Dusičnany v zelenině

Dusičnany a dusitany

Dusičnany a dusitany jsou přirozenou složkou životního prostředí a podílejí se na koloběhu dusíku v přírodě, tedy i v mnoha potravinách rostlinného a živočišného původu.

Zdroj dusičnanů

Hlavním zdrojem dusičnanů v potravinách je zelenina, kterou podle schopnosti dusičnany hromadit, rozdělujeme na rostliny s vysokým obsahem dusičnanů (např. špenát, mangold, ředkvičky, ředkev, kukuřice, červená řepa, celer, hlávkový salát), se středním obsahem dusičnanů (kapusta, hlávkové zelí, mrkev, česnek, brambory, květák, petržel) a nízkým obsahem dusičnanů (rajčata, cibule, hrách, paprika, fazole, okurky).

V běžných koncentracích nejsou dusičnany pro dospělé lidi nebezpečné, protože se relativně rychle vylučují z těla močí. Naopak jsou nebezpečné u kojenců do 4 měsíců života.

Dusičnany v zelenině

Obsah dusičnanů v zelenině

1. Upřednostňujeme zeleninu z vlastní zahrádky
2. V případě kupované zeleniny dáváme přednost biokvalitě a ověřeným soukromým zdrojům
3. Zelenina ze skleníku obsahuje méně dusičnanů, než zelenina pěstovaná ve fóliovníku
4. Z rychlené zeleniny nepřipravujeme pokrmy pro malé děti
5. Zeleninu sklízíme odpoledne a za sucha
6. Nejvíce dusičnanů je nahromaděných v lodyhách, stoncích, listových žebrech a kořenech. Méně pak květech, plodech a semenech.
7. Odstraňujeme části, kde se hromadí nejvíce dusičnanů, tj. u kořene, u stopky a těsně pod obalem.
8. Z listové zeleniny odstraňujeme stopky, žebra, vnější listy. Konzumujeme jen měkkou vnitřní část.
9. Obsah dusičnanů v zelenině lze zásadně ovlivnit správným pěstováním.
10. Špenát a další zeleninová jídla po uvaření již neohříváme, protože se v nich obsah dusičnanů zvyšuje.

Podobné články:

Pěstování řapíkatého celeru TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Jakou zeleninu pěstovat a v jakém množství Pěstování čekanky hlávkové na zahradě Kozlíček polní neboli polníček

• Vliv počasí na pěstování rajčat Rajčata jsou jednou z nejoblíbenějších zelenin pěstovaných v zahradách po celém světě. Jejich úspěšný růst a vývoj jsou však silně ovlivněny počasím. Nabízíme vám pohled na vliv různých povětrnostních podmínek na pěstování rajčat. Teplota a sluneční svit Rajčata jsou teplomilné rostliny, které nejlépe prosperují při teplotách mezi 20-30 °C ve..
• Suché počasí a jeho vliv na zeleninu Počasí hraje důležitou roli ve zdravém růstu a vývoji zeleniny. Suché počasí může mít významný vliv na zeleninové plodiny, a to jak na jejich kvalitu, tak i na výnos. Zde je pár faktorů, které byste měli zvážit při pěstování zeleniny v období sucha. Zalévání, mulčování a ochrana před sluncem V..
• TOP zelenina pro pěstování na zahrádkách Kterou zeleninu má smysl pěstovat jako hlavní produkty na naší zahradě? Z neobvyklých druhů můžeme pěstovat rebarboru, chřest, topinambury, ačokču, tuřín nebo různou listovou zeleninu. V obchodech je lze koupit jen občas a cena není příliš příznivá. Vhodná a nenáročná k pěstování je také cukrová kukuřice, která patří k teplomilným druhům, proto ji vysazujeme..
• Léto na zahradě – červen Kvetoucí cibuloviny pozvolna dokvétají, rané jsou již zatažené. Cibulovinám odlamujeme semeníky, aby se cibule nevysilovali. Na záhonech po zatažených cibulovinách vysazujeme mělce kořenící letničky. Keře průběžně zaléváme a přihnojujeme. Stříháme živé ploty a keře. Růže a trvalky v červnu U růží odstraňujeme odkvetlé květy, které odstřihujeme. Nenecháváme vyvíjet šípky, květina..