Rok v zeleninové a ovocné zahradě – BŘEZEN



Práce na zahradě v březnu

Pro zalévání je nejvhodnější dešťová voda. Proto ji začneme již v březnu zachytávat do nádrží a sudů.

Od poloviny března připravujeme na slunném místě záhony pod širým nebem, pokud možno chráněném před větrem, určené pro pěstování sazenic zeleniny.

Během března musíme ze záhonů s jahodami odstranit všechny špatné listy. Půdu nakypříme a přihnojíme kombinovaným hnojivem s nízkým obsahem dusíku.

V březnu také přihnojujeme rybíz a angrešt draslíkem a fosforem.

Sázení zeleniny v březnu

Začátek března představuje nejvhodnější dobu pro výsadbu kedlubnů a květáků do skleníku. Studená pařeniště můžeme v březnu využít pro dobře připravené sazenice hlávkového salátu. Hlávkový salát, který v březnu vysadíme na volný venkovní záhon, můžeme sklízet o 10 až 12 dříve, jestliže záhony celoplošně zakryjeme netkanou textilií.

Na březen připadá hlavní doba výsevu pro rané a středně rané odrůdy mrkvePastinák potřebuje pro dokončení svého vývoje asi sedm měsíců, a proto byste ho měli zasít už v březnu.

Naťová petržel

Naťová petržel

Pro naťovou petržel najdeme na zahradě takové místo, kde bude chráněna před zimními severními a východními větry.  Petržel sejeme po 15. březnu. Dobře klíčí, když je půda prohřátá a už není příliš mokrá.

Chcete-li sklízet skutečně mohutný pórek, musíme ho vysévat v březnu do studeného pařeniště.

Vhodné půdní a klimatické poměry umožní vysévat ředkvičku již na začátku března. Jarní ředkev můžeme začít vysévat v druhé polovině března nebo v dubnu při příznivých půdních a klimatických podmínkách.

V druhé polovině března můžeme sázet odrůdy jarního česneku na záhony vystavené plnému slunci.

Křen vysazujeme v březnu. Potřebujeme k tomu kořenové řízky, které získáme z postranních kořínků při podzimní sklizni konzumního křenu.

ROK V ZAHRADĚ – leden, únor, březen





  • Jak správně plánovat umístění plodin na záhonech Správné plánování umístění plodin na záhonech je klíčovým krokem k dosažení úspěšné a produktivní zahrádky. Každá rostlina má své specifické potřeby vzhledem k slunečnímu svitu, prostoru, vodě a sousedství s jinými plodinami. Rotace plodin Rotace plodin je důležitou strategií, která zabraňuje vyčerpání půdy a snižuje riziko výskytu škůdců a nemocí...
  • Pěstování keříčkových fazolí Keříčkové fazole Od poloviny května a v červnu postupně vysejeme na dvakrát keříčkové fazole. Budeme je tak sklízet postupně. Dáváme přednost odrůdám s krátkou dobou vývoje. Keříčkové fazole, které jsme vyseli v květnu, přihnojíme začátkem června dusíkatým hnojivem. Hnojivovou zálivku lijeme mezi řádky, abychom nepopálily listy rostlin. Rostliny nakonec ještě opláchneme sprchou čisté..
  • Slovníček substrátů aneb co je co? Bentonit Bentonit – šedá jílovitá hmota, v níž převládá jílový materiál montmorillonit, který má velkou schopnost na svém povrchu poutat hodně živin a vody. Bylo zjištěno, že už 200 g bentonitu na 1 m2 výrazně zlepšuje vlastnosti písčitých půd. Přidává se také do substrátů a je vhodný také k podestýlce koček. Guáno..
  • Jaká půda je vhodná do skleníku Půda ve skleníku Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata. Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě...