Leden v okrasné zahradě
Co dělat v lednu v okrasné zahradě
V lednu, kdy nemrzne a je sucho, můžeme na trávníky rozhodit prosátou kompostovanou zeminu. Vrstva by měla být silná asi 2 cm. Rovnoměrnost zajistíme rozhrnutím pomocí hrábí.
K zimnímu sestříhání živých plotů z listnatých dřevin si vybereme pokud možno bezmrazé dny. Stříhání rostlin za silného mrazu může způsobit škody, protože větve jsou křehké.
Živé ploty z listnatých dřevin, které jsou ve spodní části bez obrostu oživíme pouze zmlazovacím řezem hluboko do starého dřeva. Dřeviny na jaře obrazí.
Okrasné keře, které již během léta vytvořily květní pupeny nesmíme v zimě prořezávat, protože bychom zničili násadu květů. Mezi tyto dřeviny patří: šeřík, zlatice, vistárie, štědřenec, lýkovec a okrasné třešně.
Keře, které kvetou na krátkých jarních výhonech, zkracujeme jen málo. Patří sem zejména tavolníky, trojpuky, kaliny nebo vajgélie.
Pokud máte ve sklepě lekníny na přezimování, je nutné je pravidelně prohlédnout, aby neuschly nebo neshnily.
V okrasné zahradě, na skalce nebo v záhonech s trvalkami pravidelně kontrolujeme zimní přikrývku.
Leden v okrasné zahradě
Při lednových mrazech, kdy není sníh, přidáme růžím nastýlku z listí nebo chvojí. Takto jsou lépe chráněny před vymrznutím.
Po vydatném sněžení opatrně odstraňujeme sníh, který ulpěl na jehličnanech. Zejména těžký mokrý sníh může způsobit velké škody polámáním větví.
V lednu je potřeba kontrolovat uložené hlízy jiřinek, mečíků a begónií, aby nedošlo k jejich poškození hnilobou nebo plísní.
Rostliny a květiny v kořenáčích, které jste nechali přezimovat v bezmrazých místnostech musíme občas zalít i v zimě. Patří sem např. oleandry, brslen japonský, atd.
Pomněnky a macešky zakryjeme lehce chvojím jen v případě, že nenapadl sníh. Květiny tak ochráníme a budou na jaře krásné.
Během ledna můžeme množit celou řadu opadavých keřů, a to pomocí dřevitých řízků. Jedná se především o zlatice, tavolníky, tamaryšky nebo meruzalky. Uřízneme silné vyzrálé výhony, které rozdělíme na několik řízků s pupeny. Ty pak založíme v chladném sklepě a zjara je zapícháme na záhon.
Pokud je to možné, nechodíme po zmrzlých trávnících, protože na tomto místě vytvoříme cestičku, která zůstane dlouho jako nevzhledný hnědý pruh.
Podobné články:
- Bonsaje – volba misky a půdy Volba nádoby a úprava stromu Velikost koruny stromu budoucí bonsaje je pro nás základním vodítkem k určení velikosti nádoby. Ta se totiž stane také regulátorem růstu, a proto má být co nejmenší. Každá nádoba musí mít odtokový otvor. U menších stačí jeden, u větších nádob je zapotřebí dvou až tří otvorů...
- Promyšlené proměny na zahradě Než se rozhodneme pro úpravy v zahradě, zvážíme především tato hlediska: Složení rodiny a osobitý vztah jednotlivých členů k zahradě: pěstitelská nebo společenská orientace, časové možnosti, pracovní a odborné schopnosti a znalosti. Velikost a stáří naší zahrady, klimatické a stanovištní podmínky: jde o zahradu přídomní, v zahrádkové nebo rekreační osadě, ve městě, na..
- Měsíček lékařský Pěstování měsíčku lékařského Měsíček lékařský patří k léčivým bylinám. Jeho účinky jsou známé již od středověku. Měsíček lékařský pomáhá na choroby jater, vylučování žluči, tlumení kolikových bolestí, má blahodárný vliv na špatně se hojící otevřené rány. Navíc zvyšuje obranyschopnost těla. Vysévání měsíčku zahradního Měsíček lékařský pochází z jižní Evropy, kde roste divoce...
- Pivoňka bělokvětá Pěstování pivoněk Velmi dekorativní trvalkou je pivoňka bělokvětá, která má velké bílé, růžové nebo červené květy. Pivoňky dělíme na čínské s plnými květy a japonské, které mají květy jednoduché s množstvím žlutých tyčinek uprostřed. Umístění pivoněk V zahradě se pivoňky nejlépe uplatní jako solitéry, v menších smíšených skupinách. Pivoňku můžeme kombinovat se stračkou vyvýšenou,..