. špičkovou hnilobu..