Rok v zeleninové a ovocné zahradě – BŘEZEN



Práce na zahradě v březnu

Pro zalévání je nejvhodnější dešťová voda. Proto ji začneme již v březnu zachytávat do nádrží a sudů.

Od poloviny března připravujeme na slunném místě záhony pod širým nebem, pokud možno chráněném před větrem, určené pro pěstování sazenic zeleniny.

Během března musíme ze záhonů s jahodami odstranit všechny špatné listy. Půdu nakypříme a přihnojíme kombinovaným hnojivem s nízkým obsahem dusíku.

V březnu také přihnojujeme rybíz a angrešt draslíkem a fosforem.

Sázení zeleniny v březnu

Začátek března představuje nejvhodnější dobu pro výsadbu kedlubnů a květáků do skleníku. Studená pařeniště můžeme v březnu využít pro dobře připravené sazenice hlávkového salátu. Hlávkový salát, který v březnu vysadíme na volný venkovní záhon, můžeme sklízet o 10 až 12 dříve, jestliže záhony celoplošně zakryjeme netkanou textilií.

Na březen připadá hlavní doba výsevu pro rané a středně rané odrůdy mrkve. Pastinák potřebuje pro dokončení svého vývoje asi sedm měsíců, a proto byste ho měli zasít už v březnu.

Naťová petržel

Naťová petržel

Pro naťovou petržel najdeme na zahradě takové místo, kde bude chráněna před zimními severními a východními větry.  Petržel sejeme po 15. březnu. Dobře klíčí, když je půda prohřátá a už není příliš mokrá.

Chcete-li sklízet skutečně mohutný pórek, musíme ho vysévat v březnu do studeného pařeniště.

Vhodné půdní a klimatické poměry umožní vysévat ředkvičku již na začátku března. Jarní ředkev můžeme začít vysévat v druhé polovině března nebo v dubnu při příznivých půdních a klimatických podmínkách.

V druhé polovině března můžeme sázet odrůdy jarního česneku na záhony vystavené plnému slunci.

Křen vysazujeme v březnu. Potřebujeme k tomu kořenové řízky, které získáme z postranních kořínků při podzimní sklizni konzumního křenu.

ROK V ZAHRADĚ – leden, únor, březen





  • Jak připravit půdu na jaro: Krok za krokem Příprava půdy na jaro je jedním z nejdůležitějších kroků, který zásadně ovlivňuje kvalitu úrody během celé sezóny. Pokud půdě věnujete dostatečnou péči ještě před výsadbou, odmění se vám silným růstem rostlin, vyšší odolností proti chorobám a bohatší sklizní. Správná příprava půdy není složitá, ale vyžaduje systematický přístup a pochopení základních..
  • Co je biodiverzita Biodiverzita, neboli biologická rozmanitost, označuje různorodost života na zemi, zahrnující genetickou, druhovou a ekosystémovou rozmanitost. Zahrnuje množství různých druhů organismů, včetně rostlin, zvířat a mikroorganismů, a také různé ekosystémy, jako jsou lesy, oceány, mokřady, pouště a další. Biodiverzita a ekosystém Biodiverzita je nezbytná pro udržení zdravého ekosystému a fungování přírody...
  • Ovocné stromy a zelené hnojení Sázení zeleného hnojení pod ovocné stromy Zelené hnojení můžeme praktikovat i pod ovocnými stromy. Zejména se v takovém prostředí uplatní peluška (hrách rolní), vikev, hořčice bílá, pohanka, svazenka, jetel plazivý – bílý, jílek mnohokvětý – italský, jílek jednoletý. Rostliny zaryjeme do půdy až na jaře, přes zimu totiž jejich porost ochraňuje..
  • Pěstování slivoní – plody Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve. Plody slivoní Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností..