Rok v zeleninové a ovocné zahradě – KVĚTEN
Práce na záhonech v květnu
Na záhonech během května začíná hojně růst plevel. Je nejvyšší čas začít s ním bojovat. Nejen že na záhonech nevypadá pěkně, ale také bere místo a živiny pěstovaným rostlinám.
Pokud je nedostatek deště, začínáme zalévat. Nikdy nezaléváme studenou vodou z vodovodu. Nejlépe používáme odstátou dešťovou vodu, která má teplotu okolí.
Od začátku května můžeme sázet okurky do studeného pařeniště. Okurky potřebují dostatek živin a vody.
Okurky na venkovní záhony sázíme tehdy, když teplota půdy dosáhne 10 až 12 °C, což bývá zpravidla v polovině května. Vyséváme je buď do řádků nebo do hnízd.
V prvních dnech druhé poloviny května můžeme vysévat čekanku salátovou. Je potřeba dodržet vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami cca 30 cm.
Po 15. květnu vyséváme keříčkové a tyčkové fazole. Záhon může být na plném slunci i v polostínu. Na slunném stanovišti se fazolím bude dařit o poznání lépe.
Keříčkové fazole
Tykev vyséváme na záhon nejdříve v půlce května. Předpěstované sazenice přesazujeme až koncem května přímo na záhon.
Kukuřici cukrovou na zahradě pěstujeme v řádcích, jsou vhodné jako ochrana před větrem. Kukuřice je choulostivá na mráz, proto ji vysazujeme až po 15. květnu.
V květnu vyséváme také ředkvičky a ředkve. Pravidelně je zaléváme, můžeme přidat trochu hnojiva.
Záhony s cibulí udržujeme v bezplevelném stavu, pravidelně je okopáváme a několikrát přihnojíme. Odměnou budou velké cibule.
Pór pravý vysazujeme ve druhé polovině května. Nejhodnotnější částí této zeleniny je ta, které je pod zemí. Proto je vhodná co nejhlubší výsadba do hlubokých drážek.
Teplé a suché počasí v květnu je velkým nebezpečím zejména pro ředkvičku a ředkev, které jsou ohroženy dřepčíky. Jako první pomoc při napadení pomůže silní pokropení vodou, následně použijeme chemický postřik.
V druhé polovině května přihnojujeme česnek vícesložkovým hnojivem.
Majoránce zahradní se nejlépe daří na záhřevných půdách s vysokým obsahem humusu a s dostatkem slunečního svitu. Vysazujeme ji po dvacátém květnu, až pomine možnost jarních mrazíků.
ROK V ZAHRADĚ – březen, duben, květen
Podobné články:
- Slovníček substrátů aneb co je co? Bentonit Bentonit – šedá jílovitá hmota, v níž převládá jílový materiál montmorillonit, který má velkou schopnost na svém povrchu poutat hodně živin a vody. Bylo zjištěno, že už 200 g bentonitu na 1 m2 výrazně zlepšuje vlastnosti písčitých půd. Přidává se také do substrátů a je vhodný také k podestýlce koček. Guáno..
- Rok v zeleninové a ovocné zahradě – LEDEN – 3. týden Příprava na jaro Připravíme si rašelinu, kterou budeme potřebovat během roku. Rašelina je potřeba jako prostředek pro zlepšování půdy téměř v každé roční době. Obohacuje totiž všechny půdy o humus. Lednové rytí středně těžkých půd můžeme realizovat pro přípravu na vysazování dřevin nebo bylinných trvalek. U velmi těžkých půd ryjeme velmi..
- Pěstování listové zeleniny Listová zelenina je nedílnou součástí zdravé stravy. Má velkou dietetickou hodnotu, protože listy obsahují vitamíny C a B, karoten a podporují chuť k jídlu. K nejsnadněji pěstované listové zelenině patří hlávkový salát, ledový salát nebo listový salát. Dále pak štěrbák, pekingské zelí, čekanka hlávková, kozlíček polní, špenát zelný, mangold nebo lebeda zahradní...
- Jak založit pařeniště Nejrychlejším způsobem, jak vytvořit pařeniště je vyhloubit jámu, kterou překryjeme rámem potaženým fólií. V jámě se lépe zadržuje teplo. Fólie je zatížená rámem, takže ji neodvane vítr. Další možností je vytvořit záhřevný podklad pařeniště ze směsi kravského nebo koňského hnoje, promíchaného asi se třetinou suchého listí. Vyhloubíme jámu cca 50 cm..