Rok v zeleninové a ovocné zahradě – ČERVENEC



Jezírka na zahradě v červenci

Vodní nádrže na zahradě se často stávají líhněmi komárů, kteří za letních večerů nepříjemně trápí celé okolí. Nejlepší ochranou proti nim je těsně přiléhající poklop, jímž nádrže přikryjete. Stálou přítomnost komářích larev, nebo když nemůžete nádrž z jakéhokoliv důvodu zakrýt, vyřešte tak, že nádrž před novým naplněním zcela vyprázdněte.

Práce na zahradě v červenci

V období horka patří kypření povrchu půdy k nejdůležitějším pěstebním opatřením na zahrádce. To platí nejen pro záhony zeleniny, ale pro všechny části zahrady. Okopávat je nutné po každém dešti nebo zálivce.

Nať sklízených keříčkových fazolí byste neměli vytrhávat, ale odříznout těsně nad zemí. Tak zůstanou kořeny fazolí v zemi a s nimi i dusík, vyprodukovaný hlízkovitými bakteriemi.

Keříčkové fazole

Keříčkové fazole

Od konce července se rozvíjí květy na postranních výhonech lilku vejcoplodého (baklažánu). Po jejich nasazení odřízněte horní část hlavního výhonu.

U okurek patří zalévání a hnojení k těm nejdůležitějším červencovým pracím. Čím rychleji sklidíte plody okurek, tím rychleji se budou vyvíjet další.

Má-li kukuřice cukrová vytvořit velké palice se šťavnatými semeny, musí dostat i v červenci dvě dávky živin. Několikrát jí také musíme nakypřit půdu.

U většiny kořeninových bylinek (pažitka, bazalka, máta,…) je možné postupně sklízet části rostlin po celé vegetační období.

U záhonů zahradních jahodníků, určených pouze na plody, je třeba okamžitě po sklizni odstranit šlahouny.

ROK V ZAHRADĚ – červen, červenec, srpen






  • Co je zelené hnojení Zelené hnojení zlepšuje půdu Zeleným hnojením se nazývá dočasná kultura zcela určitých rostlin. Během poměrně krátké doby obohatí půdu humusem, přispěje ke zlepšení půdní struktury, půdu odpleveluje, zlepšuje kvalitu písčité půdy, na svazích dokáže ochránit půdu před vodní erozí. Zelené hnojení můžeme použít jako předplodinu a mezikulturu, nebo jako následnou..
  • Příprava zeleninové zahrady na zimu Úklid zeleninové zahrady Na záhonech necháváme jen růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór, kozlíček-polníček, kořeny černého kořenu, pastináku, případně kořeny petržele a mangoldu. Proti mrazu je přikryjeme listím a chvojím. Ostatní na podzim sklizenou zeleninu, uloženou ve sklepě nebo v zazimovací jámě, kontrolujeme, zda se nekazí a běžně ji konzumujeme. Zbytky..
  • Pěstujeme rajčata Rajčata potřebují pro úspěšné pěstování záhon v teplé slunečné poloze, chráněné proti studeným větrům. Nejlépe tedy polohu chráněnou např. zdí nebo vyššími rostlinami. Vyžadují úrodnou, dobře propustnou a snadno záhřevnou půdu. Rajčata sázíme teprve tehdy, když nehrozí pozdní jarní mrazíky. Nejvíce se pěstují hybridní tyčková rajčata. Rajčata sázíme do sponu 50..
  • Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..